Bitvu Dánům vyhráli Slované i přesto, že jim tito křesťané zničili zemi

15.6.2021
Jaroslav Svoboda

Na počátku června 1219 se dánský král Valdemar II. vylodil na severu Estonska. Se svou křižáckou armádou se rozhodl šířit křesťanství do severních zemí za každou cenu. V této době tzv. Severních křížových výprav se totiž rozhodl podmanit si pohanské Estonsko a utábořil se v Lyndanisse (dnešní Talinn), kde si nechal postavit hrad Castrum Danorum. Estonci mu říkali Taani-linn, tedy Dánský hrad, z čehož se pak název odvodil na celé pozdější město Tallinn.

Estonci tehdy poslali několik vyjednávačů s úkolem hrát o čas, zatímco si budovali armádu na dobytí pevnosti. Útok pak zahájili 15. června 1219 a vedli jej z pěti směrů. Jeho začátek byl v době večeře dánských válečníků, kteří byli velmi zaskočeni a tak se v jejich řadách vytvořil veliký chaos. Krále Valdemara II. na jeho „misi“ doprovázeli ještě vazalští přátelé: rujanský kníže Vítslav I. A vládce Nordalbingie, vévoda Albert I. Saský. Překvapení Dánové tak po začátku bitvy začali ustupovat, ale byl to právě Vítslav I., kdo zahájil rychlý protiútok, který dal zmatkujícím Dánům čas na přeskupení. Velkou bitvu nakonec Estonci prohráli.

Den, kdy křesťané zničili slovanskou svatyni

Jak to bylo s dánskou vlajkou

Jedna ze starých pověstí praví, že současná dánská vlajka spadla dánům z nebe právě během zmíněné bitvy. Během ústupu útočných Dánů se jejich biskup Andrei prý modlil k Bohu a ten mu jako odpověď seslal červený prapor s bílým křížem, který dal Dánům odvahu a sílu ke konečnému vítězství.

Co je na pověsti pravdy, nevíme, ale zdá se jako pravděpodobnější, že Dánové prapor měli v držení už dříve, protože prapor s křížem byl obvyklým symbolem křížových výprav. Tím, kdo nakonec rozhodl o výsledku bitvy, byli spíše vazalové dánů, slovanští Ránové vedení Vítslavem, jejichž zemi Dánové dobyli v roce 1168. Nějaký prapor na výsledek bitvy měl pramalý vliv.

Zdroj: Velká encyklopedie světových dějin



Nepřehlédněte