Český inženýr spojil Šumavu s Vídní vodní cestou a jeho dílo obdivujeme dodnes. Jak to fungovalo

Další fotky

Koncem 18. století si Vídeň žádá stále více dřeva na topení. Na Šumavě ho je dost, ale jak ho do té Vídně dostat? S technicky geniálním řešením přichází lesní inženýr Josef Rosenauer, původně jen nadaný chlapec z bídných rodinných poměrů. Jak to dokázal?

Budoucí technický genius se narodil ve Chvalšinách 26. února 1735 jako nemanželské dítě Voršily Traxlerové, dcery tesaře Martina Traxlera. Ačkoli měl nést jméno po své svobodné matce, byl pokřtěn s příjmením Rosenauer. Otec se však k otcovství nikdy nepřiznal. Od třinácti let se Josef Rosenauer učil u lesníka Lambechara a během učení prokázal mimořádné nadání pro lesnictví. Jeho žádosti o povýšení, kterou si podal v roce 1758, bránil jen nemanželský původ. Listina Marie Terezie však tuto překážku odstranila a roku 1759 Rosenauer nastoupil jako lesní adjunkt do schwarzenberského lesního úřadu v Českém Krumlově.

Počátkem 60. let studoval na náklady zaměstnavatele na tzv. inženýrské akademii ve Vídni, kterou ukončil roku 1770 s výborným prospěchem. Následujícího roku získal titul schwarzenberského knížecího lesního inženýra a roku 1774 složil i zeměměřičské zkoušky.

Co bylo třeba zlepšit v oblasti elektrotechniky, to vylepšil. Živý Cimrman, František Křižík

Jako zaměstnanec vrchnostenské správy schwarzenberského panství Rosenauer vypracoval projekt umožňující levnou dopravu především palivového dřeva v podobě metrových polen z nepřístupných pralesů Šumavy v povodí Vltavy svahovým plavebním kanálem přes hlavní evropské rozvodí do řeky Mihely (Große Mühl) a dále do Dunaje a do Vídně. Svůj odvážný návrh inženýr předložil knížeti Josefu I. Adamovi ze Schwarzenbergu roku 1774, ale schválil jej až jeho nástupce, kníže Jan Nepomuk I., roku 1779. Samotná realizace začala po deseti letech v roce 1789 a první část, 39,9 km dlouhý tzv. starý kanál vedoucí od potoka Zwettelbach k Jelenímu potoku, byla zcela dokončena v roce 1793. Rosenauer se však obával nedostatku vody z přítoků plavebního kanálu a raději ve stavbě dál nepokračoval. Druhá část tohoto vodního díla, tzv. nový kanál, byla postavena podle Rosenauerova projektu až v letech 1821 – 1822. Toho se však už odvážný a pracovitý inženýr nedožil. Zemřel 10. března 1804 v 69 letech ve svém domě na následky neúspěšné operace močových cest a zanechal po sobě vdovu s osmi dětmi. A také svůj podíl na projektu zřízení plavebního kanálu pro plavení dříví na řece Aist v Horním Rakousku.

Rys zaznamenaný v Brdech přišel ze Šumavy, potvrdily snímky

Po technické stránce je Schwarzenberský plavební kanál dílo stejně unikátní, jako odvážné a vzácné, zvláště pak v Čechách, kde je pro zřizování kanálů a průplavů jen málo možností. Je to dáno zvláštními poměry soustavy řek a hornatostí země a proto byly budovány jenom úzké a poměrně krátké průplavy, které sloužily buď k plavení dříví jako Schwarzenberský plavební kanál a Vchynicko-Tetovský kanál, anebo k vysoušení močálů nebo k napájení rybníků.

Schwarzenberský plavební kanál mohl potom vzniknout jen díky tomu, že inženýr Rosenauer dokázal vysledovat spád vody zapojených toků a vypočítat pro kanál následující parametry.

  • místní spád kanálu: 2 až 7 promile
  • šířka: 3,5 až 4 metry
  • hloubka koryta: okolo 1 metru
  • možná délka plavených kmenů: až 24 metrů.

Ve výsledku Rosenauer tento kanál zasadil do terénu tak, že začíná na severním svahu Třístoličníku a spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl tekoucí do Dunaje, čímž zároveň propojuje úmoří Severního a Černého moře. Celková délka kanálu činí přes 50 km, přičemž v blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m.

Sacherův dort alias sachr, aneb poučný příběh, jak cukrářský učeň nakonec i k hotelu přišel

K plavení dříví sloužil od roku 1793 do roku 1962, tedy téměř 170 let, a v době předválečné patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství. Celkem bylo během sta let tzv. „zlatých časů“ plavení dříví v letech 1793 – 1892 dopraveno ze Šumavy do Vídně téměř 8 milionů krychlových metrů palivového dřeva, jehož cesta ze Šumavy do Vídně trvala asi 8 dní. Za zásluhy o zásobování Vídně dřevem byl později Josef Rosenauer jmenován čestným občanem města Vídně.

Budova fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT je zrekonstruovaná

Když v druhé polovině devatenáctého století začala klesat poptávka po palivovém dříví, stoupl zároveň zájem o užitkové dříví. V souvislosti s tím byla roku 1887 upravena horní část kanálu, aby v něm bylo možné plavit kmeny, a byl postaven tzv. Želnavský smyk (Hefenkriegbach-Riese), který tento plavební kanál propojil s Vltavou. Přesto však význam kanálu stále klesal a poslední „komerční“ plavba na české straně proběhla v roce 1962. Přestože byl kanál veden na seznamu technických památek, v období komunismu o něj nikdo nepečoval, a tak byl na mnoha místech zanesen, zcela zničen, nebo pohlcen okolní přírodou. V současnosti je zrekonstruováno asi 15 km z původní délky, dané části jsou stále prohlášeny technickými památkami a koná se na něm čas od času ukázka plavení dřeva jako atrakce pro veřejnost a turisty.

FOTO: Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál - Plavení dřeva – idnes.czSchwarzenberský plavební kanál - Josef Rosenauer – Blanský les & NetolickoSchwarzenberský plavební kanál - Dolní portál u obce Jelení – wikipedieSchwarzenberský plavební kanál - Historický snímek z plavení dřeva v šumavském plavebním kanálu. idnesSchwarzenberský plavební kanál - Ikonický Horní portál tunelu u Jeleních Vrchů – wikipedie
Další fotky
Schwarzenberský plavební kanál - Josef Rosenauer – Kohoutí křížSchwarzenberský plavební kanál - Měli i dobovou obuv – idnesSchwarzenberský plavební kanál - Muzeum Schwarzenberského kanálu – wikipedieSchwarzenberský plavební kanál - Plavení dřeva – 2 – isumava.czSchwarzenberský plavební kanál - Plavení dřeva – isumava.czSchwarzenberský plavební kanál - Schwarzenberský plavební kanál – wikipedieSchwarzenberský plavební kanál - Typický průběh toku – wikipediaSchwarzenberský plavební kanál - Unikátní stavba vznikla v 18. století – idnesSchwarzenberský plavební kanál - Turistická mapa pro návštěvníky plavebního kanálu. – idnesSchwarzenberský plavební kanál - Rosenauerův pomník na začátku kanálu – wikipedieSchwarzenberský plavební kanál - Nápis na Rosenauerově pomníku – Turistika.cz

Pro zajímavost ještě dodejme, že spojení těchto dvou evropských úmoří, tj. úmoří Severního a Černého moře, poprvé navrhl císař římský a král český Karel IV. První práce na uskutečnění tohoto gigantického plánu měly údajně začít již v době jeho vlády a stopy po výkopech se prý daly najít ještě v 16. století. Podobně ambiciózní současný projekt, průplav Labe-Odra-Dunaj, by k spojenému úmoří Severního a Černého moře připojil ještě úmoří Baltského moře.

 

Fake news_ilustrační obrázek
Dnes, 10:56
Dobrovolníci, kteří se dali dohromady v rámci platformy českých podnikatelů a technologických odborníků COVID19CZ, začali...
policejní zatčení_ilustrační obrázek
Dnes, 10:21
Kriminalisté zadrželi muže, který podle nich posílal jednomu z členů Ústředního krizového štábu e-maily, v...
divadelní představení_ilustrační obrázek
Včera, 16:18
Asociace nezávislých divadel (AND), která jako první upozornila na dopady vládních opatření na nezávislé umělce,...
Včera, 14:00
Smrt a vše, co s ní souvisí, je dnes velkým tabu, které většině lidí nahání...
adršpašsko-teplické skály
Včera, 13:26
Hromadnou dobrovolnickou úklidovou akci spolek Ukliďme Česko odložil, jeho zástupci však vyzvali obyvatele, aby se...
Včera, 13:15
Po mimořádném opatření na šíření koronaviru v domovech pro seniory a léčebnách dlouhodobě nemocných, spolu...
Včera, 10:57
V polovině dubna bude v Česku podle modelů zdravotnických statistiků kolem 8000 laboratorně potvrzených případů...
Nemocnice na Bulovce
Včera, 09:59
S testováním vzorků na koronavirus laborantům Nemocnice na Bulovce nově pomáhá robot Pipeťák vyvinutý na...
31.3.2020
Byl to opravdu mladý kůň. Zvuk zvonů slyšel poprvé v životě a náramně se vyděsil....
ochranné pomůcky_ilustrační obrázek
31.3.2020
Distribuci ochranných prostředků proti koronaviru i měsíc po výskytu prvních případů nákazy v Česku doprovázely...
Reklama