Bratislava mohla mít metro, výstavbu zhatil pád socialismu

27.11.2020
Jaroslav Svoboda

První snahy o stavbu

Slovenská metropole, stejně jako jiná města v Československu, se v 70. a 80. letech minulého století začala rychle rozrůstat. Tento růst byl zapříčiněn především výstavbou nových sídlišť. Podle tehdejší praxe bylo tedy rozhodnuto, že i zde, jako v Praze, vznikne metro, které propojí centrum města se sídlištěm Petržalka. Na okraji sídliště mělo stát i depo Janíkov Dvor. Měl se napodobit pražský projekt, kde metro propojilo centrum města s Jižním Městem.

Se stavbou se už dokonce začalo, a to v roce 1985 ze směru od jihu města k centru. Začalo se i se stavbou depa. Bohužel, Československo už ve druhé polovině 80. let řešilo jiné problémy, režim se hroutil a na bratislavské metro už nezbyly ani prostředky, ani chuť. Město přehodnotilo své priority a po roce budování byly práce zastaveny. Po revoluci byl projekt poslán k ledu definitivně. Bratislavské metro tak dodnes připomíná torzo náspu a rozestavěné depo.

Budou vlaky bezpečnější? Ovládání dveří bude mít na starosti strojvedoucí

Stanice je, metro chybí

Nezůstalo však jen torzo a depo, ale i první stanice. Ta se nachází v jedné z budov v ulici Dostojevského rad. Společnost, která ji koupila se zavázala, že na své náklady vytvoří v jejím podzemí prostor, který bude využitelný v budoucnu jako stanice metra. Stanice tedy stojí, nevedou k ní však žádné koleje a její zprovoznění je tak spíše z říše snů.

Petržalka ale potřebuje dopravní spojení

Zrušení projektu ale neznamenalo, že by největší bratislavské sídliště nepotřebovalo vyřešit svou dopravní obslužnost. Jedním ze zvažovaných řešení byl systém lehkého metra VAL jako například ve Francii (takové vozy mají například gumové pneumatiky a nemají řidiče). O této variantě se uvažovalo už v roce 1996, problémy s dodavateli a spory o financování však projekt také zastavily.

V roce 2000 zpracovali zástupci města Dokumentaci o nosném systému MHD v Bratislavě, kde výslovně jmenovali několik možných variant. I tento projekt ale skončil neúspěchem. Nakonec to ale vypadá, že typické metro bude ve slovenské metropoli nahrazeno rychlodrážní tramvají. Její vybudování by mělo vyjít na 3 až 5 miliard slovenských korun.

Dolínek: Místo rychlodráhy prodlužme metro

Stavba byla plánovaná už na rok 2007, k jejímu započetí ale došlo až v roce 2013, trať má vést z Šafárikova náměstí do Petržalky/Janíkov Dvor, tedy v trase původního záměru metra.

Vesnické metro

V souvislosti s debatami o bratislavském metru, ale i třeba brněnském se často hovoří o rentabilitě projektů, množství cestujících a podobně. Tady zmiňme jednu kuriozitu, rakouskou vesnici Serfaus se svým systémem metra. Jedná se o jeden z nejmenších svého druhu na světě, jeho délka je pouhých 1280 metrů, na trati jsou čtyři stanice a doba jízdy je 9 minut. Dalším bonusem je, že se zde neplatí jízdné.



Nepřehlédněte