2℃
Dnes je 12. prosinec , svátek má Simona

Anna Jandová si nadělila písničku ke kulatinám. „Tahle má punc zvláštnosti,“ říká. O čem bude?

Zaokrouhlený rok právě prožívá zpěvačka Jiřina Anna Jandová. Kulatiny slaví kalendářně i pracovně. Nadělila si zbrusu novou písničku v češtině i angličtině, kterou doprovází videoklip. „Písnička zní hodně ušima novodobé generace, má punc zvláštnosti,“ uvedla pro Náš REGION. Jak se vlastně taková písnička rodí?

Reklama

Slavíte kulatiny. Co jste si k nim nadělila?
Nadělila jsem si hudební dárek. Přála jsem si písničku, kterou jsem ještě nedělala. Aby to bylo takové vyzrálejší, dospělejší, jiné než doposud. Když dnes vidím jak zpívají některé třeba šestnáctileté holky, vypadají vyzrále a naprosto dospěle, kdežto já ve dvaceti, kdy jsem začínala, vypadala na třináct a vyloženě jako dítě. Lidi mi píšou, že se jim u mě líbí ženštější poloha, navíc už i trochu jinak nejen o muzice přemýšlím, vyzpívala jsem se a jasně si ujasnila, co a jak chci, a za tím si jdu.

A co je výsledkem?
Natočila jsem novou písničku s názvem „Tak všechno, nebo nic“. Hudbu i text mi složil Eduard Parma, vybrala jsem si ji z jeho asi pětatřiceti demosnímků. Písnička na mě okamžitě dýchla. Začali jsme ji nahrávat, postupně jsme do toho nabrali pohled dalších lidí, kteří dělali mix, mastering zvuku. Důležité ale pro mě je, že má nosný motiv a refrén, který je zapamatovatelný na první dobrou. Hudební omáčka je vždy důležitá, ale pro mě nikoli nejpodstatnější.

Zkrátka jste nadšená…
Jsem. Eda Parma je profík, napsal už plno hitů navíc jsme si postupem natáčení vytvořili velmi přátelský vztah, vše vznikalo ve výborné náladě, písnička nakonec prošla třemi studii, což je na ní znát. Napadlo nás vytvořit i anglickou verzi, říkala jsem si, že by to ale chtělo rodilého mluvčího, který by to textově vedl. Eda přišel s kamarádem, Američanem Jamesem Branamem, který se do Česka přiženil, napsal text a ve studiu mě pěkně opražil – dával pozor, abych každé slovo vyslovila tak, jak by to řekl Američan. V angličtině se písnička jmenuje Female terrorist, tedy Ženská teroristka.

Neúnavný hurikán Dalibor Janda sfoukne na dortu 65 svíček. Co ho vždycky dobije?

Jak se vám anglicky zpívalo?
S jazyky mám vždycky problém. Tohle je moje druhá písnička v angličtině. Jak by řekla moje mamka: anglicky se učíš od školky, a pořád je to na stejné úrovni. Mám víc poslechovou paměť, než abych uměla plynule mluvit. Proto jsem požádala Jamese, aby mi vůbec neposílal psaný text, ale namluvil ho. Pak jsem si ho čtrnáct dní pouštěla do sluchátek přesně tak, jak ho „namlel“. Věděla jsem, že jakmile mi dá tištěný text, půjde to o dost hůř.

Takže jste pak ve studiu jela bez textu, naostro?
Vypsala jsem si pro sebe poznámky a na místě jsme to dali do kupy. Skvělé bylo, že James přizval do studia kamaráda, který neumí slovo česky. Zpívala jsem po větách a on vždy řekl, jestli tomu rozumí. Podle toho jsme se chytali – když rozuměl, šli jsme dál.

Mají český a anglický text stejnou pointu?
Trochu jo, i když se rozhodně nejedná o překlad. Eda, který žil léta v Anglii, měl předem písničku v angličtině nazpívanou, měl tam ten motiv Ženská teroristka – o ženské, která ve vztahu terorizuje chlapa. Od toho se James odpíchnul.

Jak si cvičíte paměť, abyste na koncertě nezapomínala – i české – texty?
Nějak extra ji necvičím. A je fakt, že v létě mi na koncertech text občas vypadl, což se mi dřív nestávalo. Asi to bylo tím horkem, které nás celé léto provázelo.

Škoda, že na koncertech není nápověda jako v divadle…
To jo. Občas by se to hodilo. Nedávno jsem – už asi počtvrté – zpívala pro firmu z Moravy, a ta má obchodní partnery, pro které dělala slavnostní večer. Byla jsem tam jen s kolegou, který mě zvučí, zpívala jsem asi pětačtyřicet minut a vše probíhalo úžasně. Když mě požádali o přídavek, ušila jsem si na sebe bič s písničkou, kterou jsem možná ve studiu na poslední album zpívala naposledy. A tak to bylo samé „lalala“, chytla jsem se až při poslední sloce. Prostě i to se někdy stává.

Vraťme se k vaší nové písničce. Natočila jste k ní i klip…
Předně chci říci, že písnička v české i anglické verze vychází na singlu, kde je právě i videoklip, z kterého mám velkou radost. O produkci, režii a střih se postaral nadaný a profesionální Martin Hes. I to pro mě byla nová spolupráce. Neměla jsem představu, jak by měl videoklip vypadat, proto jsem do toho příliš nemluvila. Martin nabídl výborné prostory v krásných ateliérech, shodli jsme se, že by to mělo být o mně, ne aby tam někdo tancoval a bylo tam množství různých rolí a lidí. Jediný, kdo tam je se mnou, je moderátor a DJ Tomáš Kraus. U sloganu „Všechno, nebo nic“, který se v písni opakuje, jsem si totiž říkala, že by bylo dobré, aby ho – kontrastně k mému hlasu – říkal mužský hlas. Tomáš moji nabídku přijal, čehož si vážím. Navíc má dle mého soudu vyloženě sexy hlas, což myslím v této písni ocení více žen. V klipu je nastíněno, jak se – přesně podle textu – Tomášovi vyznávám, jak jsem nespokojená ve vztahu, on je svérázný a vlastně až trochu laxní.

Jak dlouho se takový klip natáčí?
Chtěli jsme se vejít do jednoho dne, což se podařilo. Točili jsme asi od sedmi ráno do asi deseti večer. Byl to maraton, střídali jsme místa. Všechno do sebe zaklaplo. Zrovna týden předtím jsem nafotila nové promo fotky, které i singl lemují, přičemž Pavlína Gerla Holasová, která mě fotila už na album V muzeu lásky, má ateliér, kde fotí většinou miminka. Má nádhernou bílou postel, vyložená nebesa, a vlastně z legrace mě tam vyfotila. Když ty fotky viděl Martin, postel se mu zalíbila natolik, že jsme částečně točili i tam. Nakonec se tedy postel stala nosným motivem fotek i klipu, což mi připadá velice příjemné a nad věcí, přesně ke stylu této skladby.

Posluchači mohou písničku najít na kanálu Youtube. Singl se k nim dostane?
Bude za symbolickou cenu k dispozici na koncertech, primárně je ale určen pro rádia. Časem možná natočíme celou desku. Uvidím. Nejsem člověk, který moc plánuje budoucnost. U mě vždy vše musí mít ten správný moment a chuť pustit se zase do něčeho nového. Zatím si naplno užívám nový singl.

Co koncerty?
Dojíždíme tátovo turné k pětašedesátinám, je to úžasné, koncerty jsou narvané. Často jsme i na Slovensku, což je pro mě osobně stále velice zajímavé porovnání publik a pro mě rozhodně takový druhý domov – Slovensko mám moc ráda. Koncertů bylo neskutečné množství.

Uslyší novou písničku i lidé na živých koncertech?
Rozhodně ano a už se na to moc těším.

Zpívala jste poslední dobou ve středních Čechách?
Měli jsme například krásný koncert před sportovní halou v Líbeznicích, což je kousek od našich Třeboradic, byla to tedy jedna z nejkratších cest, kterou jsme za posluchači podnikli. Koncert pořádal úspěšný starosta Líbeznic pan Kupka, prý byla všeobecná spokojenost, což vypovídalo i o návštěvnosti, která prý v Líbeznicích ještě tak velká nikdy nebyla, čehož si moc ceníme.

Zmínila jste domácí Třeboradice. Jak tam relaxujete?
Nejlíp, doma je doma. Mám to tam ráda, jsem tam od narození, byť ale nepopírám, že bych některé věci změnila a docela mě štvou. Volby však dopadly prý jako dřív, takže lidé jsou asi spokojeni. Ale já do toho vlastně nemám co mluvit, protože trvalé bydliště mám na Praze 7. Myslím, že konkrétně ve velkých městech si člověk čím dál víc uvědomuje, jaký luxus je mít svoji oázu pohody, kam se může vracet, trávíme spoustu času na cestách a po hotelích, a proto jsou pro nás návraty do klidného domova řekla bych nejpodstatnější.

Bez nároku na honorář jste zpívala ve prospěch mateřské školy v Třeboradicích, která se snaží vybudovat na zahradě vše, co charakterizuje českou krajinu. Jak to jde?
Vyvíjí se to prý dobře, tak doufám, že jsem přispěla troškou do mlýna, a když budu oslovena, rozhodně ráda vždy podpořím dobrou věc.

Jak jinak jste letos relaxovala?
V létě jsem, již tradičně, byla na dovolené v Bratislavě. Byla jsem tam s kamarády, jeden večer se nás sešlo asi sedmnáct. Bylo to úžasné a pro mě je to každý rok nejkrásnější dovolená s přáteli, kde je mi dobře. Moře jsem letos nezvládla, ale já rozhodně nepatřím k těm co musí jet každý rok k moři a smažit se ve vedrech na slunci. Ráda bych se však někdy podívala na Kubu a myslím, že po maratonu pracovních povinností se to už rozhodně brzo podaří.

FOTO: Jiřina Anna Jandová – rozhovor

Jiřina Anna Jandová – rozhovor - Foto archiv Jiřny Jandové 1Jiřina Anna Jandová – rozhovor - Foto archiv Jiřny Jandové 2Jiřina Anna Jandová – rozhovor - Foto archiv Jiřny Jandové 3Jiřina Anna Jandová – rozhovor - Foto archiv Jiřny Jandové 4Jiřina Anna Jandová – rozhovor - Foto archiv Jiřny Jandové 5
Další fotky
Jiřina Anna Jandová – rozhovor - Foto archiv Jiřny Jandové 6

Vaše písničky mají pěkné texty. Máte ráda básničky?
Mám. Hlavně kvalitní básničky, klasičtí autoři jsou výborní. Dnešní tvorbu bohužel ale nemám moc čas sledovat. Čas od času mi někdo naposílá co složil, protože plno lidí má dojem, že je lehké zhudebnit to. Písnička ale musí mít nosné sloky, pak refrén. Třeba pan Josef Fousek, kterého moc ctím a mám ráda, mi čas od času pošle ještě na stroji napsaný krásný text, který má hloubku, krásu a cit, který umí napsat snad jen on. Ráda bych ho zhudebnila, opravdu se snažím co můžu, ale nepodaří se mi najít melodii. Ale na umění je krásné to, že když se vám něco nepodaří a nenapadne vás včera, může se to podařit zítra. Tím se při skládání vždy řídím, takže to nevzdávám.

Před chvílí bylo ještě léto, přehoupne se podzim a budou Vánoce. Jak se těšíte?
Těším se každý rok, mám je moc ráda. Nerozumím nevraživosti vůči Vánocům. Někteří lidi si stěžují, že musí kupovat dárky, jsou nervozní, naštvaní a takové chování mě vždycky za ně opravdu zamrzí. Vždyť kdy jindy než o Vánocích můžeme zpomalit a uvědomit si, popřemýšlet. Mám ráda i tradice spojené s Vánocemi a myslím, že v této rychlé a zmatené době by si to o to víc měl uvědomit každý z nás.

Máte vánoční písničku?
Máme s tátou vánoční duet, který se jmenuje Dva týdny s tebou. Vždy jej zpíváme od období adventu na koncertech a jeho trvanlivost i v rádiích je tedy logicky krátká. Ráda bych ale určitě do budoucna nějakou zimní vánoční písničku složila, což je pro mě taková výzva do dalších let.

Před 44 minutami
Advent je sice už v plném proudu, kdo ale nemá adventní věnec nebo svícen, může...
Před 3 hodinami
To budete koukat! Vytvářet výstavy formou „směsky“ je dnes asi módní výstavnický trend, ale díky...
Dnes, 10:00
Rozchod je jedna z částí života, kterou si projde každý z nás. Není to jednoduché...
Dnes, 08:46
Miliardář Pavel Sehnal (ODA) byl zvolen místostarostou v Praze 18, kde vlastní letňanské výstaviště PVA...
Včera, 18:25
Rakovničtí zastupitelé schválili schodkový rozpočet pro rok 2019, plánované výdaje činí téměř 544 milionů korun,...
Včera, 17:30
Podle lidové víry sv. Lucie disponuje zvláštní mocí a dovede ochránit před čarodějnicemi. Z toho...
Včera, 16:00
Divácky oblíbená filmová komedie Martina Friče podle stejnojmenné pohádky Jana Drdy příští rok oslaví 60...
Včera, 14:23
Saint Francois se se svým výškovým rozpětím a možností všestranného sportovního vyžití řadí mezi klenoty...
Včera, 14:00
Odvěký boj, živý stromeček versus umělohmotný. Jeden ničí planetu při likvidaci, druhý končí ve sběrných...
Paní Svobodová (97) věnovala své úspory - 200 tisíc korun - dobrovolným hasičům. Je jejich fanynkou.
Včera, 11:00
Tomu se říká nevšední a ušlechtilý dárce a dar s velkým D! Dvě stě tisíc...
Reklama