27℃
Dnes je 20. září , svátek má Oleg

Štefánikova hvězdárna už devadesát let zdobí vrchol Petřína – mohla ale stát jinde, na Letné nebo v Riegrových sadech

Další fotky

Podnětem ke zřízení hvězdárny v Praze se stala tragická smrt Milana Rastislava Štefánika.
Česká astronomická společnost spolu s městem založila roku 1919 fond k uctění jeho památky, jenž měl shromáždit dostatek peněz pro vybudování hvězdárny. Předsednictví fondu přijal básník Josef Svatopluk Machar a účast na akcích, které fond organizoval, přijímali členové vlády včetně prezidenta T. G. Masaryka.
V té době jako pozorovací místa Společnosti mj. sloužila v letech 1921 až 1923 umělá jeskyně v dnešních Havlíčkových sadech (Gröbovce) či historická astronomická věž Klementina (1925 – 1928).

Reklama

Hvězdárnu bylo původně zamýšleno vybudovat jako součást novostavby Technického muzea a později se reálně uvažovalo o stavbě na západním svahu Riegrových sadů na Královských Vinohradech. Tato myšlenka musela být opuštěna kvůli změně majitele pozemků, který tam hodlal postavit velký sokolský dům s hřišti a restaurací. Tehdy sadový úřad doporučil Společnosti obecní domek čp. 205 při Hladové zdi na Petříně, který byl postupně přestavěn na hvězdárnu. Štefánikova hvězdárna je tak zčásti tvořena Hladovou zdí z let 1360 až 1361, hradební věží a tereziánským domkem.

Petřín si vyhlédl už páter z Klemetina o sto let dříve

„V této souvislosti není bez zajímavosti, že o umístění hvězdárny na Petřín Česká astronomická společnost uvažovala už v roce 1922, ba dokonce sto let předtím roku 1818 chtěl na Petříně postavit novou hvězdárnu ředitel tehdejší Pražské hvězdárny v Klementinu páter Martin Alois David (1757 v Dřevohryzech v Toužimi, okr. Karlovy Vary – 1836 v Teplé),“ uvádí ve své práci Historie hvězdáren Jaroslav Soumar.

Hvězdárna byla budována od roku 1927 bubenečským stavitelem Václavem Veselíkem a slavnostně otevřena 24. června 1928. Pro veřejnost byla, zatím jen s hlavní kopulí, zpřístupněna v květnu 1929. Stavebně byla dokončena ještě o rok později, kdy byly dostavěny zbývající dvě kopule.
V pilíři hlavního dalekohledu jsou uloženy urny Jaroslava Štycha (1881 – 1941) a Karla Anděla (1884 – 1948) – českých astronomů, kteří měli hlavní podíl na vybudování této hvězdárny.

Díky vysoké návštěvnosti a vzrůstajícímu zájmu o astronomii pokračovala stavba druhé části hvězdárny již bez větších potíží. Po dokončení stavby na jaře roku 1930 se petřínská hvězdárna pyšnila hned třemi kopulemi, oproti plánované jediné, a zařadila se k nejlépe vybaveným lidově osvětovým zařízením své doby.

Nejstarší přístroj je z let 1905-07 z pozůstalosti vídeňského profesora

První přístroje byly pro hvězdárnu zakoupeny ještě před jejím otevřením. Byl jím mj. velký a v té době moderní čočkový dalekohled o průměru objektivu 20 cm, označovaný jako hledač komet, zakoupený roku 1921 pro pozorování komet a slabých mlhovin.

Roku 1928 přijala Společnost nabídku vdovy po vídeňském selenografovi Rudolfu Königovi a zakoupila z jeho pozůstalosti dvojitý Zeissův astrograf na speciální, tzv. vyvážené montáži, který byl vyrobený v letech 1905-07. Díky peněžním darům bank i jednotlivců (mj. prezidenta Masaryka, pražské obce, Národní a Zemské banky či Melantrichu) se dalekohled roku 1929 podařilo odkoupit za 110 tisíc korun. Přístroj byl umístěn do hlavní kopule, postavené roku 1930. Pilíř podstavce je vysoký 15 metrů, z toho je polovina zapuštěna v zemi. Celková hmotnost dalekohledu je nyní 5.5 tuny, přístroj je dodnes hlavním dalekohledem hvězdárny.

Dalekohledem s největším průměrem objektivu se ale stal přístroj vyrobený r. 1967. Jeho zrcadlo má průměr 37 cm. Původně byl určen pro hvězdárnu ve Varšavě, ale nakonec byl zakoupen počátkem 70. let do Prahy a do provozu uveden v roce 1976.

Původní rozsah si budova hvězdárny zachovala až do rozsáhlé dostavby a rekonstrukce v letech 1971-76, díky kterým se prostory téměř zdvojnásobily.
Od roku 1979 je hvězdárna součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy. Kromě této hvězdárny patří do této organizace i Planetárium Praha, Hvězdárna Ďáblice a společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem České Budějovice – Koperníkova kopule na Hvězdárně Kleť.

Snad více než vzhled budovy se ale v průběhu existence hvězdárny měnil její název. Původně byla hvězdárna otevřena jako Lidová hvězdárna Štefánikova.

Proč právě Štefánik?

Milan Rastislav Štefánik (1880 1880, Košariská, Slovensko – 1919, Ivanka pri Dunaji, Slovensko)
nebyl totiž pouze voják, generál francouzské armády, letec, diplomat, spoluzakladatel československého státu a přesvědčený čechoslovakista, ale svých prvních mezinárodních úspěchů dosáhl na poli astronomie. V roce 1904 vystudoval na pražské Universitě Karlově astronomii. Ještě toho roku odejel do Paříže, kde se seznámil s Camille Flammarionem, slavným astronomem. Díky jemu mohl pracovat jako astronom na meudonské hvězdárně. Zúčastnil se expedic za pozorováním zatmění Slunce, vybudoval hvězdárnu na Tahiti, studoval sluneční korónu, navrhl nové uspořádání spektroheliografu. Jeho astronomická dráha skončila v roce 1912, kdy mu nebyla přiznána profesura na Karlově universitě, přestože byl v té době nejlepším astronomem Rakousko-Uherska. Další osudy Štefánika jsou spojeny s francouzskou armádou a s úspěšnou snahou o založení samostatného Československa. Zemřel při příletu do vlasti 4. května 1919.
Jméno Štěfánikovo ale nebylo používáno v politicky nepříznivých letech, tedy za protektorátu, v letech 1953 – 1968 a 1974 – 1990.
V roce 1994 byla před hvězdárnou prezidenta Václavem Havlem odhalena socha Milana Rastislava Štefánika od Bohumila Kafky.

Štefánikova hvězdárna v Praze na vrchu Petříně v nejjižnějším cípu Hradčan, je určená široké veřejnosti a slouží především popularizaci astronomie. Hvězdárna je otevřena každý den v týdnu kromě pondělí, od října do března ve večerních hodinách (pozorování planet i objektů hlubokého vesmíru), od dubna do září i odpoledne (pozorování Slunce aj.) – o víkendech a v létě pak celý den. Pro veřejnost pořádá řadu přednášek i výstav.
I přes to, že hlavní činností byla a je činnost popularizační a kulturně výchovná, nezůstává odborná činnost stranou. Od 50. let je tradičně pěstována pozorovatelská činnost v oboru proměnných hvězd, meteorů a planet. Hvězdárna je tak jednou z nejaktivnějších pozorovatelen zákrytů hvězd Měsícem.

Program na neděli

Na neděli 24. června připravila Štefánikova hvězdárna od 11 do 19 a od 21 do 23 hodin program, jehož součástí je přednáška popularizátora astronomie Jaroslava Soumara o historii Štefánikovy hvězdárny, nepřetržitá projekce pořadů z vlastní produkce (pro děti i dospělé) včetně nového pořadu věnovaného 90. výročí založení hvězdárny, prohlídka kopulí včetně jejich přístrojového vybavení, za jasného počasí pozorování vesmírných objektů, prohlídka muzea meteoritů s největší veřejně přístupnou sbírkou v ČR a prohlídka tematické výstavy České cesty do vesmíru věnované úspěchům české a československé kosmonautiky.

FOTO: Štefánikova hvězdárna na Petříně

Štefánikova hvězdárna na Petříně - OLYMPUS DIGITAL CAMERAŠtefánikova hvězdárna na Petříně - 2 P1180445Štefánikova hvězdárna na Petříně - OLYMPUS DIGITAL CAMERAŠtefánikova hvězdárna na Petříně - 4 petř rozhŠtefánikova hvězdárna na Petříně - 5 zš mendíků
Další fotky
Štefánikova hvězdárna na Petříně - 6 z Říše HvězdŠtefánikova hvězdárna na Petříně - OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Před 1 hodinou
Staroměstská radnice v Praze slavila 680. narozeniny, byla totiž založena v září roku 1338 (jako...
Včera, 17:30
V roce 2017 zahájil pražský magistrát revitalizaci některých částí Kunratického potoka v Kunratickém lese. V...
Včera, 17:00
Stavební povolení na vybudování Pražského okruhu mezi dálnicemi D1 a D8 by mohl stát získat...
Včera, 15:03
Na pražském Císařském ostrově začala fungovat nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV). Zkušební...
Včera, 14:00
Vítězkou devátého ročníku prestižního ocenění Žena regionu se za Hlavní město Praha stala Gabriela Křivánková,...
Včera, 10:58
Praha společně s organizací Ropid bude sčítat cestující v úseku metra C mezi stanicemi Ládví...
Včera, 08:27
Čisté ulice a udržovaná veřejná prostranství jsou jedním ze základních předpokladů, aby se lidem líbilo...
18.9.2018
Vedení pražské městské části Slivenec plánuje stavbu polyfunkčního domu, ve kterém budou malometrážní byty, společenský...
18.9.2018
Připomínky k návrhu nového pražského územního plánu podalo asi 6500 osob, firem či institucí, celkem...
18.9.2018
Praha začne připravovat studii stavby Rohanského mostu mezi Karlínem a Holešovicemi. Hotova by měla být...
Reklama