27℃
Dnes je 20. září , svátek má Oleg

OBRAZEM: Vikýř domu na Zbraslavi ukrýval takřka 80 let obrazy Gertrud Kauders, která skončila v koncentráku

Další fotky

Příběh, který napsal sám život. Ve starém vikýři v domě na Zbraslavi, který je demolován, nalezli řemeslníci při vyklízení půdy asi třicítku obrazů, informovali o nich majitele domu, který zjistil, že některé z obrazů byly ukryty za války u jeho pratety. Autorství některých z nich je potvrzeno signaturou – namalovala je německá malířka Gertrud Kauders (1883-1942), která se nevrátila z koncentračního tábora. Je to jediné dílo, které se po ní zachovalo, doposud žádné nebylo dohledatelné. Majitel Jakub Sedláček obrazy věnuje Židovskému muzeu.

Reklama

Německá malířka Gertrud Kauders byla nejprve, kvůli svému židovskému původu, transportována do Terezína, posléze do polského Lublinu, kde byla zavražděna. nalezeno bylo zřejmě její kompletní dílo nebo jeho velká část. „U obrazů, kde signatura není, posoudí odborníci, zda je to stejné autorství, nebo zda je autorem někdo jiný,“ uvedl Jakub Sedláček pro Náš REGION. Z díla Gertrud Kauders doposud nebylo nic dochováno, o čemž se zmiňuje mimo jiné doktorská disertační práce z Filozofické fakulty (Semináře dějin) Masarykovy univerzity v Brně „Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století [Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu]“.

Chvála na Gertrud Kauders ze Spolku německých malířek

Autorem disertační práce je Ivo Habán a vypracovaná byla v roce 2012. Zmiňuje se mimo jiné o tom, že v lednu 1926 připravil spolek Concordia v prostorách Krasoumné jednoty výstavu obrazů a grafik německých umělců z Čech, autor v ní cituje Dr. Oskara Schürera z Tribuny (24. 1. 1926), který výstavě vytýká nedostatky a zároveň chválí práce Gertrud Kauders, kterou označuje za „potěšitelný talent“ a obdivuje její „velmi obratně provedené a barevně půvabné akvarely“, které podle něj byly „snad nejzdařilejší věc z celé výstavy, neboť jsou ve svých hranicích dokonalé“.

V disertační práci je křestní jméno opakovaně uvedeno nikoli jako Gertrud, ale Gertrude. „Za pozornost stojí především pochvalná zmínka o Gertrude Kauders, jenž v Rudolfinu vystavovala již v roce 1924 se Spolkem německých malířek, a která se později v druhé polovině třicátých let mihla jako host také na výstavách Prager Secession, což jistě nebyla náhoda, zvláště vezme-li v potaz, s jakou konkurencí ji na výstavě pořádané Concordií v roce 1926 Oskar Schürer porovnával. O této pražské autorce, která na výstavách Prager Secession prezentovala dohromady dva oleje s názvy Komposition (VII. výstava 1935, č. kat. 62, 2 000 Kč) a Siesta (VIII. výstava 1936, č. kat. 53, 2 000 Kč) dnes nevíme vůbec nic a neznáme od ní zatím jediné dílo fyzicky ani z reprodukce,“ uvádí ve své práci Ivo Habán.

FOTO: Obrazy – Gertrud Kauders

Obrazy – Gertrud Kauders - obraz Gertrud Kauders 3 – foto ACObrazy – Gertrud Kauders - obraz Gertrud Kauders 1 – foto ACObrazy – Gertrud Kauders - obraz Gertrud Kauders 2 – foto ACObrazy – Gertrud Kauders - obraz Gertrud Kauders 4 – foto ACObrazy – Gertrud Kauders - obraz Gertrud Kauders 5 – foto AC
Další fotky
Obrazy – Gertrud Kauders - obraz Gertrud Kauders 6 – foto ACObrazy – Gertrud Kauders - Dům ve Zbraslavi v dávných dobách – před ním babička Jakuba Sedláčka – z archivu Jakuba SedláčkaObrazy – Gertrud Kauders - Fotografie Gertrud Kauders – z archivu Jakuba SedláčkaObrazy – Gertrud Kauders - fotografie Natáli Jahůdkové – z archivu Jakuba SedláčkaObrazy – Gertrud Kauders - Dům ve Zbraslavi – foto ACObrazy – Gertrud Kauders - Dům ve Zbraslavi 2 – foto ACObrazy – Gertrud Kauders - Dům ve Zbraslavi 3 – foto ACObrazy – Gertrud Kauders - Jakub Sedláček před domem ve Zbraslavi – foto ACObrazy – Gertrud Kauders - Jakub Sedláček před domem ve Zbraslavi 2 – foto AC

Je proto takřka neuvěřitelné, že obrazy náhle na světě jsou! Nalezli je lidé ze zapsaného sociálně družstevního spolku AKORN, který usiluje o převedení na sociální družstvo, což je v jednání. Nález poctivě nahlásili Jakubu Sedláčkovi. „Otevřeli jsme starý vikýř, který byl zazděný a kolega říkal, že to je nějaké podezřelé a duté a přitom je to z jedné strany strop a z druhé podlaha. Zapáčil jsem tedy pod prkna do mezistropového prostoru a tam dřevěná dvířka. Rupnul jsem s nimi a náhle jsem byl zavalen plátny a skicami,“ uvedl pro Náš REGION Michal Ulvr z AKORNu.

Malířky studovaly u Otakara Nejedlého

Prateta Jakuba Sedláčka Natálie Jahůdková (1895-1977) nasazovala vlastní život tím, že obrazy schovávala, neboť za války museli lidé transportovaní do koncentračního tábora vše odevzdat, přičemž nacisté by jisto jistě zničili i tyto obrazy. Nikdy po válce se však hrdinstvím nechlubila, proto o tom rodina až do nálezu nevěděla. Natálie Jahůdková byla také malířka. S Gertrud Kauders, které blízcí zřejmě říkali Gerta (čemuž odpovídá popisek na její fotografii), studovala speciální krajinářskou školu na Akademii výtvarných umění u malíře Otakara Nejedlého. „Zatímco prateta malovala hlavně krajiny, Gerta Kauders hlavně postavy, včetně autoportrétů,“ uvedl Sedláček.

Jeden z autoportrétů poznal podle fotografie, která byla taktéž na půdě najita. V jejím nalezeném díle jsou i obrázky květin. „Léta jsme s paní Jahůdkovou (vychovávala babičku Jakuba Sedláčka – pozn. red.) bydleli. Našla si muže legionáře a v roce 1918 s ním přišla do Čech, emigrovala tehdy z Ruska. Při cestách s Otakarem Nejedlým se seznámila s paní Kauders. Věděli jsme, že v roce 1939 si k ní dala nábytek, o obrazech jsme nevěděli, i když jsme tam – potom i s dětmi – žili patnáct let. Bylo to v jiné části domu, než který jsme obývali. Je to velmi smutné, všichni čekali, že se paní Kauders tehdy z koncentračního tábora vrátí, bohužel se nevrátila. Jsem ráda, že jsme aspoň po letech mohli něco udělat a obrazy nepřišly vniveč,“ uvedla pro Náš REGION matka Jakuba Sedláčka Helena Sedláčková.

Masivní kámen přivezla loď do Zbraslavi v roce 1922. Od té doby tvoří základ pomníku na uctění padlých

Obrazy tedy ve vikýři byly takřka osmdesát let, přesto jsou velmi zachovalé. Je mezi nimi mimo jiné i dílo Natálie Jahůdkové – noční les. Na internetu lze o Gertrud Kauders vyhledat zmínku i v dalších vysokoškolských pracech nebo v časopise Art antiques. Její reklamní obrázek lze nalézt v německém časopise Jugend (13/1928). Jednalo se tedy o poměrně známou malířku. Až nález v domě na Zbraslavi ale ukazuje originály jejího díla. Obrazy budou již zanedlouho v majetku Židovského muzea v Praze. „Je pro nás samozřejmostí, že je tam věnujeme. Byli bychom i rádi, kdyby se veřejnost s dílem paní Gertrud Kauders měla možnost více seznámit,“ uzavřel Jakub Sedláček.

18.9.2018
Vedení pražské městské části Slivenec plánuje stavbu polyfunkčního domu, ve kterém budou malometrážní byty, společenský...
14.9.2018
Lesy hlavního města Prahy vypustí do volné přírody dvě zachráněná mláďata výrů. Stane se tak...
12.9.2018
Ve spodní části Lávka pro pěší přes Petržílkovu ulici jsou zrezivělé a uvolněné plechy, které...
11.9.2018
Komerční článek
V sobotu 15. září 2018 se uskuteční jubilejní 20. ročník cyklistického závodu Author Pražská padesátka,...
7.9.2018
Komunální volby se kvapem blíží (uskuteční se 5. a 6. října) a v obcích je...
6.9.2018
Do lánského zámku dnes míří minimálně stovky návštěvníků, je mimořádně otevřený při příležitosti 100. výročí...
6.9.2018
Ve Velké Británii bylo 6. září 1942 založeno hnutí „Lidice shall Live“ – tedy Lidice...
6.9.2018
Chátrající budovu bývalého depa v železniční stanici Hostivice by fandové do dopravy chtěli proměnit v...
6.9.2018
Na text Našeho REGIONU "V Horoměřicích přibývá obyvatel, developeři mají žně. Zastaví to nový územní...
5.9.2018
Účelovou neinvestiční dotaci ve výši 750 tisíc korun členům stavebního družstva Svatopluk schválilo Zastupitelstvo Středočeského...
Reklama