Byl obhájcem K. H. Borovského, jeho pravnuk režíroval Vlastu Buriana

Josef František Frič se narodil 6. března 1804 ve Slaném do zámožné měšťanské rodiny. V rodném městě absolvoval piaristické gymnázium a následovala studia na pražských právech, kde v roce 1827 získal doktorát a stal se úspěšným advokátem (od roku 1837 i zemským). Věnoval se ale i pedagogické činnosti a od roku 1848 na Karlově univerzitě i přednášel soudní právo a překladem Soudního řádu a zavedením češtiny k soudu se významně přičinil o vznik české právní terminologie.

Byl veřejně velmi činný. Od roku 1848 byl členem konzervativního Svatováclavského výboru a podílel se na formulaci jeho peticí. Mimo jiné navrhl novou ústavu a zřízení pro město Prahu. V témže roce byl zvolen poslancem Zemského sněmu. O jeho kandidaturu do Říšského sněmu ho připravilo uvěznění na Hradčanech.

Obhájce Karla Havlíčka Borovského

Ihned po propuštění na svobodu se vrátil zpět ke své práci. Jedním z jeho prvních klientů nebyl nikdo jiný než Karel Havlíček Borovský, kterého Josef František Frič obhajoval v soudním procesu. Vrátil se i k politice, ale tentokrát už jen k městské, od roku 1851 byl totiž členem městského zastupitelstva a v letech 1861 – 1869 členem Městské rady i Zemského sněmu.

Zajímavostí je, že Frič byl už od roku 1842 pokladníkem Matice české a prvním starostou Měšťanské besedy. V profesní dráze ale pokračoval i v akademické sféře. V roce 1861 byl jmenován profesorem práva a o rok později dokonce zvolen děkanem Právnické fakulty.

Básně Karla Jaromíra Erbena byly stejně temné jako jeho život. Zemřelo mu dvojče, manželka i děti

Příbuzenské vztahy plné zvučných jmen

Josef František Frič byl dvakrát ženat. Jeho první ženou byla Johanna Reisová, která byla sestrou Antonie Reisové, manželky Františka Ladislava Čelakovského. S ní měl šest dětí, mezi kterými nechyběl pozdější ředitel Národního muzea Antonín Frič, právník Vojtěch Frič nebo politik a publicista Josef Václav Frič. Druhou manželkou byla Anna Jirková z Vlašimi, vdova po advokátu Janu Neubertovi. Byl také pradědečkem českého filmového režiséra Martina Friče.

Antonín Randa, právník z největších. Jeho řeč před sněmovnou rozdělila pražskou univerzitu vedví

Spolupracoval s Erbenem

Frič byl neustále velmi činný v tehdejší české intelektuální sféře. S Karlem Jaromírem Erbenem a Antonínem Strobachem například přeložil do češtiny Soudní a konkursní řád a Občanský zákoník.

Bohužel, 21. května 1876 umírá a zanechává po sobě opravdu veliké dílo v oblasti českého práva, a nejen to.