7℃
Dnes je 9. prosinec , svátek má Vratislav

Před 95 lety se z plátěného stanu v pražských Kbelích ozvalo první „Haló, haló!“. Psí štěkot nevadil

Další fotky

Pokusy o vysílání na území Československa začaly po 1. světové válce. Tehdy byl 28. října 1919 u příležitosti prvního výročí vzniku Československé republiky odvysílán první rozhlasový pořad, složený ze slova a hudby. Vysílalo se z vojenské stanice umístěné na pražské Petřínské rozhledně. Pravidelné rozhlasové vysílání ale bylo zahájeno 18. května 1923 ve 20.15 ze stanu zapůjčeného od skautů, v Praze-Kbelích.

Reklama

Den D – 18. květen 1923

Půjčen byl na pár dní, nakonec se z něj vysílalo několik měsíců. Trávu přikryli kobercem, na který dali klavír, dvě židle a mikrofon s papírovým kornoutem. Pršelo a byl silný vítr. Koberec byl po chvíli nasáklý vodou. Ve 20.15 technik Vlach pronesl do éteru: „Haló haló! Zde radiostanice O. K. P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu, která vysílá na vlně 1025 metrů zprávy a program.“

Co je walkman a jak se kazety přetáčely tužkou. Symbol komunistického luxusu už dnes v obchodě nekoupíte

Tak oslovil první posluchače, shromážděné kolem jediného přijímače v kině Sanssouci v Opletalově ulici. Následovala hudební čísla. Státní hymna provedená na trubku Emilem Čermákem. Pak zahráli houslista Josef Hašek a cellista František Voženílek, ten hrál Mascagniho Sicilianu. Na zvlhlý klavír je doprovázel Karel Sergej Duda, profesor z Kyjeva. Vystoupila také operní pěvkyně Růžena Topinková, ta pěla písně Jana Maláta. Na internetových stránkách Příběh rozhlasu, odkud čerpáme, je zaznamenáno, že v průběhu jejího vystoupení vběhl do stanu pes a začal na všechny štěkat. Mikrofony byly ale natolik mizerné a celé to vůbec praskalo a šumělo, že nebyl slyšet. Vysílalo se asi hodinu, záznam pochopitelně neexistuje.

Pionýři rozhlasových vln

Československo se stalo jednou z prvních evropskou zemí, kde vzniklo pravidelné vysílání. Průkopníky rozhlasového vysílání byli novinář Miloš Čtrnáctý, Eduard Svoboda, podnikatel v oblasti radiotelefonie, a Ladislav Šourek, ředitel firmy pro výrobu rozhlasových přijímačů Radioslavia.

Komunisté spustili zdrcující úder na věřící. Brutální „Akce K“ na konci 50. let na 137 klášterů v jeden okamžik

Tito muži dali vzniknout společnosti Radiojournal, československé zpravodajství radiotelefonické, spol. s r.o., v níž většinu kapitálu držela firma Radioslavia. Společnost Radiojournal získala příslušnou licenci k provozování vysílání od Ministerstva pošt. Miloš Čtrnáctý se stal ředitelem programu, Alois Svoboda technickým ředitelem.

Hlavním zdrojem zisku společnosti Radiojournal byly koncese, poplatky z vlastnictví rozhlasových přijímačů. První koncese byla udělena v září 1923. K propagaci rozhlasového vysílání a získávání nových koncesionářů byly pořádány veřejné poslechy na různých místech v Praze. V roce 1923 také začal vycházet měsíčník Radiojournal, který informoval o rozhlasovém vysílání.

Luxus „za totáče“. Štiplavé krepsilonky jsou černou můrou dodnes

Rozhlasu se původně říkalo radiofonie

V lednu 1924 byl odvysílán první pořad, určený posluchačům v zahraničí, vysílalo se anglicky a v esperantu. V květnu téhož roku se v českém tisku poprvé objevilo slovo „rozhlas“, do té doby se užívalo výrazů „radiofonie“, případně anglický výraz „broadcasting“. V prosinci 1924 bylo ukončeno vysílání ve stanu v Praze-Kbelích, studio se přesunulo do budovy poštovní nákupny na Fochově třídě (dnes Vinohradské) v Praze.

Vysílalo se i maďarsky a rusínsky

V roce 1925 společnost Radiojournal odvysílala první přímý přenos koncertu České filharmonie, první přímý přenos bohoslužby a první přímý přenos projevu prezidenta T. G. Masaryka. Vzhledem k tomu, že Československá republika byla národnostně smíšeným státem, bylo zahájeno vysílání pro německou, maďarskou a rusínskou menšinu. Příjem z koncesionářských poplatků na rozvoj vysílání nestačil. Proto se v roce 1925 stal majoritním vlastníkem společnosti Radiojournal stát prostřednictvím Ministerstva pošt.

Fronty na toaletní papír, prací prášek i mýdlo. Vítejte v socialistické drogerii

V roce 1926 bylo zavedeno několik novinek. Začal se vysílat časový signál, objevily se pravidelné zprávy, které pro společnost Radiojournal vyráběla Československá tisková kancelář. Vznikla také první rozhlasová hra – náladová kompozice Přástky, vysílaná v době propagačního týdne rozhlasu v listopadu 1926. Vysílání zahájily stanice v Brně a v Bratislavě. V roce 1926 byl založen orchestr Radiojournalu, který vytvořil základ dnešního Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Koncem 20. let zahájily provoz další dvě stanice – Ostrava a Košice.

Osudy socialistických obchoďáků: Kotva, Máj nebo Perla byly pražskou chloubou, jak vypadají dnes?

Víte, co byl blatnerfon?

Zlatým věkem předválečného rozhlasu byla 30. léta. Počet koncesionářů rostl, v roce 1937 byl zaregistrován miliontý majitel rozhlasového přijímače. Program obohatily prakticky všechny žánry, od naučných pořadů a sportovních reportáží přes vážnou hudbu po kabaret. V programové nabídce byly i krátké pořady v esperantu, angličtině a němčině, určené posluchačům v zahraničí. K rozvoji vysílání přispívaly různé technické novinky. Například v polovině 30. let byl zaveden blatnerfon, předchůdce dnešního magnetofonu, který zaznamenával zvuk na ocelový pásek. Koncem roku 1933 se rozhlas přestěhoval do budovy na Fochově třídě (dnes Vinohradská), ve které sídlí dodnes.

První den okupace – první oběť

Po okupaci Československa a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 byl rozhlas sloučen s německým protektorátním vysíláním. Tak jako československý film, tak i rozhlas, přejmenován na Rozhlas Čechy – Morava, nyní podléhal německému ministerstvu propagandy vedenému Josephem Goebbelsem.

Stopy socialismu v pražském metru. Kde je můžete vidět dodnes?

První obětí z řad pracovníků rozhlasu byl slovenský redaktor zpravodajského oddělení Pavol Donner. První den okupace, 15. března 1939, skočil z okna. Ve chvíli, kdy první německý voják vstupoval do haly rozhlasu a zamířil k oknu před inspekcí, dopadlo za tímto oknem tělo slovenského hlasatele Pavla Donnera na betonovou dlažbu dvora. Otec několikaměsíční dcerušky byl první padlý v příštím boji o rozhlas.

Velká černá vrána

I další redaktoři projevovali nesouhlas s nacistickou okupací. Přímo v živém vysílání si to dovolil dr. František Kocourek, a to pomocí mystifikace v dnes již legendární reportáži z přehlídky německé branné moci na Václavském náměstí 19. března 1939.

„Dovolte, abych se zmínil o podrobnosti čistě nevojenské. Odkudsi zdaleka přiletěla nad Prahu také velká černá vrána, která se spustila a plachtila od Muzea dolů k Můstku. Divila se asi tomu obrazu, který viděla pod sebou.“
František Kocourek v květnu 1942 zemřel v Osvětimi.

Socialismus nemá lidskou tvář. Portréty 25 osobností, které prchly z Česka do země helvetského kříže

Voláme všechny Čechy!

Dne 5. května 1945 bylo výzvou rozhlasu zahájeno Pražské povstání. Ve 12 hodin a 33 minut ve vysílání rozhlasu zaznělo: „Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde!“ V dalších minutách zazněla opakovaná výzva o pomoc. Ve 12 hodin 44 minut: „Voláme všechny Čechy! Přijďte nám ihned na pomoc! Esesáci zde vraždí české lidi!“

Tímto okamžikem se s historií našeho rozhlasu rozloučíme. Prožívali jsme s rozhlasem těžké i dobré chvíle našeho národa. Rok 1948, srpnovou okupaci i osmdesátý devátý.

V tomto článku jsme více než významně citovali ze statě Miroslava Krupičky a Dity Křížové „Historie rozhlasu v kostce“ z internetového Archivu rozhlasu. Autor tohoto článku jim vyslovuje vřelý dík.

FOTO: Z počátků rozhlasu

Z počátků rozhlasu - 1 geocachingZ počátků rozhlasu - 2 ČRo RadiožurnálZ počátků rozhlasu - 3 radiosvět+Z počátků rozhlasu - 4 radio.czZ počátků rozhlasu - 5 irozhlas
Další fotky
Z počátků rozhlasu - 6 příběh rozhlasuZ počátků rozhlasu - 0 eduportál
Před 2 hodinami
V budově Magistrátu hl. města Prahy na Mariánském náměstí bude do 28. prosince letošního roku...
Dnes, 10:00
Pražské Divadlo Na zábradlí, jedno z nejznámějších českých divadel, slaví šedesáté narozeniny.
Kolenovrt, škrt, spořílek. Češi podle ekonomické analýzy pouštějí korunu málokdy.
Včera, 18:21
Brambora k bramboře a škodovku mám na dvoře! Dámy, jestli se bojíte, že váš partner...
Včera, 17:31
Písničky Radůzy, Ivony Přenosilové, Jaromíra Nohavici, Karla Plíhala, Roberta Křesťana, Spirituál Kvintetu, Michala Horáčka, Sta...
Včera, 15:38
V sobotu 1. prosince se uskutečnila naučná procházka pražským Žižkovem. Akci pořádal Kolektiv 115, který...
7.12.2018
Vrch Vítkov mezi pražskými čtvrtěmi Žižkov a Karlín by se měl dočkat úprav. Pražský magistrát...
Obchodní dům Kotva ve vánoční výzdobě.
7.12.2018
Pražanům těm je hej, zpívá Michael Kocáb. Za pravdu mu dává i ekonomická analýza společnosti...
7.12.2018
Piráti na Jižním Městě ukončili vyjednávání o koalici s Hnutím pro Prahu 11 (HPP11). Se...
7.12.2018
Už v sobotu 15. prosince ve 14 hodin začínají v zookoutku v Malé Chuchli slavnostní...
7.12.2018
Lávka přes železniční trať mezi ulicemi Do Blatin a Drahoňovského se dočkala opravy.
Reklama