zavřít mapu
Píše se 11. listopad 1838 a z Rajhradu nedaleko Brna vyjíždí na koleje první parní lokomotiva na našem území. Jmenovala se Moravia a řídil ji tehdy sám stavitel trati, vrchní inženýr Carl von Ghega. První neveřejná jízda byla jakýmsi oznamovatelem nové éry cestování nejen na našem území. Dnes je trať držitelkou železničního rychlostního rekordu.
Chybělo však málo a první jízda by se vůbec neuskutečnila. Trať totiž byla jen jedním úsekem na cestě z Brna do Vídně, kterou tehdejší ředitelství Severní dráhy nechalo vybudovat. Ačkoliv byla na podzim roku 1838 celá trať již téměř hotová, kvůli zpožděné dodávce z Anglie chyběly kolejnice na zbývající úsek. Ředitelství Severní dráhy se rozhodlo použít již dodané kolejnice nejdřív pro úsek mezi Brnem a Rajhradem. Vyvstává ale otázka, proč se společnost rozhodla právě pro tuto variantu. Odpověď není tak složitá, jak se může zdát.
Už od dubna toho roku se konaly pravidelné výletní jízdy z Vídně do dolnorakouského Gänserndorfu, které přinesly tolik očekávané příjmy, zájem Vídeňanů byl totiž enormní. Stejný zájem očekávala společnost u Brňanů, proto dostal „český“ úsek přednost při stavbě. Další důvod byl čistě marketingový, bylo totiž potřeba propagovat nový způsob dopravy a získávání zájmu v obchodních a průmyslových kruzích.
Trať z Vídně do Brna byla v celém rozsahu otevřena 7. července 1839. Tehdy vyjely z rakouské metropole do té moravské hned čtyři slavnostní vlaky s celkem osmatřiceti vozy. Těsně před Brnem musely vlaky překonat 637 metrů dlouhý viadukt, na který prý bylo použito devadesát tisíc tun stavebního materiálu a téměř dva miliony cihel. Je až neuvěřitelné, že toto skvostné dílo bylo postaveno za pouhého půl roku.
V Brně pak vznikla v místě dnešního nádraží původní výpravní budova s pěti kolejemi. Tato dráha je dodnes v provozu a dokonce se stala i součástí hlavních evropských koridorů. Její nadčasové plánování a konstruování z ní udělalo trať, která slouží železniční dopravě od roku 1838 až do dnešních dnů. Ano, je to dáno zejména přírodními podmínkami, rovinatým terénem a přímostí trati, nicméně pravdou zůstává, že i dnes se jedná o jednu z nejrychlejších tratí v zemi, na které mohou vlaky jezdit rychlostí až 160 km/h. Mezi Břeclaví a Vranovicemi se v roce 2004 prohnalo dokonce Pendolino v českém rychlostním rekordu 237,7 km/h.
