Afrodita dnes

Od 3. září mají lidé jedinečnou příležitost spatřit v Praze sádrové odlitky nejslavnějších antických soch Afrodity. Výstava s názvem Afrodita dnes reaguje na vzrůst zájmu o mytologii a antické kulturní dědictví a je také první, která se věnuje ohlasům Afrodity v současném českém výtvarném umění. Je k vidění v Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR v Praze.

Antická řecká Afrodita, kterou staří Římané uctívali jako Venuši, byla bohyní krásy, lásky a sexu. Výstava ji ale nechce představovat jen jako vzdálenou bytost z dávné minulosti.

„Bohyně krásy a erotiky je i příspěvkem do právě probíhající diskuse o postavení ženy ve společnosti a její reflexe ve výtvarné tvorbě,“ popisuje Jan Bažant, autor výstavy z Filosofického ústavu AV ČR. „Afrodita, kterou Římané uctívali jako Venuši, je však aktuální především tím, že to bylo antické božstvo, které lidi spojovalo. Její poselství je všeobecně srozumitelné, trvale aktuální a vlastně věčné.“

A podobně propojí Afrodita i teď antické a současné umění.

Od zahalené bohyně k první nahé ženě v umění
Na výstavě se sejdou jedny z nejslavnějších antických soch bohyně: Afrodita v lázni, Afrodita Melská nebo vůbec první zobrazení nahé Afrodity. Sádrové odlitky soch ze své sbírky zapůjčil Ústav pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy. I bohyně krásy a lásky byla přitom v počátcích svého kultu zahalená, což ilustrují další díla.

„V českém kontextu je výstava jedinečná v tom, že konfrontuje antické řecké umění se současnou uměleckou tvorbu. Je to také dialog mezi epochami, odlišnými kulturami a národy,“ říká Jan Bažant.

Spojnicí mezi antickými díly a současnou tvorbou jsou odlitky dvou renesančních reliéfů, které na výstavu zapůjčila Správa Pražského hradu. Tyto reliéfy pro letohrádek v zahradě Pražského hradu vytvořil italský sochař Paolo della Stella v letech 1540–1550. Jedná se o první vystoupení Afrodity v českém prostředí a zároveň vůbec první zobrazení nahé ženy v monumentálním sochařství v českých zemích.

Afrodita dnes. I s monumentálním sousoším
Současná díla spojuje to, že se jedná o tvorbu členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jejich hostů. Bude vystaveno 38 prací předních českých grafických umělců, grafiky doplňuje monumentální sousoší Michala Gabriela, Zrození Venuše. Gabriel je v současné době nejvýznamnějším českým sochařem, který se ve své tvorbě inspiruje antickou tradicí.

„Sousoší Zrození Venuše tvoří protějšek k odlitkům antických řeckých soch a názorně demonstruje, že zobrazení Venuše se stále vyvíjí. Není to uzavřená kapitola, ale i dnes aktuální zdroj umělecké inspirace,“ vysvětluje Jan Bažant.

K výstavě vyjde v nakladatelství Academia katalog „Afrodita dnes“. Úvodní kapitola, „Afrodita včera“ shrnuje současný stav vědeckého bádání o Afroditě (Venuši) a jejím zobrazení v antice. Reprodukce vystavených grafik doprovázejí texty, v nichž je autoři sami komentují tím, že odpovídají na ústřední otázku celého výstavního projektu: „Čím může antická Afrodita uchvátit současnou imaginaci?“

Výstava Afrodita dnes bude k vidění od 3. září do 22. října 2021 v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na Národní v Praze. Otevřeno bude každý všední den od 10:00 do 18:00. Vstup je zdarma.