24℃
Dnes je 21. duben , svátek má Alexandra

Miroslav Donutil prozradil, co by dělal, kdyby se nestal hercem

Další fotky

Přes dvacet let žije jeden z nejpopulárnějších českých herců Miroslav Donutil v Praze 5. Byt tady našel v době, kdy se do metropole stěhoval z Brna.

Reklama

Záhadná smrt Jiřího Schelingera. Nerozvážnost? Pokus o emigraci? Vražda StB?

„Pětka je krásné místo v Praze. Je plná přírody, zeleně. Třeba krásné Prokopské údolí, spousta možností na procházky po Barrandovských skalách a na Barrandov samotný,“ popisuje Donutil, který se v březnu vrátil na prkna Branického divadla s oblíbeným pořadem Na kus řeči. Stejnojmennou talkshow vysílala České televize v letech 2001 až 2005. Milá povídání oblíbeného divadelního a filmového herce, baviče a vypravěče se známými hosty ze společenského či sportovního života si mohou diváci užívat pravidelně každý měsíc.

V Brně jste prožil mládí, řadu let tam hrál a opět hrajete. V 90. letech jste se ale přestěhoval do Prahy. Bylo to pro vás těžké rozhodování?

Nebylo. Myslím, že naše republika je tak strašně malá, že nemá cenu uvažovat ani o tom, že se někam stěhujete. Pochopitelně vás to na nějaký čas vytrhne z kruhu nejbližších kamarádů, ale nové velmi rychle najdete nebo se jedete podívat do Brna. Nemám žádný problém, jezdíme s kamarádem, který je z Brna, na ryby. Vždycky přijede a zajedeme tam, kam je nám libo, a vůbec nám ta vzdálenost nedělá problémy. A v Praze jsme si zvykli velmi rychle.

FOTO: Miroslav Donutil

Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (1)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (3)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil, král Ubu (4)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil, král Ubu (3)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil, král Ubu (2)
Další fotky
Miroslav Donutil - Miroslav Donutil, král Ubu (1)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil hraje (4)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil hraje (3)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil hraje (2)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil hraje (1)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (5)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (4)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (2)

Od příchodu do Prahy žijete v Praze 5. Jak došlo na pětku, byla to náhoda, nebo váš záměr?

Na to došlo komicky. Já jsem samozřejmě v době, kdy jsem se potřeboval přestěhovat do Prahy, sháněl všechny možné inzeráty a hledal jsem, kde kdo nabízí nějakou výměnu. Až jsem v nějakých novinách našel inzerát jedné paní a ta paní bydlela na sídlišti v Praze 5. My jsme měli byt na sídlišti v Brně, takže došlo velmi rychle k výměně, neboť ona toužila po přestěhování se za dcerou do Brna a shodou okolností právě tam, kde my jsme bydleli. Takže se to povedlo velmi rychle zorganizovat, a tak jsme se nastěhovali na pětku. Za nějaký čas jsme tam potom postavili dům a teď už jsme v Praze 5 trvalými obyvateli.

V Praze 5 bydlíte přes dvacet let. Co na ní máte rád, co se vám na ní líbí?

Pětka je krásné místo v Praze. Je plná přírody, zeleně. Třeba krásné Prokopské údolí, spousta možností na procházky po Barrandovských skalách a na Barrandov samotný. Slyšel jsem, že probíhá rekonstrukce Barrandovských teras a toho bazénu, tak doufejme, že k tomu konečně dojde. Líbí se mi Smíchov, který se stále rozrůstá, jsou tam krásná místa a dole teče Vltava. Myslím, že je to moc hezké místo k žití. Vždycky, když se třeba podíváte z vrcholku Barrandovských skal, ze Zličína nebo z těch kopečků dolů na Prahu a vidíte, jak tam leží smog, a vy tam nahoře máte čisto, tak si řeknete: Tady je to hezké.

Když režíruje Jaroslav Dušek a hraje jeho manželka. Ženské hrdinky poví své příběhy v komorním prostředí Divadla Kampa

Miroslav Donutil
– Divadelní a filmový herec, moderátor, vypravěč a dabér.
– Narodil se 7. února 1951 v Třebíči.
– Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně.
– Během studií začal hrát na experimentální scéně Divadla Husa na provázku, kde později získal angažmá.
– V roce 1990 se stal členem souboru pražského Národního divadla, kde odehrál mimo jiné 600 repríz komedie Carla Goldoniho Sluha dvou pánů.
– Často hraje ve filmu i v televizi, věnuje se také dabingu. Je držitelem Českého lva za vedlejší mužskou roli ve filmu Věry Chytilové Pasti, pasti, pastičky.
– Nedílnou součástí jeho tvorby jsou one man show založené na humorných vyprávěních.

Bylo těžké vás přemluvit, abyste se vrátil s pořadem Na kus řeči do Branického divadla?

Odehrál jsem v Branickém divadle přes dvě stě představení. Respektive jsme nehráli, ale dostali jsme se do úzkého kontaktu s divákem. S tím jsem neměl problém. Tady byl spíš problém v tom, že se kolem Branického divadla odehrávaly pořád nějaké tance a nikdy se přesně nevědělo, kdo to povede, jestli to povede, kam to povede… Když se divadla ujal Vašek Čížkovský, kterého znám dlouho, a přišel za mnou s touto nabídkou, tak jsem neváhal a do svého programu jsem pořad jednou měsíčně vsunul. Myslím si, že je docela pěkná věc, když se zase v Praze budou odehrávat tato setkávání se s významnými hosty, a chtěl bych, aby byli významní. Věřím, že mí atraktivní hosté opět přilákají skvělé publikum, na jaké jsem byl vždy v tomto divadle zvyklý.

Gentlemanství je dnes spíše výjimkou, říká Michal Dlouhý

Hosty si vybíráte sám? Na koho se mohou diváci těšit?

Ano, hosty si budu vybírat sám. V podstatě už je do konce června mám vybrané, odsouhlasené, jen ještě nemáme všechny potvrzené, tak bych je zatím nechtěl všechny jmenovat. Prvními byli 3. března Tereza Hofová a Matěj Hádek, jejichž jsem partnerem v seriálu Dáma a Král. S jistotou ještě můžu potvrdit, neboť jsem s oběma pány mluvil, Láďu Šmicera a Pavla Kuku. Chci vždycky mít jako hosty takové dvojice, kde vládne nějaké napětí nebo je tam něco, co je doneslo až na vrchol našich novodobých dějin, nebo někoho, kdo dělá úplně odlišné nebo i stejné věci, ale jinde. To je asi takový vzorec, podle kterého si hosty vybírám. Myslím, že budou všichni zajímaví, že se podaří sesbírat je tak, jak si to představuji, a že se jejich výběr až do konce tohoto roku brzy uzavře.

Myslíte si, že diváky stále baví tento způsob zábavy? Není, jak se dnes říká, zastaralý?

Nevím, zda existují nějaké druhy zábavy, jedna novodobá a druhá zastaralá. Myslím, že zábava je jenom jedna, a buď se daří, nebo nedaří. Pokud ten člověk na jevišti dovede lidi v hledišti pobavit, je asi jedno, jaký titul té zábavě dáte, a pak se mu to daří, anebo se mu to nepodaří a v tom případě tomu můžete dávat sebemodernější názvy, stejně je to marné. Zábava tohoto typu, kdy si s někým povídáte a snažíte se dostat do jeho života tak, aby to mělo humornou podobu a samozřejmě i pointu, tak na tom podle mě ještě dlouho nebude nic zastaralého. Různých představení tohoto žánru jsem udělal přes dva tisíce po všech českých a slovenských krajích a zatím ještě nikdo nepřišel s tím, že by řekl: „Ty, to už je zastaralé, to už nedělej.“ Myslím si, že ten živý kontakt s divákem, ta přímá konfrontace humoru a reakce na to, co člověk vypráví a čím se snaží lidi zabavit, je jasná a sdělná, protože kdo vám dá větší zpětnou vazbu než divák. Divák vám jasně naznačí, zda je to zastaralé – zívne a jde domů. Zatím se to zaplať pánbůh nestalo, tak není důvod uvažovat o zastaralém způsobu zábavy. Řekl bych, že je to dneska taková móda. Dnes se uvažuje o tom, že divadlo je moderní, postmoderní, staré a archaické, ale málo platné, divadlo je buď dobré, nebo špatné.

Tátovi šli soudruzi po krku! Protekci jsem nikdy neměl, říká Jan Hrušínský

Kdo se ujal režie pořadu?

Tento typ pořadu, pokud se netočí pro televizi, žádnou režii nepotřebuje. Ta režie je dána určitou stopáží, hosty a mnou, který to celé vede. Musím celý ten čas a timing hlídat a na to není potřeba režie. Režii potřebujete v momentě, kdy to vstoupí na televizní obrazovky a divák potřebuje chvilku vidět to, chvilku ono, pak vcelku, chvilku potřebuje vidět třeba nějakou písničku, což tady také samozřejmě bude, to nevylučuji, ale nepotřebuje se to takzvaně prostříhávat. Tady se divák prostřihne sám tam, kam se chce dívat, poslouchá to, co chce poslouchat.

Vašimi prvními hosty byli Tereza Hofová a Matěj Hádek, kteří s vámi hrají v televizním seriálu Dáma a Král. Vy jste se ale dlouho seriálům vyhýbal…

Jak kterým. Vždycky jsem se vyhýbal a vyhýbat se budu seriálům, které se točí ráno od pěti do devíti hodin a scénář se píše na koleně těsně před natáčením. Na rozdíl od seriálů, které mají pevně napsaný scénář a víte přesně, odkud vaše postava směřuje a kam. Těm jsem se nevyhýbal nikdy. Dneska ne filmy, ale seriály hýbou světem. Od Ameriky až po Berlín a Prahu, ale tam na ně bohužel mají lepší rozpočty, než jsou u nás. Pokud je ale seriál kvalitní, jako byl třeba Doktor Martin, Dáma a Král nebo Labyrint, tak nemám problém v něm hrát. Naopak, jsem velmi rád, že v těchto seriálech mohu účinkovat.

Podle čeho si vybíráte role, na čem vám záleží nejvíc – na autorovi, roli, režisérovi…?

Musí mě oslovit scénář hned po prvním čtení. Jestliže mi dá někdo do ruky scénář a chce, abych v tom účinkoval, tak si jej přečtu a vím, mám-li chuť do toho jít. Protože málo platné, s postupujícím věkem se občas chuť i energie vytrácejí a nemáte chuť trávit čas na něčem, co dělat nechcete. Takže když se mi to zalíbí hned od prvního momentu a jsem přesvědčen o tom, že v tom účinkovat můžu a chtěl bych, tak do toho jdu.

Živoucí legenda Hana Zagorová. Kolik nazpívala písní a bez čeho nemůže žít?

Jaká herecká poloha vám vyhovuje víc, komediální, nebo vážná? Ve kterém žánru se cítíte nejlépe?

Mám to štěstí a jsem rád, že se to střídá. Bohužel v poslední době se to střídá málo, jelikož těch komediálních věcí ubývá. Nejsou u nás scenáristé, kteří by dokázali napsat filmovou komedii. Filmová komedie, která vládla filmům 60. let v perfektních obsazeních všech těch pánů Menšíků, Sováků atd., nebudu je všechny vyjmenovávat, byla jich celá řada, tak to zmizelo. Dneska už není nikdo schopen napsat pořádnou filmovou komedii. Musíme být proto vděčni i za to, že třeba pan Hudský napíše spolu s Georgem Agathonikiadisem scénář k televiznímu filmu Můj strýček Archimedes, který aspoň občas má záchvěv humoru. Je to taková tragikomická záležitost a měla nedávno v televizi u diváků velký ohlas. Jinak se ve většině případů točí spíš věci vážné anebo hodně crazy.

Hrál jste v Národním divadle i v malých divadlech Husa na provázku nebo v Branickém divadle. V jakém prostředí se vám lépe hraje, v komorním, nebo na velkém jevišti?

Myslím, že pokud jde o prostředí, nejlépe to charakterizoval můj přítel Milan Lasica. Když mi blahopřál k padesátinám, řekl: „Pre prvú polovicu svojho života si si zvolil vynikajúce angažmá v Divadle Husa na provázku. A v tej druhej, kratšej polovici si zvolil tiež výborne angažmá v Národnom divadle.“ Když jsem se s ním potkal nedávno, tak mi řekl do třetice: „A je výborné, že si odišiel v tom najlepšom.“

Nelitoval jste někdy, že jste zvolil herectví?

Nikdy jsem toho nelitoval. Ono to bylo vlastně dané, ta moje historka o pětce z francouzštiny a o mém posunutí se do herectví je všeobecně známá, takže nebylo zbytí. Chtěl jsem být novinářem, námořníkem, lesníkem a já nevím, čím ještě vším, ale nemohl jsem dělat přijímací zkoušky na jiné vysoké školy, kde pětku nepřipouštěli. Nakonec jsem ale vším tím byl díky herectví. Takže vlastně vůbec nemám na co si stěžovat. Jsem rád, že toto povolání dělám. Herectví je velmi namáhavé povolání, stravuje veškerý váš čas a jenom málo času najdete na oddych. S věkem si ale času na oddych dávám čím dál tím víc, protože je to potřeba.

Petra Černocká prozradí tajemství Saxany. Kdo prosadil slavnou píseň?

Jak tedy nejraději odpočíváte, co je pro vás nejlepší relax?

Na relax mám čas hlavně o prázdninách. Užívám si přírody, samozřejmě musí vyjít čas i na golf a rybaření, tyhle radovánky si neodpírám.

Říkal jste, že mimo jiné jste uvažoval o studiu žurnalistiky. Napadá vás, na co by se zeptal novinář Miroslav Donutil herce Miroslava Donutila?

V dnešní době bych se jako novinář asi zeptal: „Proč jste se tehdy, když jste chtěl být novinářem, novinářem nestal, když jste po tom tolik toužil, a stal jste se hercem?“ A já bych mu zopakoval to o té pětce a pak bych mu řekl: „Vůbec vám ale nezávidím, že jste dnes novinářem.“

Proč si sestry Hruškovy dodnes hrají na princezny?

Ve vašich šlépějích se vydal váš mladší syn Martin. V současné době spolu hrajete na jevišti brněnského Divadla Husa na provázku. Vy jste s jeho přáním souhlasil, nerozmlouval jste mu herectví? A jak se vám spolu hraje?

Hrajeme spolu v Brně ve dvou inscenacích, jak v Amadeovi, tak v Králi Ubu a hráli jsme spolu i ve Sluhovi dvou pánů na jevišti Národního divadla. Hráli jsme spolu i v několika televizních věcech. Musím říct, že Martin toužil stát se hercem už odmalička. Ve čtyřech letech, když byl na premiéře Sluhy dvou pánů, se ho někdo ptal: „Co chceš dělat, Martínku, až budeš velký?“ A on na to řekl: „Chtěl bych bavit lidi jako taťka.“ Od té doby si to s sebou nesl. Nijak jsem mu to nerozmlouval, pouze jsem se mu snažil vysvětlit, že by bylo možná dobré, kdyby počkal, vystudoval nejprve gymnázium, a když ho to bude pořád držet, aby pak šel studovat AMU. On si ale prosadil konzervatoř, uspěl tam a absolvoval ji. Vladimír Morávek z Provázku mu nabídl angažmá do Brna, šel tam a teď, po pěti letech, odsud bude odcházet. Vydal se svou vlastní cestou. Při zkoušení Amadea jsem si mohl všimnout, jak dobře se tou svou cestou vydal, protože jsem viděl nesmírně pilného kluka, který se byl schopen připravit na tu velmi těžkou roli velmi kvalitně a krásně. Velmi krásně a kvalitně Amadea také hraje.

Ve Slaném si připomenou výročí úmrtí slavné rodačky Olgy Scheinpflugové, manželky Karla Čapka

Ztvárnil jste řadu krásných rolí. Měl jste někdy pocit takového ztotožnění se s rolí nebo s inscenací, že jste ji vnímal jako vaši osobní výpověď?

Do toho pocitu musíte dojít vždycky. Nesmíte ale ten svůj životní pocit cpát do té role za každou cenu, neboť tu roli někdo napsal a napsal ji podle svého pocitu. Ty dva pocity se musí potkat. A když se to podaří a potká se pocit autora s pocitem interpreta, tak je vyhráno. A jestli to ještě navíc ten interpret dobře zahraje, tak potom diváci mají co obdivovat a jsou šťastní, že v tom divadle jsou. Někdy se to daří častěji, někdy méně často, někdy výjimečně, někdy vůbec ne. Zaplať pánbůh za tu dobu, kdy jsem měl možnost se setkávat s rolemi, které mi byly nabízeny ať už na Provázku, v Národním divadle nebo v televizi a ve filmu. Měl jsem vždy asi tak na devadesát procent štěstí na role, se kterými jsem se setkat chtěl.

Máte ještě nějaký sen, roli, kterou byste si rád zahrál?

Nikdy jsem tyto sny neměl, protože jak už jsem všechny ty instituce vyjmenoval, tak ony se staraly o to, abych měl krásné příležitosti. Vždycky by se to dalo zpětně hodnotit asi tak, že tuhle roli bych si možná byl býval i vysnil, ale už se stalo.

Jaké máte plány, co vás čeká, na co se mohou diváci těšit?

Dotočili jsme první řadu seriálu Dáma a Král, který běží na televizi Nova. V České televizi jsme dotočili třetí řadu detektivního seriálu Labyrint, ty předešlé dvě řady měly velký úspěch i v zahraničí a koupila si je řada evropských zemí. Nedávno v televizi uvedli film Můj strýček Archimedes, který už také dobývá Evropu. Teď jsme dotočili s Jiřím Svobodou k 28. říjnu a ke 100. výročí vzniku republiky film Alois Rašín, kde hraji předsedu vlády Karla Kramáře. To byla velmi těžká, náročná, charakterní role o člověku, který patřil k velmi významotvorným osobám našeho vznikajícího státu. To je to, co mám teď za sebou. Čeká mě natáčení filmu Doktor Martin, který uzavře celou tu ságu o doktoru Martinovi a bude to film do kin. A čeká mě celá řada dalších věcí, ale ty zatím nejsou ještě definitivně stanoveny, tak nemá cenu o nich mluvit.

FOTO: Miroslav Donutil

Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (1)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (3)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil, král Ubu (4)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil, král Ubu (3)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil, král Ubu (2)
Další fotky
Miroslav Donutil - Miroslav Donutil, král Ubu (1)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil hraje (4)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil hraje (3)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil hraje (2)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil hraje (1)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (5)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (4)Miroslav Donutil - Miroslav Donutil Nova (2)

 

Tento článek pochází z webu Vaše 5.
Včera, 14:59
Uplynulo 16 let od úmrtí českého herce Vlastimila Brodského. Zemřel vlastní rukou v sobotu 20....
Včera, 10:00
Středočeský kraj bude mít svou destinační agenturu, jejímž úkolem bude koordinovat aktivity členů spolku a...
Včera, 08:35
Až 50 813 korun měsíčně si od dubna vydělají zaměstnanci Škoda Auto. Potěší je také...
Včera, 08:30
Nejvýznamnější představitel české žurnalistiky Ferdinand Peroutka zemřel před 40 lety. Je nositelem Řádu T. G....
Včera, 08:00
Její portrét se do dnešní doby nedochoval. Dokonce ani nepřítel jejího muže, Václav Hájek z...
19.4.2018
Je esem mezi kardiochirurgy. Se svým týmem provede ročně přes dvě stě operací srdce a...
19.4.2018
První volby do Národního shromáždění, jak se dříve parlamentu říkalo, se odehrály 18. a 25....
18.4.2018
Nejslavnější knižní postava vojáka císaře pána, Josefa Švejka. Stvořil ji spisovatel Jaroslav Hašek, namaloval Josef...
18.4.2018
Děsivý vítr, lidé a zvířata v ohrožení života, stromy, které se nebezpečně nakláněly nad auty....
18.4.2018
Naplno se rozjelo teplejší období roku a s ním, vedle radovánek, koupaček či procházek lesem,...
Reklama