Byl filmovým režisérem, stal se předsedou KSČM a stranu chtěl dokonce přejmenovat

13.10.2020
Jaroslav Svoboda

Režisér Jiří Svoboda má na svém kontě filmy jako Zánik samoty Berhof, Skalpel, prosím nebo z novějších počinů filmy jako Sametoví vrazi či Jan Hus. V letech 1999 až 2003 přednášel na FAMU. Profesorem pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média – režie byl jmenován 17. května 2000. Poté působil na pražské soukromé Univerzitě J. A. Komenského a Vysoké škole finanční a správní. Trochu stranou však dlouhá léta zůstávala jeho politická kariéra a přeci byl jedním z významných porevolučních politiků.

Komik v sukních. Věra Ferbasová se do šoubyznysu dostala díky Burianovi

Život umělce

Jiří Svoboda se narodil 5. května 1945 na Kladně. Umění se chtěl věnovat už od svých mladých let. V roce 1963 ho přijali na DAMU, ze které byl ale pro dopis kritizující nedostatek svobody slova vyloučen. Pracoval pak jako řidič, později jako skladník OPBH.

V letech 1966 až 1971 však přeci jen vystudoval režii, nyní na pražské FAMU. Po skončení studií pracoval ve scénáristickém oddělení Filmového studia Barrandov. V roce 1975 vstupuje do KSČ a politika se měla stát výraznou kapitolou jeho života, i v porevoluční době.

Oslavují v nóbl prostorech. Parlament proměnili poslanci v párty sněmovnu

Z režiséra poslancem

Ve volbách v roce 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění stále v dresu KSČ. V roce 1991 přešel do poslaneckého klubu KSČM jako nástupnické strany bývalé komunistické partaje. Ve volbách roku 1992 přešel do Sněmovny lidu, kam byl zvolen právě za KSČM, která byla součástí Levého bloku.

Reformátor komunistické strany

Od 13. října 1990 do 25. června 1993 stál Jiří Svoboda coby předseda v čele KSČM. On sám byl ve straně zásadním reformistou, navrhoval změny v programu strany a chtěl dokonce změnit i její název, navrhoval například název Strana demokratického socialismu nebo Strana demokratické levice. Konzervativní členská skupina uvnitř KSČM však tyto snahy zásadně odmítala. Do strany se navíc znovu vrátil Miroslav Štěpán a konzervativci založili počátkem roku 1993 platformu Za socialismus. Svoboda na toto reagoval materiálem Strana na rozcestí, kde jasně popsal, že slovo komunistická je zdiskreditováno a pokračující příklon ke komunistické ideologii může ztížit v budoucnu vytvoření levicové vlády v České republice.

Tyto rozepře uvnitř komunistické strany vyvrcholily v červnu 1993, kdy proběhla vnitrostranická anketa o změně názvu, v níž převládli stoupenci zachování dosavadního jména. Svoboda se posléze rozhodl rezignovat na funkci předsedy a kvůli rozporům s částí strany pak ukončil i své členství v KSČM.



Nepřehlédněte