4℃
Dnes je 25. březen , svátek má Marián

Afghánci hledali důstojný život jinde a vrátili se zpět domů

Return to Afghanistan (Návrat do Afghánistánu). Takový název nese čtyřicetiminutový dokument s německými a českými titulky, který byl promítán v rámci minifestivalu hraných filmů a dokumentů o migraci Migfilm 2019, uskutečněném v pražském Ponrepu. Festival uspořádalo Multikulturní centrum ve spolupráci s Ponrepem a nadací Friedrich-Ebert-Stiftung.

Reklama

Dokument „Return to Afghanistan“ mapuje osudy několika Afghánců a jedné Afghánky různých generací, kteří odešli do Evropy nebo do sousedních států hledat důstojnější život. Takřka čtyřicet let násilných konfliktů totiž zdevastovalo zemi. Někteří se do Afghánistánu vrátili dobrovolně, protože v uprchlických táborech zažili tvrdé podmínky a nepocítili rovnost, jiní byli deportováni.

Vzali jsme si domů uprchlíky. Bylo to minimum, co jsme pro ně mohli udělat, říká žena z Čelákovic

Emotivně působí, když je u každého na mapě ukázána cesta, kam až šel za vidinou lepšího života. V dokumentu mimo jiné zazní, že lidé na útěku mají tendenci ukazovat na sociálních sítích fotky, kde jsou v hezkém prostředí, nechtějí dát najevo, že je vše jinak – že podmínky k životu mají těžké. Nechtějí nic zadarmo, chtějí pracovat, ale práci mnohdy nemohou sehnat. U některých dochází ke zklamání. Cenné na dokumentu bylo především to, že hovořil o konkrétních osudech navrátivších se uprchlíků, neoznačoval je za „masu“ či „vlnu“.

Íránec ve městě nácků

Po filmu následovala diskuse s novinářkou Terezou Engelovou, která v Afghánistánu natáčela, otázky jí kladla novinářka Fatima Rahimi, která se v Afghánistánu narodila a prožila kus života. Engelová uvedla, že v Afghánistánu není sice válečný stav, ale není tam ani bezpečno. Lidé se podle ní vrací z různých důvodů a různě se jim poté také v zemi žije. Problém bývá sehnat práci.

Osobní příběhy uprchlíků v Česku. Jak se líbí zdejším azylantům v naší zemi?

V rámci Migfilmu byly promítnuty ještě dokument z roku 2015 „Íránec ve vesnici nácků“, kdy se německý reportér íránského původu Michel Abdollahi na měsíc přestěhuje do vesnice Jamel v Meklenbursku-Předním Pomořansku, jejíž většina obyvatel se hlásí k extrémní pravici, ve vesnici stojí například ukazatel, který směřuje do Hitlerova rodiště Branau am Inn.

O autobusovém nádraží v Tel Avivu

Dalším promítaným dokumentem byl „Central Bus Station“ o centrálním autobusovém nádraží v Tel Avivu, kde našli útočiště lidé z okraje společnosti. Promítán byl také hraný film „Vzhůru do neznáma“ o fiktivní budoucnosti, kdy se z Hamburgu do JAR vydá na útěk před autoritářským režimem rodina Schneiderů. JAR je ve filmu jediná země, která ještě přijímá uprchlíky z Evropy. Zažívají to podobné, co dnešní uprchlíci přicházející do Evropy.

Včera, 17:30
Zdraví je něco, co si za peníze opravdu nekoupíme. To by jistě mohli potvrdit i...
Včera, 16:00
Zahynulo na 250 000 mořských ptáků, 2800 mořských vyder, 300 tuleňů, 250 orlů, asi 22...
Včera, 14:00
Dnešní děti pořád koukají do mobilu nebo do počítače a hrají nejmodernější hry. Ty už...
Včera, 10:00
Dva předcházející tipy na výlet směřovaly na sever, takže nyní by bylo dobré změnit směr...
Včera, 08:00
Před 43 lety, 24. března 1976, zemřel v požehnaném věku 89 let britský polní maršál...
23.3.2019
Kdo nezažil padání vlasů na vlastní kůži, nemůže pochopit, jak to některé ženy a muže...
23.3.2019
Brambory navíc obsahují spoustu vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Jsou ideální superpotravinou.
23.3.2019
V sobotu začala jarní turistická sezona na železnici v Praze a Středočeském kraji. Na koleje...
23.3.2019
Jmenovala se Arabella Churchillová, narodila se 23. března 1648 a dožila se na tu dobu...
23.3.2019
Do titulku jsme si vypůjčili jeho „písničku“ z filmu Tři veteráni, jak jste možná poznali....
Reklama