K výzkumu využívá lidi, kteří prožili válku na Balkáně v první polovině 90. let a nyní žijí v Česku nebo na Slovensku. Existuje totiž určité procento odolných lidí, u nichž se negativní fyzické a psychické důsledky stresu nerozvinou. Vědci se snaží identifikovat specifické biomarkery náchylnosti a odolnosti vůči stresu, řekl Rektor.
V minulých letech dělal Rektorův tým podobný výzkum na lidech, kteří přežili holokaust, a jejich potomcích. Zjistili, že dlouhodobý stres může spouštět negativní změny ve struktuře a fungování mozku. Nynější výzkumný projekt využívá novou metodiku, která hodnotí dopad stresu komplexně a kombinuje různé přístupy. „Znalost faktorů ovlivňujících lidskou reakci na stres může poskytnout cenné informace o zdravotním stavu jednotlivce a také pomoci zdravotníkům při vytváření individuálních léčebných plánů pro zvládání poruch souvisejících se stresem,“ uvedl Rektor.
Při vyšetření, které trvá tři až čtyři hodiny, odeberou vědci člověku krev a sliny, vyplní s ním sérii psychologických dotazníků a vyšetří jeho mozek magnetickou rezonancí. „Traumatické zážitky, jako je ostřelování, bombardování, ztráta domova a blízkého člověka, zanechávají v naší psychice a mozcích hluboké stopy, které se mohou přepsat i do mozků dalších generací. Tento jev je znám jako transgenerační přenos traumatu,“ uvedl Rektor. S výzkumem začali vědci loni v květnu a zatím vyšetřili 30 lidí, kteří válku zažili, a 22 potomků. „Ještě bychom potřebovali alespoň dalších 30 přeživších a alespoň deset potomků. Nábor dobrovolníků bude probíhat do první poloviny roku 2024,“ řekla koordinátorka výzkumu Monika Fňašková.
Neurozobrazovací studie u pacientů, kteří utrpěli posttraumatickou stresovou poruchu, nebo u lidí postižených extrémním stresem ukazují změny v mozkových strukturách a funkcích. Nerovnováha hladin hormonů ovlivňuje různé tělesné systémy včetně centrálního nervového systému. Extrémní stres může vést ke zhoršení paměti a učení, zvýšené úzkosti a depresi, strukturálním změnám v mozku nebo ke snížené neuroplasticitě.
Pokud by někdo z lidí, kteří válku na Balkáně přežili, či jejich potomci měli zájem se výzkumu zúčastnit, mohou se přihlásit na webu, kde je také kontakt na výzkumníky. „Účastník výzkumu tak může nejen přispět k rozvoji velmi důležitého výzkumného oboru, ale také získá snímky svého mozku magnetickou rezonancí, bezplatnou konzultaci s psychologem a náhradu cestovních nákladů,“ uvedla Fňašková.
Zdroj: ČTK
