7℃
Dnes je 13. listopad , svátek má Tibor

Víte, jak to vypadalo ve vlaku našich legionářů v Rusku? Žádné velké pohodlí to nebylo

Další fotky

Vlak našich legionářů byl sestaven na dejvickém nádraží a veřejnost si ho může projít až do 18. listopadu. Vstup je zdarma.

Reklama

Protože nás o legiích ve škole neučili a mladou generaci nejspíš také ne, není od věci připomenout si, co naši vojáci v Rusku dělali a jak strastiplná byla jejich cesta zpátky domů.

Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války). Legie tvořili čeští a slovenští krajané žijící v zahraničí a bývalí vojáci rakousko-uherské armády, kteří se po zajetí armádami Dohody rozhodli dezertovat k nepřátelským vojskům. Jejich pozdější nesporné vojenské úspěchy sehrály významnou roli při jednáních o vzniku samostatného Československa.

Atentát na Hitlerova oblíbence? To si Čechoslováci dovolili příliš! Za trest nacisté vyvražďovali celé rodiny

Základ těchto vojsk začal vznikat již v roce 1914 z dobrovolníků, českých krajanů, kteří se hlásili do carské armády v Rusku a Cizinecké legie ve Francii. Čeští krajané v Rusku, z Varšavy, jejího okolí a z území Volyně, vytvořili jednotku zvanou „Česká družina“. Krajané ve Francii byli v rámci francouzské Cizinecké legie začleněni do samostatné roty, pro kterou se vžilo označení „rota Nazdar“. Počet dobrovolníků se postupně navyšoval. Od roku 1917 se tvořily legie také v Itálii.
Koncem války měly jednotky československých zahraničních vojsk celkem přes 140 000 dobrovolníků (dobrovolců, bratrů). Celkem padlo 5 152 československých legionářů, z toho 4 112 v Rusku.

7. ledna 1919 bylo z brigády vytvořeno Čs. vojsko na Rusi, které již bylo součástí Čs. armády a zásluhou Masarykovou i francouzské. Velitelem legií byl Maurice Janin. Vojsko na Rusi tvořily tři divize, jejichž jádrem bylo 12 pluků střeleckých a dva pluky jízdní a několik dělostřeleckých baterií.
Po bitvě u Zborova (2. července 1917), ve které se legie vyznamenaly, zrušila ruská vláda na naléhání předsedy T. G. Masaryka (který od 15. května 1917 legie v Rusku organizoval) omezení při vytváření čs. jednotek a postupně vznikly další, které 9. října 1917 vytvořily čs. sbor v Rusku. Koncem roku 1917 bylo na východě 38 500 dobrovolníků v legiích a přes 60 tisíc v zajateckých táborech ve spolcích, které Masaryk organizoval jako rezervu legií. Stávajícím velením ruské armády byl Masaryk považován za jejich nejvyššího velitele.

Byl jsem nácek! Jaké je opustit neonacistickou scénu? Christian z Německa veřejně promluvil

Po Říjnové revoluci, ve které se vlády v Rusku chopili bolševici, rozhodlo vojenské vedení států Dohody, že začne legie přesouvat na západní frontu.
Masaryk opustil svoje legionáře 7. března 1918, když předtím zajistil, aby se vojsko ještě neexistujícího státu stalo součástí francouzské armády, a vydal se na obtížnou cestu přes Sibiř lazaretním vlakem do Vladivostoku.

3. března 1918 uzavřely v Brestu Litevském Ústřední mocnosti s bolševiky Brestlitevský mír. V něm se Sověti mimo jiné zavázali nestrpět na svém území vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem, což se týkalo i legií. Legie se měly přes Archangelsk a Murmansk přepravit do Francie, odkud nakonec odpluly jen dva transporty (celkem okolo 2000 mužů po čtyřměsíčním čekání, mrznutí a hladovění, první transport odplul 15. října 1917) – přístavy zamrzly, nebyly lodě. Panovaly obavy, aby naše legie nepotkal osud srbských legií, které byly odzbrojeny a zajaty, internovány do Kazaně a osvobozeny teprve s příchodem čs. legionářů na Volhu. Ještě Masaryk změnil plán na odsun vojsk po magistrále a kolem světa na bojiště do Francie.

Penzenská dohoda uzavřená mezi bolševiky a Národní radou 26. března 1918 zaručovala legiím zásobování, průjezd Sibiří do Vladivostoku a odvoz do Francie; výměnou za to legie souhlasily s předáním všech těžkých zbraní a většiny kulometů a pušek, také musely souhlasit s agitací čs. bolševiků pro vstup mužů z legií do Rudé armády. (Ruskou armádu bolševici rozložili v roce 1917, bolševiků bylo málo a rudé gardy měly pár tisíc členů, Rusové totiž do Rudé armády nevstupovali, a pokud ano, vyfasovali uniformu, vyzvedli žold a odešli domů.) Z legií ale za dva měsíce agitování odešlo jen asi 150 mužů.

Mistři štětce Hoffmeister a Pelc utekli před nacismem do Ameriky. Proč se z nich pak stali komunisté?

V celém Rusku nebylo významnější síly nad naše legie.
Hlavním problémem ale bylo stálé porušování penzenské dohody ze strany bolševiků. Většinu vlaků bolševici nepustili dál, sliby nesplnili a neustálé požadavky na odevzdání dalších zbraní ohrožovaly zajištění bezpečnosti vlaků. Bolševici odmítali dodávat koupené potraviny a poslední kapkou byl nárůst přítomnosti ozbrojených Němců a Maďarů.
Zatímco Národní rada v Moskvě souhlasila s dalšími a dalšími ústupky, vojenské vedení ztratilo jak důvěru v Radu, tak i v bolševiky všeobecně a Trockého zvlášť, a začalo zvažovat možnost odmítnout spolupráci s prolhanou Moskvou a úplatky, dohodami nebo nátlakem si zajistit průjezd Sibiří.

Začátkem května 1918 se situace zhoršila – Trockij se definitivně rozhodl, že legie, které ještě nejsou ve Vladivostoku, z Ruska neodjedou a budou silou rozpuštěny a vojáci začleněni do Rudé armády, neposlušný zbytek bude pracovat v průmyslu. Bolševici se 7. května neúspěšně pokusili zajmout nejbojovnějšího muže egií, tehdy kapitána Radolu Gajdu; vyvázl díky tomu, že byl ozbrojen. 11. května bolševici obsadili kanceláře Čs. národní rady v Moskvě, 15. května se Rada dohodla s Trockým za cenu dalších ústupků, ale sliby Trockého opět nebyly splněny.

Stíny první republiky – tzv. „legionáři práce“ museli nastoupit do práce na povolávací rozkaz

14. května došlo k Čeljabinskému incidentu – maďarský voják z projíždějícího vlaku hodil těžký kus železa na naše vojáky, přitom jednoho těžce zranil. Češi vlak zastavili a v davové rvačce byl viník legionáři zabit. Bolševici pak v odvetě zatkli 10 strážných, kteří přišli místnímu sovětu incident vysvětlit a zatkli také důstojníka, který přišel zjistit, proč se nevrátili. Legionáři zareagovali rychle a obsadili klíčová místa města, odzbrojili místní jednotky rudých, vynutili si propuštění zajatců a získali tři tisíce pušek. 23. května se v Čeljabinsku na předběžných zasedáních sjezdu rozhodlo, že legie se rozdělovat nebudou a cílem je Vladivostok.

20. května 1918 začal první sjezd Čs. legií na Rusi, kde se zvolení zástupci vojáků rozhodli, že nebudou poslouchat rozkazy Rady, pokud budou v rozporu s odjezdem do Vladivostoku. Přítomným členům rady nezbylo, než vůli vojáků podpořit. Pozdě večer 20. května dal Trockij zatknout předsedu Národní rady v Moskvě Prokopa Maxu a přinutil ho odeslat telegram s příkazem k odzbrojení legií. Odpovědí na tento rozkaz bylo oznámení legií, že Rada, Maxa ani stávající vojenské velení už nejsou vedením Čs. sboru, výkonnou moc převzal zvolený Provizorní výkonný výbor (velitelé pluků Gajda, Čeček, Vojcechovský ad., předsedou zvolen Bohdan Pavlů). Čs. legie ale opět ujistily, že se nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí Ruska a budou spolupracovat na průjezdu do Vladivostoku.

Recept na štěstí? Nenechat se rozhodit maličkostmi, říká herečka a zpěvačka Eva Hrušková

Trockij rozkázal rozpuštění nebo zničení legií. 25. května 1918 vypukly boje – bolševici zaútočili proti čs. vlaku na stanici Marianovka nedaleko Omsku. V noci začal protiútok legionářů. Vojáci zaútočili na kasárny bolševiků a převzali kontrolu nad klíčovými body Transsibiřské magistrály. Začaly tvrdé boje obzvlášť s Němci a Maďary, tvořícími většinu Rudé armády. Boje byly kruté, čs. vojáci zajaté bolševiky rozdělovali – Rusy obvykle propouštěli, Maďary, Němce a čs. bolševiky, kteří proti Legiím bojovali, obvykle popravili. (Vzhledem k Ženevským konvencím bylo střílení zajatců zločinem, ale v květnu 1918 měli za sebou legionáři mnoho bojů, kdy se k nim protivník choval stejně, také byli svědky mnoha zločinů bolševiků, Maďarů a Němců proti bezbrannému ruskému civilnímu obyvatelstvu).
Legionáři při své sibiřské anabázi aktivně používali pancéřové vlaky (například Orlík).

Pod tlakem dalších událostí, které vrcholí odevzdáváním zbraní a Čeljabinským incidentem, došlo k bojům mezi legiemi a bolševiky na Sibiři a v Povolží. Čs. legie dobyly Penzu a Syzraň, Samaru, město Ufa, 25. července Jekatěrinburg a 6. srpna (společně s bílými) Kazaň. V Kazani převzali českoslovenští legionáři zlatý ruský státní poklad obrovské hodnoty. V Ufě byla vytvořená Ruská provizorní vláda a nejvyšším velitelem bílých byl jmenován admirál Alexandr Kolčak. Poklad později předali Kolčakovi, který jej poněkud umenšil výplatami svých vojsk.
Legionáři dobyli všechna velká města Sibiře i Jekatěrinburg, avšak cara Mikuláše II. a jeho rodinu se jim ze zajetí zachránit nepodařilo, bolševici je zavraždili. Operace se rozšířily i mimo oblast magistrály, došlo k dalšímu přesunu jednotek přes Sibiř do Vladivostoku, přes vojenský odpor bolševiků. Gajdovi muži po šesti týdnech nelítostných bojů s Němci dokázali obsadit 39 ze 40 tunelů v okolí Bajkalu dřív, než je bolševici stihli vyhodit do vzduchu. Tím byla magistrála udržena průjezdná, klíčový faktor propojení všech jednotek Čs. sboru rozmístěných od Penzy a Volhy až po Vladivostok v délce 8000 km. Z Vladivostoku se na spojeneckých lodích i na prvních československých, které zakoupil TECHOD (technické oddělení legií) v Japonsku (první čs. loď Legie), dopravily do Československa. Poslední loď vyplula ale až v září 1920.

FOTO: Legionářský vlak na dejvickém nádraží

Legionářský vlak na dejvickém nádraží - 1 DSC02064Legionářský vlak na dejvickém nádraží - 2 DSC02075 improvizovaný obrněný vagonLegionářský vlak na dejvickém nádraží - 3 cestou z ukrajiny, jaro 18 DSC01584Legionářský vlak na dejvickém nádraží - 4a DSC02125 ubytovací vagon – těpluškaLegionářský vlak na dejvickém nádraží - 4b DSC02130
Další fotky
Legionářský vlak na dejvickém nádraží - 5 DSC02168 štábní vagonLegionářský vlak na dejvickém nádraží - 6a DSC02131 zdravotní vagonLegionářský vlak na dejvickém nádraží - 6b DSC02134Legionářský vlak na dejvickém nádraží - 6cDSC02146Legionářský vlak na dejvickém nádraží - 6d DSC02149Legionářský vlak na dejvickém nádraží - 6e DSC02154Legionářský vlak na dejvickém nádraží - 7 DSC02121Legionářský vlak na dejvickém nádraží - 0 DSC01446

Zdroj: Wikipedie

Včera, 18:00
Během víkendu bylo ve Středočeském kraji při honech postřeleno několik lidí. Záchranná služba eviduje jen...
Včera, 16:00
Co je to normální sexuální touha a kdy už je žena považovaná za frigidní? Definice...
Včera, 14:00
"V listopadu 1989 jsem sledoval, co děje v Československu, taky kvůli tomu, že my jsme...
Včera, 12:26
Ustavující zastupitelstvo hlavního města se sejde tento čtvrtek 15. listopadu. Primátorem zastupitelé zvolí Zdeňka Hřiba...
Včera, 12:00
Vánoce má Hanka Křížková velmi ráda a snaží se je vždy strávit v klidu a...
Včera, 10:00
Cítit se nemocný není v pořádku. Stejně tak chudoba není žádná ctnost. Jestliže se cítíte...
11.11.2018
Přední český bubeník Tokhi před časem představil nový hudební projekt Royal Squad. Spolu se svojí...
11.11.2018
Ne nadarmo se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Doprovází nás už více než...
11.11.2018
Společnost České Radiokomunikace (CRA) umístila v Argentinské ulici v Praze 7 čidla, která měří množství...
11.11.2018
Strážníci budou během dnešního dne pomocí tlampačů informovat Pražany o doporučení nevětrat z důvodu zápachu...
Reklama