Ačkoliv bylo muzeum založeno už v roce 1818 jako Vlastenecké muzeum, jeho pozdější symbol, budova na horní části Václavského náměstí, svému účelu začala sloužit až 18. května 1891. V současnosti je budova národní kulturní památkou a právě dnes slaví své 132. narozeniny.
Kdo by ji neznal? Vidět ji musí každý návštěvník našeho hlavního města, je symbolem nejen Prahy, ale i celé České republiky. Národní muzeum však není jen tato monumentální budova na Václavském náměstí, prvním jeho stálým sídlem se v roce 1819 stal Štemberský palác, který muzeum obývalo až do roku 1846. Pak jeho sbírky cestovaly do Nosticova paláce v ulici Na příkopě. Jeho kapacity však nedostačovaly a začalo se vážně uvažovat o stavbě nové budovy, ve které by muzeum mohlo najít své sídlo.
Koncepci muzea pojmenovaného Franciscea, na počest císaře Františka I., navrhl František Palacký. Muzeum podle něj mělo stát na Smetanově nábřeží, ovšem k jeho výstavbě nakonec nedošlo, můžeme říct, naštěstí. Dalším místem, kde nová budova muzea měla stát, bylo Karlovo náměstí. Ani tento návrh však neprošel.
Až přišel rok 1876. Pražská městská rada tehdy na stavbu nové budovy muzea věnovala pozemek na horním straně Václavského náměstí, kde tehdy došlo k bourání Koňské brány. Stavba byla zahájena v roce 1883 a byla pojata pod heslem „Muzeum jako chrám vědy a umění“, což se povedlo. Projekt nakonec dostal na starost architekt Josef Schulz, který kladl důraz hlavně na monumentalitu, ovšem na úkor funkčnosti.
Se stavbou se na rozdíl od dnešní doby začalo hned po vydání povolení. Hrubá stavba byla hotová na konci roku 1888. V tomto roce se začal vybavovat i interiér. Slavnostní zpřístupnění nakonec proběhlo přesně před 130 lety, 18. května 1891, ovšem kompletní umělecká výzdoba byla dokončena až o deset let později.
Zajímavá je také cena celého projektu, stavební náklady byly odhadovány na 1 740 000 zlatých, skutečné náklady se však pohybovaly okolo dvou milionů. Tato částka navíc nezahrnovala architektův honorář, vnitřní uměleckou výzdobu a mobiliář.
Budova se za dobu své existence dočkala také řady rekonstrukcí. Ta první proběhla hned mezi lety 1901 až 1904, kdy byly vyměněny omítky a části interiéru. Další rekonstrukce proběhla koncem třicátých let minulého století, kdy ale byla řada plastik přesekána a přebroušena ve snaze je očistit.
Vestibul budovy pak poškodila nevybuchlá bomba v květnu 1945.
V roce 1962 byla budova prohlášena za národní kulturní památku. V šedesátých letech také proběhly generální opravy fasád. Ovšem pak přišel rok 1968 a fasáda na přední části budovy, pískovcové sloupy a ředitelská pracovna, byly opět těžce poškozeny, tentokrát od střel armád Varšavské smlouvy.
K částečnému porušení statiky celé budovy pak došlo při výstavbě pražského metra v polovině 70. let. Od té doby však nebyla budova nijak zásadně rekonstruována. Další ranou pro symbol Prahy byl i požár v únoru 2016, při kterém byla poškozena podkrovní část pravého křídla. Zasahovalo zde celkem 150 hasičů z 12 profesionálních a 8 dobrovolných jednotek. Právě v té době v muzeu probíhala rekonstrukce, která trvala od roku 2011 do roku 2019, a tak zde v době požáru nebyly žádné sbírky.
K částečnému otevření nově zrekonstruované budovy došlo na 200. výročí založení Národního muzea v den 100. výročí vzniku samostatné ČSR v roce 2018. Věřme, že naše Národní muzeum čeká ještě bohatá budoucnost.
Zdroj: Wikipedie