Až 40 metrů vysoká vlna vody před 60 lety zabila více jak 400 lidí. Když se protrhne přehrada, není kam utéct

Další fotky

K této tragické události, protržení přehrady Malpasset na řece Reyran ve Francii, došlo 2. prosince 1959 přibližně 7 km od města Fréjus na francouzské riviéře. Následná katastrofální záplava si pak vyžádala životy 423 lidí a způsobila škodu odhadnutou dnes na půl miliardy eur. Muselo k tomu ale opravdu dojít?

Stavba přehrady pod vedením známého francouzského inženýra André Coynea začala v dubnu 1952 a byla dokončena v roce 1954. Souběžně s výstavbou přehradní hráze o 1400 metrů dále po proudu řeky probíhala také stavba dálnice. Přehrada měla regulovat rychlost toku řeky a zadržovala 50 milionů kubických metrů vody, která se používala v zemědělství, pro domácnosti a turistický sektor v přilehlé oblasti. Její délka činila 222 metrů, vysoká byla 66 metrů a měla šířku u koruny hráze 1,5 metru a u základny 6,78 metrů. Plného stavu vody dosáhla až 5 let po dokončení, v roce 1959.

Když praskne přehrada. Vesnice Bouzey zmizela ze světa během dvou hodin

A právě koncem tohoto roku, 2. prosince v 21.13 hodin, došlo k jejímu protržení, na první pohled proto, že hladina vody stoupala rychlým tempem v důsledku vydatných srážek. Už během dopoledne nádrž dosáhla své maximální úrovně a voda sahala pouhých 28 cm pod okraj hráze. Hrázný André Ferro proto požádal o povolení k vypuštění přebytečné vody, ale nedostal ho z toho důvodu, že by zvýšené odpouštění vody z přehrady mohlo zaplavit staveniště dálnice. Později, zhruba pět hodin před protržením hráze, mohl hrázný otevřít spodní vypouštěcí šachty, ale průtok 40 m3/sek hladinu vody zdaleka včas snížit nestačil. Do přehrady natékalo tolik vody, že snížit hladinu vody o několik centimetrů trvalo celé tři hodiny. Nakonec se přehradní hráz zhroutila celá najednou, jen u jejího pravého břehu zbylo několik bloků betonu. Trosky hráze se potom našly rozptýlené po celé zaplavené oblasti.

Tsunami v horách, kterou nezavinila příroda, ale člověk. Za každou cenu postavit obří dílo se nevyplácí

Protržení přehrady vytvořilo masivní záplavovou vlnu vysokou na začátku své cesty 40 metrů a pohybující se rychlostí 70 km za hodinu. Z povrchu země smetla dvě menší vesnice i staveniště dálnice. Voda s sebou nesla i betonové bloky z hráze, z nichž některé vážily až 600 tun. Za 20 minut se už „jen“ tři metry vysoká vlna přiřítila do města Fréjus vzdáleného 7 km od přehrady a zaplavila jeho západní polovinu a konečně dorazila do moře, kde zanikla. Předtím ale zničila také různé místní silnice a železniční tratě. V celé oblasti zlikvidovala 155 budov a dalších 496 poškodila a znehodnotila 1350 hektarů půdy. Škoda byla vyčíslena v dnešních cenách asi na půl miliardy eur.

Když zabíjí bahnotok. Katastrofa v malebném italském Trentinu si vyžádala 268 obětí

Příčinou protržení přehrady Malpasset nebylo pochopitelně jen množství vody, které měla zadržet, neboť přehrady jsou projektovány tak, aby se v případě přeplnění voda mohla začít přelévat přes korunu hráze a hráz se tak neprolomila. V tomto případě však zřejmě došlo k podcenění geologického průzkumu.

Podle příslušných geologických a hydrologických studií provedených v roce 1946 bylo sice umístění hráze správné, ale geologický průzkum regionu nebyl z důvodu nedostatečného financování proveden v dostatečné šíři. Za nejpravděpodobnější příčinu katastrofy je dnes proto považován tektonický zlom, který byl objeven až později, a z toho plynoucí rozdíly v mechanických vlastnostech ruly, na které byla přehrada postavena. K nestabilitě hráze mohly přispět odstřely skály při stavbě dálnice. Už týdny před katastrofou byly slyšet v okolí přehrady podivné praskající zvuky, ale nikdo jim nevěnoval pozornost. Stejně jako netěsnostem na pravé straně hráze, které se objevily v listopadu téhož roku.

FOTO: Protržení přehrady Malpasset

Protržení přehrady Malpasset - Co zůstalo z přehrady Malpasset – wikipediaProtržení přehrady Malpasset - 1 – Zbytky přehrady Malpasset ve Francii, která se rozpadla 2. prosince 1959 -wikimedia.commons –Protržení přehrady Malpasset - 2 – Zbytky přehrady Malpasset ve Francii, která se rozpadla 2. prosince 1959 -wikimedia.commonsProtržení přehrady Malpasset - 3 – Zbytky přehrady Malpasset ve Francii, která se rozpadla 2. prosince 1959 – wikimedia.commons-Protržení přehrady Malpasset - 4 – Zbytky přehrady Malpasset ve Francii, která se rozpadla 2. prosince 1959 -wikimedia.commons –
Další fotky
Protržení přehrady Malpasset - 5- Zbytky přehrady Malpasset ve Francii, která se rozpadla 2. prosince 1959 – wikimedia.commons-Protržení přehrady Malpasset - Krajina pod přehradou – wikimedia.commons-Protržení přehrady Malpasset - Pohled na zničenou přehradu – –Protržení přehrady Malpasset - Pohled na zničenou přehradu -wikimedia.commons –Protržení přehrady Malpasset - Ruines du Barrage de Malpasset s kupé droite du diere suite a l’arrachement de la roche. -wikimedia.commons –Protržení přehrady Malpasset - Římské akvadukty z Monsu do Fréjusu. Mapa – letecké snímky (uprostřed přehrada Malpasset -wikimedia.commons –Protržení přehrady Malpasset - Spodní výtoková šachta – wikimedia.commons-

Co by mohlo protržení přehrady zabránit? Stačilo ji postavit asi o 200 metrů výš po proudu řeky, mimo onen tektonický zlom a vybavit ji většími vypouštěcími šachtami. A, pochopitelně, věnovat pozornost varovným příznakům, které se prokazatelně objevily před protržením hráze. Toto poslední doporučení ovšem neplatí jen pro přehrady.

Včera, 16:02
O co jde? Vlastně by se to dalo nazvat evoluční strategií. Samec, a to i...
Včera, 14:19
Zámek s krásným názvem Pátek se nachází ve stejnojmenné obci na pravém břehu Ohře mezi...
Včera, 11:30
Letos více než v jiných letech bude většina lidí trávit dovolenou na chatě či na...
Včera, 10:02
Posilování středu těla je asi nikdy nekončící práce. Potřebujeme ho mít pevný, abychom v případě...
Včera, 08:08
Před 266 lety byl vydán panovnický reskript, nařizující správcům farností i vrchnostenským úředníkům provést soupis...
7.7.2020
Osmák degu je malý hlodavec původem z Jižní Ameriky, a to konkrétně z Chile, kde...
7.7.2020
Rusové, luxus, drahota a filmový festival, to až donedávna symbolizovalo naše nejznámější lázně – Karlovy...
7.7.2020
Hubený muž sedí v křesle s vysokým lenochem. Zřejmě se dnes už nikam nechystá, o...
7.7.2020
Med je nejen sladidlem, ale má i léčivé účinky. Doprovází člověka odjakživa a v pradávných...
7.7.2020
A není tomu zase tak dávno, žili tam ještě v 19. století. Ovšem, zatímco ve...
Reklama