15℃
Dnes je 23. říjen , svátek má Teodor

Autor úspěšné učebnice hry na ukulele hudební školu moc nemusel…

Další fotky

Když se řekne „bestseller“, většina z nás si představí objemné beletristické či populárně naučné dílo světového věhlasu. Anebo alespoň dílo tuzemské provenience, vydávané v tisícových nákladech. Ale to je omyl. Takový bestseller může být napsán i v notách. Ten náš se jmenuje „Ukulele v české škole“ a jeho autor, hudební pedagog, hudebník a zpěvák Petr Zeman jej vydal poprvé přede dvěma lety. A jeho prodej od té doby rozhodně neklesá – ba právě naopak. A tak jsme si o něm s jeho autorem chvíli povídali.

Reklama

Zdá se, že ukulele jako nástroj zažívá téměř renesanci. V té souvislosti se nabízí základní otázka: Proč právě ukulele?

Asi to bude tím, že ukulele má jen samé výhody. Je malé, levné a snadno přenosné. Příjemný a měkký zvuk neruší okolí. Je možné na něj hrát sólově nebo s někým, podle toho, co vám více vyhovuje. Můžete hrát prakticky jakýkoli žánr a k tomu navíc i zpívat. Hra na ukulele nevyžaduje zas tak náročné cvičení, což ocení méně trpěliví muzikanti, nebo ti, kteří prostě nemají čas cvičit denně dlouhé hodiny. Čtyři struny obsluhují čtyři prsty, a tak odpadají např. barré hmaty, které bývají postrachem začínajících kytaristů. Můžete hrát jen melodii nebo jen doprovod nebo obojí spojit dohromady v jeden celek.

Pohlazení pro romantická srdce? Že se dnes už nenajde? Ale ano!

Lze tedy říci, že ukulele je oblíbené právě pro svou jednoduchost?

Určitě ano. Ale s tou jednoduchostí se pojí zároveň podobnost s oblíbenými nástroji vyšší kategorie, tedy hlavně s kytarou – navíc jím lze interpretovat veškerou populární hudbu. Současná oblíbenost tohoto nástroje je výsledkem určité módní vlny, v naší zemi v pořadí již druhé.

Zmiňujete naši zemi, jak je to s historií ukulele u nás?

Ukulele se v českých zemích objevilo záhy po první světové válce, kde jej jako doplňkový nástroj používali swingoví hráči. A hlavně: s velkým nadšením jej přivítali trampové, jejichž komunita a životní styl začaly vzkvétat právě po první světové válce. Dokázali ocenit malé rozměry a relativně snadnou ovladatelnost ukulele a na svých víkendových cestách jej používali k doprovodu trampských písní, z nichž mnohé přežívají dodnes. Za všechny jmenujme třeba stále populární Baladu z Tahiti (Píseň domorodce) od Josefa Kumoka, jejíž vznik se datuje do počátků 30. let dvacátého století. Mnoho českých „domorodců“ si pamatuje její úvodní verše: „Lká ukulele tmou svou píseň tesklivou…“. Ve stejné době vznikla i první česká učebnice hry na ukulele, jejímž autorem je Karel Balling (1889-1972).  Časy protektorátní a dlouhé období diktatury proletariátu nepřály dalšímu zájmu o ukulele a hudební žánry s ním spojené byly odsunuty do pozadí. Oživení nastalo až s nástupem volného trhu a svobodných poměrů v 90. letech minulého století. Nejnovější učebnice pro začínající ukulelisty se tak v prodejnách hudebnin objevila až v roce 2008 a od počátku nového milénia můžeme sledovat druhou vlnu zájmu o ukulele.

Na hlasivky pomůže banán, píše ve své knize zpěvák Hynek Tomm

Vaše učebnice je na trhu už dva roky a její prodej předstihl konkurenční tituly. V čem jsou její přednosti a výhody?

Učebnice z roku 2008 je určena výhradně pro individuální hraní a pracuje s laděním D6, jež je běžné zvláště v žánrech country a western. Já pracuji s laděním C6, které se mi zdá mnohem výhodnější z hlediska školní praxe, dobře se spojuje se školními orffovskými nástroji a existuje pro něj mnohem více dalších notových materiálů, z nichž mnohé jsou dostupné i volně na internetu a je jimi možné svou hru zdokonalovat. Vycházím navíc z domácího prostředí a snažím se maximálně využívat potenciál českých písní.

Učebnici „Ukulele v české škole“ stále více oceňují i učitelé na hudebních školách. Znamená to, že jste při jejím psaní myslel i na ně?

V první řadě jsem myslel na školní praxi. Snažím se prostřednictvím ukulele obohatit instrumentální hru v českých školách a ukázat učitelům, jaké výhody by ukulele mohlo přinést do jejich výuky. Ve druhém plánu jsem se pokusil ji napsat tak, aby i individuální hráč, jemuž se dostane do ruky, v ní našel inspiraci a mohl podle ní zdokonalovat svou hru.

Fenomén tramping. Jak se žilo v osadách a jak trampská hudba ovlivnila známé osobnosti?

Jaké je vaše vlastní muzikantské zázemí?

Hudbu pěstovala hlavně moje maminka a usmyslela si, že i já budu hrát na klavír. Lidovou školu umění jsem však upřímně nenáviděl a vydržel jsem to v ní jen tři roky. Dodnes toho trochu lituji, protože později jsem cestu k hudbě hledal dosti složitě, když jsem v pubertě objevil magickou moc kytary. Po otci jsem zdědil sytý bas, a tak jsem nakonec kromě oboru český jazyk a hudební výchova vystudoval ještě sólový zpěv a hudební pedagogiku a doktorské studium hudební teorie a pedagogiky.  Jako učitel jsem působil na nejrůznějších typech škol v kraji, jako hudebník pak hlavně ve sborech amatérských i profesionálních, ale třeba i jako sólista v opeře nebo swingovém orchestru. V současné době pracuji na Katedře výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Hrají na ukulele vaše děti?

Pokud vím, tak ze čtyř jsou na něj schopny hrát tři. Mimochodem ty nejmladší dvě pro mě byly velkou inspirací, když mi začaly mé první ukulele brát doslova z ruky a když jsem viděl, jak velké pokroky na něm dokáží udělat v krátkém čase a pouhou nápodobou. Ten úplně nejmladší předvádí v učebnici správné držení nástroje na fotografiích.

Kapka do žil a Hovory W navazují na werichovskou tradici. Připojíte se?

Jaké ukulele byste doporučil svým žákům? I když to tak na první pohled nevypadá, ukulelí je na trhu spousta druhů…

Na trhu je obrovská spousta značek, které si netroufám vyjmenovávat.  Ale první doporučení by asi znělo: nešetřit penězi a hledat kvalitu. Trh je bohužel zaplaven podřadnými nástroji na úrovni dětských hraček, které jejich výrobci vychvalují do nebes. Každého, kdo se nechá zlákat nízkou cenou, je třeba varovat. Bereme-li svou hudební produkci vážně, dopřejme si ukulele, které bude ladit v polohách a vydrží naladěné i několik písniček za sebou. Cena za něj nemusí být astronomická a dobrý nástroj se zpravidla pozná už podle toho, že se jeho výrobce nebojí uvést, jaké materiály použil na jednotlivé části.

Druhé doporučení by rozhodně znělo: jít nakupovat někam, kde si nástroj mohu vzít do ruky a vyzkoušet. Dětem bych asi doporučil ukulele sopránové nebo koncertní – obě budou nejlépe vyhovovat rozměrům ruky a délce prstů. Dospělí mohou uvažovat i o tenorovém ukulele, které zaujme hlavně svým měkkým a příjemně dlouhým tónem. Těm, kteří již trochu hráli na kytaru, je možné doporučit ukulele barytonové. Podrobněji o jednotlivých typech a způsobech ladění se zmiňuje moje učebnice a poučení v tomto směru je možné hledat i na internetu.

FOTO: Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele

Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele - ZEMAN_6Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele - UKULELE_3Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele - ZEMAN_2Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele - ZEMAN_3Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele - ZEMAN_4
Další fotky
Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele - ZEMAN_5Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele - ZEMAN_7Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele - UKULELE_2Petr Zeman – Učebnice hry na ukulele - UKULELE_1

Používá se ukulele i na profesionální úrovni v orchestrech nebo jiných souborech?

Spíše ne – bývá to buď rarita nebo recese. Starší generace si bude pamatovat u nás asi jediný soubor, který občas používal ukulele, a to byli Kučerovci. Ze současných umělců by bylo možné jmenovat Ondřeje Havelku a jeho Melody Makers. Obrovskou zásluhu na propagaci ukulele a jeho možností má soubor Ukulele Orchestra of Great Britain a u nás jej s úspěchem používá Ukulele Orchestra jako Brno. S rostoucí oblibou nástroje se ale množí i nejrůznější hudební akce a dokonce festivaly věnované ukulele a zájemci už za nimi nemusí cestovat do zahraničí. A nakonec – jak sleduji rostoucí zájem o svou učebnici, z něhož mám samozřejmě obrovskou radost – možná se díky ukulele zase naplňuje staré přísloví, že „co Čech, to muzikant…“

Před 3 hodinami
V příběhu, který se odehrál v předhomérském Řecku, figurují vlastně jen bohové. Bezvýznamný bůžek jakéhosi...
Dnes, 16:00
Jmenovala se Frieda Fromm-Reichmannová a dnes odborníci považují její koncept matky, která může svým určitým...
Dnes, 15:35
Komerční článek
Při přechodu na DVB-T2 je vhodné zohlednit několik kritérií, která mají pro každého jinou prioritu....
Dnes, 15:35
Téměř 400 tisíc diváků u nás a na Slovensku vyrazilo do kin na zimní komedii...
Dnes, 14:00
Rodina Quastů, malířů porcelánu a skla, přišla do Čech roku 1807. Konrád Ferdinand Quast (1789...
Dnes, 11:30
Když prorok Mohamed zakotvil v koránu povinnost věřících omývat se před modlitbou a po sexuálním...
Dnes, 10:00
Italský mnich a generální vikář řádu sv. Františka svatý Jan Kapistrán (též Kapistránský, 24. června 1386  – 23. října 1456)...
Dnes, 08:00
Na brzké vstávání nedají ranní ptáčata dopustit. Ostatně říkává se, že kdo dřív vstane, ten...
Včera, 17:30
Viděli jste poltergeista? Zažili jste jeho řádění, kdy létají po bytě předměty, padají talíře a...
Včera, 16:00
Je děsivé, když během války dochází k bestiálním činům ze zvůle vojáků. Co však říct k tomu,...
Včera, 14:00
Když byla Katka ještě malá holka, hodně se vztekala. Sice nepocházela z problémové rodiny, ale byla...
Reklama