Byl předsedou protektorátní vlády a měl se stát druhým prezidentem protektorátu

19.1.2022
Jaroslav Svoboda

Dnes je tomu přesně osmdesát let ode dne, kdy Heydrich zrušil „občanský výjimečný stav“ v protektorátu a státní prezident Hácha současně jmenoval novou vládu Jaroslava Krejčího. S tím měl samotný Hácha veliké plány.

Píše se 19. leden 1942 a ještě „čerstvý“ zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich ruší „občanský výjimečný stav“ v Protektorátu Čechy a Morava. Státní prezident Emil Hácha v tento den navíc jmenuje novou protektorátní vládu. Jejím předsedou se stává prof. JUDr. Jaroslav Krejčí. Dnešní datum je pro tuto vládu, resp. přímo pro Krejčího magické, ve stejný den o tři roky později totiž v křesle premiéra skončí.

Jaroslav Krejčí se narodil 27. června 1892 v Křemenci na Moravě. Absolvoval gymnázium v Uherskm Hradišti a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1916 získal titul doktora práv. V letech 1918 až 1920 působil na zemské politické správě v Brně, později pak na úřadu vlády (tehdy prezídiu ministerské rady) v Praze. Od roku 1921 až do roku 1938 byl činný jako tajemník ústavního soudu.

Emil Hácha byl prezidentem „Druhé republiky“ i Protektorátu. Byl obětí nebo zrádcem?

V období tzv. druhé republiky působil od prosince 1938 do března 1939 jako ministr spravedlnosti ve vládě Rudolfa Berana. Tuto funkci poté zastával i v jeho druhé vládě za protektorátu.  Během druhé republiky rovněž, byť jen krátce, působil i jako předseda ústavního soudu. Zajímavostí je, že od vzniku tehdejšího ústavního soudu v roce 1921 byl jeho druhým předsedou, jeho předchůdce Karel Baxa byl ve funkci celé období tzv. první republiky.

Jeho vrcholové období coby politika přišlo záhy. Od 19. ledna 1942 do 19. ledna 1945 totiž působil již jako předseda protektorátní vlády. Zároveň nadále zastával i funkci ministra spravedlnosti. Obdržel dokonce protektorátní vyznamenání – Svatováclavskou orlici I. stupně se zlatým věncem. Patřil k přátelům prezidenta Emila Háchy, který Krejčího ve své politické závěti z roku 1943 doporučil za svého nástupce v úřadu státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava.

Po osvobození Československa byl, stejně jako ostatní tehdejší protektorátní politici, zatčen. Dne 31. července 1946 ho Národní soud po tříměsíčním, často dramatickém jednání, odsoudil k pětadvaceti letům žaláře za kolaboraci s německými okupanty. Prof. JUDr. Krejčí strávil zbytek života ve vězeních v Praze, Plzni, na Mírově a v Leopoldově. Právě odtud byl v roce 1956 převezen v důsledku zhoršení jeho zdravotního stavu do vězeňské nemocnice Praha-Pankrác, kde 18. května t. r. zemřel.


Témata:

Nepřehlédněte