Josef Kulík se narodil 29. září 1930 v Hrdlech v okrese Roudnice nad Labem. Měl pohnuté dětství, jeho matka brzy zemřela, otec se o něj příliš nestaral, vychodil pouze čtyři třídy a tak už od svých šestnácti let pobýval v různých výchovných ústavech či věznicích. Byl celkem osmkrát trestaný, naposled dostal 10 let za pokus o vraždu. Po odpykání trestu nastoupil jako voják základní vojenské služby ke stavebnímu pluku v Přelouči. Už tady ovšem začalo být jasné, že není něco tak úplně v pořádku, později totiž při výsleších přiznal, že sexuální styk provozoval výhradně se svými spoluvězni a svým otcem, běžný vztah se ženou prý nikdy neměl.
Děsivá vražda
Dne 25. července 1963 dostal volno k opuštění posádky. Zpět do kasáren se už ale nevrátil. Usnul ve vlaku a vzbudil se v Pardubicích. Tady se začal potulovat kolem nádraží, aby si po čase vybral jeden z odstavených vagonů stojících v kopřivách. Bohužel, v době, kdy ve vagonu odpočíval, si opodál hráli dva chlapci ve věku 6 a 9 let. Jmenovali se Vladimír a Olda. Ani jeden z chlapců ještě netušil, jaký osud je čeká. Kulík je pod neznámou záminkou vlákal do vagonu, který za nimi zavřel. Zatímco se Vladimír schovával na horní palandě, Kulík s pomocí sekyry a nože zavraždil Oldu. Poté však napadl i jeho. Z jejich těl vybral srdce a některé další vnitřnosti a masturboval nad nimi. Vladimírovu ledvinu a slezinu, stejně jako Oldovu ledvinu a srdce zabalil do kapesníku, vyšel ven, kde ze starých pohřebních věnců rozdělal oheň a vnitřnosti si na něm opekl a snědl. Pak z místa zmizel.
Chlapce objevili ve vagonu
Ještě téhož večera bylo po chlapcích vyhlášeno pátrání, kterého se účastnily i policejní vrtulníky. Stopy nakonec policisty dovedli až na ono nádraží, kde si povšimli zápachu, který se šířil poblíž jednoho z odstavených vagonů. Pohled, který se vyšetřovatelům naskytl byl hrůzostrašný.
Dopaden díky traktoristovi
Když Kulík přespával poblíž místa bydliště na poli, jednou ráno ho přejel traktor a kvůli svým zraněním musel vyhledat lékařskou pomoc v roudnické nemocnici. Zde však nepobyl dlouho, díky velkému množství stop zajištěných na místě činu bylo hned jasné, o koho jde.
Později v průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že si vrah zapisoval do bloku další sadistické skutky, kterých se měl dopustit, žádný z nich se mu však nepodařilo prokázat. Co se mu však prokázat podařilo, bylo vyloupení budovy Vojenských staveb v místě jeho útvaru.
V prosinci 1963 byl u vojenského obvodového soudu v Pardubicích nad sadistickým pedofilem a kanibalem vyřčen rozsudek, který si přála snad celá země. Kulík byl za své činy právně odpovědný a byl odsouzen k trestu smrti. Ten byl vykonán v pankrácké věznici 7. února 1964 v 8:45 hodin.
Kulíkův případ byl jedním z mála doložených případů kanibalismu v české kriminalistice. Ještě v pozdějších letech byla tato dvojnásobná vražda po školách používána jako varování dětem, aby se nenechaly zlákat k hovorům s cizími lidmi a nikam s nimi nechodily.
