Vědci rekonstruovali tvář žen po šesti tisících let. V neolitu byl pro ně život náročný

Podobu žen z období neolitu rekonstruovanou z nalezených lebek a předchozího zkoumání představilo Moravské zemské muzeum. Jedná se o dvě ženy, jejichž kostry byly nalezeny v roce 2002 při archeologickém výzkumu pravěkého těžebního revíru v oblasti Krumlovského lesa na Znojemsku. Vědci odhalili i další podrobnosti z jejich života.

Na bustách pracovali antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek z Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea a další vědci. Unikátní projekt trojrozměrné rekonstrukce podoby podle originálů lebek, je nazván „Ženy z Krumlovského lesa“.

„V jedné z těžebních šachet v hloubce asi šesti metrů byl při výzkumu nalezen téměř kompletně zachovalý skelet 30–35leté ženy. Ta ležela v postranním rozšíření šachty v silně skrčené poloze, začíná vyprávění tajemného příběhu antropoložka Eva Vaníčková.

Ta byla drobné postavy, s výškou asi 149 cm. V jejím zdravotním stavu vědci odhalili poruchu vývoje zubů ve formě přítomnosti horních čtvrtých stoliček. Útvary na holenních kostech pak svědčí o prodělaném stresu, hladu a strádání v období růstu. Na zubním kameni bylo možné pod elektronovým mikroskopem pozorovat bakterie, dokonce jejich vnitřní strukturu.

„Dále pak v hloubce sedmi metrů archeologové odkryli další téměř kompletně zachovalý skelet 35–40leté ženy v natažené poloze s rukama sepnutýma za hlavou, která měla na hrudi kostru novorozence,“ dodává Vaníčková.

Starší žena, pohřbená hlouběji, byla také velmi drobná, s výškou asi 146 cm. Její zdravotní stav nebyl tak dobrý. Zkoumání kosterních pozůstatků odhalilo, že žena pravděpodobně trpěla chudokrevností. Na bederních obratlech jsou vytvořeny útvary, vznikající v důsledku nadměrného zatěžování páteře. Žena prodělala zranění levé kosti loketní, které se špatně zhojilo, a vytvořil se pakloub.

Modré a oříškové oči

Další detaily rekonstrukce podoby žen pochází z dřívějších výzkumů, kdy zkoumali i zuby a jejich neduhy. Vědcům se podařilo určit analýzou barvu duhovky i vlasů. Starší žena měla s více jak 90procetní pravděpodobností modré oči a vědci předpokládají i světlé vlasy. U mladší ženy zjistili genetickou výbavu určující nejčasněji oříškovou nebo zelenou narvu očí. Proto má žena i tmavší vlasy.

Světová rarita v českém lese. V Kunraticích roste strom, který měl vymřít už v pravěku

Výsledky analýzy DNA prokázaly, že ženy jsou příbuzné, nejspíše mohlo jít o sestry, nebo o matku s dcerou. Ovšem kosterní pozůstatky dítěte nevykazovaly příbuznost ani s jednou z žen. Vědci u žen prokázaly gen, ze kterého vycházely současné genotypy v rámci Evropy, především slovanské větve.

Neolitická strava a móda

Ke zjištění potravy, životního prostředí a původu žen bylo využito analýz poměrů stabilních izotopů uhlíku, dusíku a stroncia. Ukázalo se, že ženy v posledních letech života byly dobře živené. Stravovaly se převážně masem z ovcí, koz a vepřů. Měly i rostlinou potravu včetně lesních plodů bohatých na minerály a vitamíny.

Oděvy pro obě ženy byly rekonstruovány na základě archeologických nálezů z území Evropy. Starší ženu vědci oblékli do jednoduché haleny s přehozem utkaným ze shodného rostlinného materiálu. Zachovalé tkaniny z období neolitu vykazují všechny užití pouze rostlinných vláken ze lnu, lýka, kopřivy a dalších.

Její vlasy byly zpevněny síťkou zhotovenou technikou proplétání jehlou. Podobné nálezy pozůstatků pletených struktur patří vůbec k nejstarším evropským nálezům textilií. Mladší z obou žen mohla být oblečena do haleny ušité z hrubšího lněného plátna. Pruhy zbylé tkaniny byly zakomponovány do pletence vlasů.

Výzkum v Krumlovském lese vnesl do archeologie otevřel nové pohledy na dění v pravěkém světě.

„Zvláštní tělesné vlastnosti dvou žen, zasypaných v šachtě, budí podezření, že k těžké práci v šachtách mohli být využíváni slabí jedinci. Zneužívání žen k těžkým pracím je v řadě společností jakousi na ruby obrácenou přirozenou dělbou práce. Nejtěžší práce nevykonává ten nejsilnější, ale ten, koho k nim lze nejsnáze přinutit. To zpochybňuje tradiční názor, že vzestup společenské role mužů v pozdní době kamenné souvisel s využíváním jejich větší síly při orbě, stavbě opevnění a právě těžbě“ dodává Vaníčková.

Rekonstrukce byly vytvořeny pro stálou expozici Pavilonu Anthropos MZM, jako zhmotnění dlouhodobých a rozsáhlých výzkumů Martina Olivy s řadou spolupracujících odborníků.

Zdroj: TZ MZM

20.7.2021
Asi dvacetiletý muž se u Brněnské přehrady pokusil znásilnit mladou ženu. Pátrá po něm policie,...
19.7.2021
Ve středu se otevřou další očkovací centra pro očkování proti covidu-19, do kterých mohou lidé...
19.7.2021
Komerční článek
SMART REGION CHCETE SE ZVIDITELNIT NEBO PROPAGOVAT SVÉ PRODUKTY V REGIONECH ČR​? Nabízíme Vám Reklamní...
19.7.2021
Nejstarší brněnské kino, tedy Lucerna, se nachází v městské části Žabovřesky na ulici Minská. Kromě...
15.7.2021
Hygienici v Jihomoravském kraji letos evidují méně případů klíšťové encefalitidy. Zaznamenali jich dosud devět oproti...
14.7.2021
Od pondělí 12. července do neděle 18. července mají návštěvníci Kraví hory možnost zhlédnout obří...
13.7.2021
Počet naočkovaných dávek vakcín v Jihomoravském kraji dosáhl koncem minulého týdne jednoho milionu. Jižní Morava...
12.7.2021
Od minulého týdne pohřešuje rodina mladého muže z Brna. Nechal na stole dopis na rozloučenou od té doby...
9.7.2021
Už v sobotu 21. 8. 2021 se dozvíme, kdo je nejsilnější muž Brna. Proběhne již...
29.6.2021
Sérii kytarových koncertů zahájí Noc Flamenca na Biskupském dvoře v Brně 1.8. na níž vystoupí...
26.6.2021
Vedení městské části Brno-střed požaduje po městu regulaci sdílených dopravních prostředků. Koloběžky, kola a skútry...
Reklama