16℃
Dnes je 20. červen , svátek má Květa

Černá, Pražná, Kýchaná, Družebná, Smrtná a Květná – šestice, která hraje důležitou roli

Další fotky

Zdálo by se, že se současný život dotýká lidových zvyků jen okrajově a že je naše žití ve vztahu k tradicím tak nějak odtažité. Dnešní společnost nabízí jiné výdobytky, než na jaké byla zvyklá dřív, hojně jich využívá a na odkazy předků trochu zapomíná. Ne však vždy a ne všude.

Reklama

Je mnoho regionů, kde tradice dodržují v každém ročním období. A tak můžeme s místními prožít masopustní veselí, pomlázku, pálení čarodějnic, posvícení či hody. Pojďme se podívat zblízka na největší křesťanský svátek – Velikonoce, kdy si lidé připomínají ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. Je hojně oslavován i ateisty. Zvyky jako koledy a pomlázka jsou ale spíš pradávnou oslavou jara.

Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších církevních svátků. Mnoho dnešních dětí je má však spojeno pouze s barevnými vajíčky a pomlázkou. A sem tam s volným dnem, kdy se nemusí do školy. Velikonoční cyklus obyčejů patří k nosným údobím jara i roku. Křesťané mu přikládají největší význam v  liturgickém roce. Považují je za ztvrzení své víry v Krista. Časem Velikonoc lze nazvat bohatý cyklus obyčejů, v němž se propojily víra a magie. Jako křesťanská země jsme přijali jejich slavení v období trvajícím osm týdnů, během nichž probíhaly dlouhé tiché přípravy a krátké bujaré oslavy. Má tři úseky: půst, hody a koledu. Půst (nebo post) začíná o půlnoci předešlého dne, kterým bylo masopustní úterý a následuje šest týdnů čekání na dobu veselí a nových radostí života.

FOTO: Něco o Velikonocích

Něco o Velikonocích - 1. Madeirove_1Něco o Velikonocích - 1. Madeirove_2Něco o Velikonocích - 2. Kraslice_1Něco o Velikonocích - 2. Kraslice_2Něco o Velikonocích - 5. Vlocky
Další fotky
Něco o Velikonocích - 29249911_2040505976236990_1027791562332962816_nNěco o Velikonocích - 5. PraniNěco o Velikonocích - 29250227_2040502002904054_586869425156653056_oNěco o Velikonocích - 3. MazanecNěco o Velikonocích - 4. Pernicky_1Něco o Velikonocích - 29258662_2040509319569989_3494638679131947008_nNěco o Velikonocích - 6. ZdobeniNěco o Velikonocích - 29313525_2040506096236978_962856213777743872_nNěco o Velikonocích - OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Neděle a jiné dny
Určitými mezníky se staly neděle, z nichž každá měla své jméno a význam.

  • Černá je odvozená od černých oděvů, které ženy o postu oblékaly.
  • Pražná nebo pučálka ilustrovala typy postních jídel z praženého hrachu a obilných zrn.
  • O Kýchané si lidé navzájem přáli, aby nekýchali, protože věřili, že kýcháním začíná mor. Zdravili se navzájem Pozdrav tě Pánbůh! a Pomáhej Pánbůh!
  • Družebná neděle vyjadřovala konání rodinných námluv. Svou roli zde hráli družbové a družice (obdoba svědků ženicha a nevěsty). Tento čas směřoval ke svatbám v příštích měsících.
  • Smrtná neděle se slavila dva týdny před svátky. Tímto zvykem končilo období zimy, nepohody a nemoci, které bylo obecným vyjádřením smrti. Například v 19. století dívky vystrojily smrtku, morenu, smrtholku či mařenu (říkalo se jí různě). Postavu ze slámy navlékly na tyč, oblékly do nebarevných šatů, na hlavě potažené plátnem vyznačily obličej, uvázaly šátek a na krk pověsily výsměšný náhrdelník z prázdných vajec a hlemýždích ulit. Všechny použité materiály vyjadřovaly konec života. S figurínou pak obcházely vesnici a říkaly: „Smrt neseme ze vsi, nové léto do vsi,“ nebo „Smrt plave po vodě, nové léto k nám jede.“ Nakonec zamířily k tekoucí vodě, tam figurínu hodily a utíkaly do vsi. Kde nebyla voda, smrtku spálily. Tím bylo zažehnáno neštěstí.
  • Květná neděle je poslední postní neděli. Na řadě jsou malé stromky, kterým se říkalo líto, letečko či májíček. Byly ověšené pestrými fábory, vajíčky, papírovými holubičkami a panenkou a přinášely obraz plodnosti a životní naděje. Nosívala je děvčata a s přáním po domech zpívala: „Květná neděle, kdes tak dlouho byla…“ Vymetaly se světnice, aby všechna havěť zahynula a z domu zmizela.

Květná neděle zahajuje Pašijový týden s jeho nejpodstatnějšími dny Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou. Po ní následuje Velká neděle, známá jako Hod Boží velikonoční. Vše vrcholí Velikonočním pondělím, pro které je dodnes typické pletení pomlázek a barvení vajíček. Většinou chodí na koledu chlapci a šupají dívky, aby „neuschly“. Podle krajů se ale tyto zvyklosti mírně odlišují.

Maso i kopřivy. Co všechno kdysi jedli kladenští havíři o Velikonocích?

Příroda zdobí sama
Kupovaná kuřátka, slepičky, pomlázky a kraslice zná každý. K domácímu barvení používáme přípravky, které byly dříve dostupné jen v drogerii, dnes je koupíme na každém rohu. Podobné je to s obtisky. Fantazie je bezbřehá a tak se rok od roku setkáváme s novinkami a žasneme, co všechno lze.

Malování vajíček bývalo určeno výhradně ženám. Někdy měli muži zákaz vstupovat do místnosti, kde zdobení probíhalo. Babičky nás učily poklást vejce drobnými lístečky, zabalit je do gázy či punčochy, pevně zavázat a vložit do horké vody, v níž jsme vyvařili slupky z cibule. Čím víc slupek, tím tmavší odstín hnědé. Dnes se chemické barvy často nahrazují přírodními, většinou rostlinného původu. Mají tu výhodu, že skrz skořápku neproniknou žádné chemické a zdraví škodlivé látky, a tudíž jsou vejce nejen přirozeně krásná, ale i jedlá. Jak na ně:

  • červená barva vznikne ze slupek červené cibule, červené řepy nebo révy
  • žlutá či oranžová ze šafránu nebo kurkumy
  • zelená z listů jasanu, petržele, lipového květu, mladého žita či špenátu
  • hnědou získáme třeba z olšové a březové kůry
  • modré barvy docílíme povařením vajec v červeném zelí
  • fialovou dodá šťáva z borůvek či brusinek

Prahu brázdí velikonoční tramvaj. Odkud kam se s ní můžete svézt?

Nepodcenit povrchovou úpravu
Dekorovat můžeme třeba březovými větvičkami, jsou velmi pružné a dobře se tvarují. Nezapomeňme ani na květiny, prozáří interiér a vnesou domů kus jara. K přírodním materiálům vždy přidáme do vody ocet a sůl. Pro vysoký lesk je nejlepší sádlo, kterým hotová barevná vajíčka pomažeme.

Původně se na skořápky malovaly magické ornamenty a symboly. Ty ale postupně vymizely a začaly se používat rostlinné či zvířecí motivy, jako znamení jara a nového života. Kraslice byly spjaty s barvou červenou, symbolizující lásku nebo také krev Krista. Dívky si je schovávaly pro chlapce, na kterého si tajně myslely. Darovaná vejce měla být plná, nikoli dutá, protože skořápky bílých vajíček byly určené ke zdobení bohyně smrti – Morany. Důležité je i zdobení povrchu. Způsobů je nepočítaně a některé jsou hodně pracné. Některé dívky vejce batikují, dělají reliéfní zdobení, leptají nebo gravírují, polepují slámou, oblékají do háčkovaných košilek, oplétají tenkými měděnými drátky. Vzácné je zdobení jezerní sítinou. Jedná se o tradiční, vice než sto let starou, techniku, původem z jižní Moravy. Dužina se lepí na bílou skořápku a prokládá se textiliemi, sametovými či hedvábnými stužkami.

Nezachraňujte opuštěné „velikonoční“ zajíčky. Čekají na matku a můžete je tím zabít

A co sváteční jídlo?

  • Zelený čtvrtek si říká o pokrmy se špenátem či zelím. Podle tradice má začínat sladkým pečivem jidášem a medem.
  • Velký pátek byl také velmi střídmý. Patřila sem bramboračka, pokrmy z brambor, hrách, jáhly, čočka nebo sladké knedlíky se sušeným ovocem.
  • Když konečně o Bílé sobotě skončil půst, podávala se jídla opravdu vydatná. Na svátečně prostřeném stole nesmělo chybět jehněčí maso a vynikající nádivka s mladými jarními kopřivami.
  • Dnes si zpravidla pochutnáme na velikonočních jídlech celý víkend až do Velikonočního pondělí. Masové polévky, nádivky, kůzlečí, jehněčí a další pečínky, mazance, beránci, velikonoční dorty i cukroví a samozřejmě vejce.

A něco navíc…
S jarními svátky jsou spojené i tematické trhy. Zvykli jsme si vyzdobit příbytky barevnými poslíčky jara v nejrůznějších podobách. Někdo zůstává věrný přírodním materiálům v neutrálních barvách, jiný vyzdobí příbytek dekoracemi rozmanitých barev. Hlavním symbolem Velikonoc však zůstávají kraslice v mnoha podobách. Čas od času se objeví i charitativní prodejní akce. Vzpomeňme na tu loňskou, u které byla i naše redakce. Aktéři ji nazvali Velikonoční kraslice a proběhla v rámci Velikonočních trhů ve středočeských Velkých Přílepech. Žáci místní základní školy a mateřské školy Smile Studio chtěli podpořit terénní pečovatelskou službu Kvalitní podzim života, která se v regionu Praha-západ stará o seniory. Zapojily se i maminky a spolu s dětmi vyrobily přes tři stovky krásných vajíček a barevných přání. Výtěžek z prodeje putoval do kasičky a aspoň trošku pomohl provozu organizace.

Před 3 hodinami
Třicetileté panování na trůně madagaskarského království jí vyneslo spoustu nelichotivých přezdívek, jako například Krvavá Mary....
Dnes, 16:00
Praha je plná tajemství. Každý si zde může najít to svoje a pátrat, hledat, objevovat....
Dnes, 14:00
Komerční článek
Představte společnost Nordic Telecom… Jsme silná česká společnost a naší ambicí je přinést změnu do...
Dnes, 14:00
Jmenoval se Hans Axel von Fersen a patřil ve své době mezi přední švédské šlechtice....
Dnes, 11:30
Pokud už jste někdy přemítali nad tím, jak je možné, že ostatní dosahují svých cílů,...
Dnes, 10:00
Jmenoval se Siegfried Günter a spolu se svým dvojčetem Walterem se narodil 8. prosince 1899....
Dnes, 08:00
Z věštkyně se stala bojovnící za práva žen a první kandidátkou na prezidenta Spojených států....
Včera, 17:30
Možná už máte delší dobu nějakého svého partnera, či partnerku. Jak si ale můžete být...
Včera, 16:00
Znáte příběh Hitlerova osobního pilota, excelentního Hanse Baura? Létal už za 1. světové války, stal...
Včera, 14:00
Místo nadité peněženky eury jen malá plastová kartička. Jet k moři jen s platební kartou a výběr...
Včera, 13:34
Zima se blíží. Kampaň s takovým podtitulem odstartovala před Úřadem vlády ČR v noci z...
Reklama