Nikdo si to nepřeje, přesto může Berounka zažít (povodňový) comeback

Před patnácti lety, v srpnu 2002, několik dní vytrvale pršelo. S menšími povodněmi se dalo počítat. Nikdo ovšem netušil, jak rozsáhlá katastrofa Českou republiku i Prahu čeká. Mohla by se situace opakovat? Nebo by dnes bylo všechno jinak? I v případě obcí kolem Berounky?

„Terénní uspořádání Černošic nelze změnit, takže i nadále jsme povodněmi ohroženi,“ tvrdí například Filip Kořínek, starosta Černošic za Věci černošické. To ovšem neznamená, že starostové a zastupitelstva čtyř obcí, které na západ od Prahy citelně zasáhly v roce 2002 povodně na Berounce, sedí s rukama v klíně a ignorují hrozbu další velké vody.

Začalo to nenápadně

Připomeňme si ale nejdříve hlavní fakta o velké vodě, která zasáhla několik evropských států díky vzestupu hladin řek Vltavy, Labe, Dunaje a jejich přítoků. Dnes už víme, že to například v Praze byly nejničivější povodně za posledních dvě stě let, protože překonaly i pověstnou Velkou povodeň z roku 1845 i tu ze září 1890, při níž došlo k poškození pilířů Karlova mostu. Začalo to nenápadně, obyčejným deštěm. Jenže začátkem srpna 2002 v Praze a okolí, stejně jako v jižních a západních Čechách, pršet nepřestávalo. Brzy se proto na česká města a vesnice začala kromě dešťové vody valit i voda z řek. Hlavně Vltava se během svého toku pravidelně a vydatně posilňovala a tak se na Prahu, především po soutoku s Berounkou, začaly valit obrovské masy vody. Znamenalo to nevyhnutelné – povodně. Ty přišly ve dvou vlnách. Začaly 7. srpna 2002, kdy se jako první rozvodnily hladiny jihočeských řek. Dva dny, 9. a 10. srpna to však vypadalo, že půjde jen o lokální povodně. 11. srpna se ale do Čech opět vrátily vydatné deště a s nimi druhá povodňová vlna, mnohem silnější než ta první. Pod vodou se ocitla všechna velká jihočeská a západočeská města. Voda si razila cestu dál. Pro Řevnice, Dobřichovice, Černošice a Radotín byl nejkritičtějším dnem povodní 14. srpen 2002.

Šest metrů na normálem

„14. srpna 2002 protékalo Radotínem pod lávkou pro pěší více než 1800 m3/s (běžný průtok je 190,5 m3/s, při stoleté vodě 1547 m3/s), hladina byla 6,2 m nad normálem – tomu odpovídal i rozsah zaplaveného území,“ říká starosta Prahy- Radotína Karel Hanzlík (ODS) a pokračuje: „Zatopená plocha dosáhla více než ¼ celkové plochy našeho katastru. Zatopeno bylo 132 rodinných domů, 7 bytových domů, 55 chat (35 z nich bylo později strženo), II. stupeň základní školy včetně tělocvičen a suterénu pod školní jídelnou, sportoviště až k ochozu fotbalového stadionu, všechny výrobny a podniky mezi ulicí Vrážskou a Výpadovou od ulice U Jankovky až k Velké Chuchli. Místy se jednalo o hloubku až 4 metry. Nejhůře dopadla oblast v Šárově kole, kde kromě hloubky zatopení kolem 3 metrů páchal škody i velmi silný proud.“


 

Berounka je největší levostranný přítok Vltavy. Vzniká v centru Plzně soutokem Mže a Radbuzy. Je dlouhá 139,1 km, zdroje její vody jsou v pohořích Český les a Šumava.  Původně se celá řeka až k soutoku s Vltavou označovala jako Mže. Pod tímto názvem ji ještě v roce 1908 uvádí Ottův naučný slovník. Název Berounka se používá od 17. století, odvozen byl od faktu, že řeka protékala berounským panstvím, byla tedy řeka berounských.   

 


 

Je velká voda bez šance?

Po těchto slovech a po 15 letech po katastrofálních povodních musí automaticky následovat druhá otázka pro starostu Hanzlíka: Jaká je aktuální situace, má nebo nemá velká voda na Berounce v Radotíně ještě šanci?  „Oblast obytných domů od ulice U Jankovky až k ulici Loučanská včetně areálu škol je chráněna protipovodňovými opatřeními (kombinace pevného a mobilního hrazení). Připravuje se ochrana oblasti NaRymáni pevným hrazením po linii oplocení rodinných domů v kombinaci se zemním valem a Šárova kola rovněž pevným hrazením s mobilními částmi ve  vjezdech do jednotlivých nemovitostí. Tato stavba bude kombinována s budováním inženýrských stí a bude tedy logisticky i finančně velmi náročná. Zmíněné dvě oblasti, stejně jako průmyslový areál při ulici Výpadová tedy zatím chráněny nejsou,“ odpovídá starosta Prahy- Radotína, městské části, kterou umí pěkně potrápit i bleskové lokální povodně, jako ty letos z přelomu června a července.

Pomůže lepší hospodaření s půdou a srážkovou vodou

A jak jsou na tom dnes Černošice, které Berounka míjí právě před Radotínem? Podle starosty Filipa Kořínka (Věci černošické) jsou díky svému terénnímu uspořádání povodněmi ohroženy i nadále. „Od povodně v roce 2002 přišla jedna další, která se svým rozsahem v některých místech té velké blížila – v roce 2013. Berounka prochází Černošicemi v délce asi 3 kilometrů toku a ty části města a hlavně chatové osady, které vznikly v jejích přírodních rozlivových územích, jsou riziku povodní vystaveny i do budoucna. Na našem území s tím nejde nic zásadního udělat, protože výstavba protipovodňových valů či stěn podél celého města není reálně možná, nebyla by ani správná (ohrozila by o to více území na protějším břehu a níže podél toku) a poškodila by krásný přírodní charakter Černošic a samotné řeky. Pomůže nám, pokud se v celém povodí Berounky zlepší hospodaření s půdou a se srážkovou vodou, když se zásadně zlepší retenční schopnosti zemědělských i obydlených území. Pomůže to i jim, protože nedostatečné vsakování/zadržování vody následně ohrožuje rozsáhlá území ničivým suchem,“ řekl starosta Černošic.

Dokonalá ochrana proti silným dešťům není

Stejně jako v Radotíně mají i v Černošicích své zkušenosti s lokálními bleskovými povodněmi, způsobené přívalovými dešti při silných bouřkách. Naposledy to velmi citelně zažili letos, na konci června. Dešťovou vodou bylo tehdy zaplaveno přes 50 nemovitostí – sklepy, garáže, části obytných prostor a mnoho zahrad. Zároveň došlo k podemletí některých ulic, sesuvu svahu na železnici nebo pádům řady stromů.„Dokonalá ochrana proti velmi silným dešťům neexistuje. Když na každý čtvereční metr napadne 100 litrů vody, nelze takový objem rychle a bez rizik někam odvést. Můžeme jen minimalizovat následky. I v tom máme co dohánět. Zanalyzovali jsme průběh nedávného rekordního přívalového deště a na odstraňování některých zjištěných problémů už pracujeme. Potřebujeme ale sladit mnoho drobných i větších úprav a změn na více místech po městě. Požádal jsem zastupitelstvo o vyčlenění mimořádné částky 1 milion Kč na první opatření již v letošním roce (jistě nebude stačit, to je jen první krok). Důležitou součástí lepší ochrany města bude zamezit případům, kdy rodinné domy mají své okapy nelegálně svedené do splaškové kanalizace. Ta k tomu není určena, nemá takovou kapacitu a pak dochází k vyplavování kontaminovaných splaškových vod na povrch. Řešení tedy není jen na straně města, ale vyžaduje i dodržování pravidel a prostou ohleduplnost ke svým sousedům na straně obyvatel. Existuje totiž povinnost likvidovat (zadržovat) srážkové vody na vlastním pozemku,“ uzavírá pro Černošice trvale aktuální téma jejich starosta.

Autor: Olga Novotná

(foto: MČ Radotín)

 

 

Share