Ovzduší znečištěné průmyslem zničilo rozsáhlou oblast krušnohorských lesů v 70. a 80. letech minulého století. „Domácí smrk ztepilý nevydržel imisní zátěž a stromy hynuly. Musel se vytěžit a vymýšlelo se, jaká dřevina bude nejodolnější. Rozhodlo se pro smrk pichlavý, který doplnila bříza, modřín a další druhy,“ řekl lesní správce Stanislav Liška.

Nová výsadba v Krušných horách začala v 90. letech minulého století, kdy po exhalacích a kyselých deštích zbyly na kopcích pouze pahýly. Lesy ČR investovaly podle Jouklové už přes miliardu korun. Odhadované náklady na kompletní obnovu dřevin včetně následné péče jsou dvě miliardy korun.

S ohledem na drsné klimatické podmínky hor se nejvíc vysazuje smrk ztepilý a buk lesní, ale také bříza, jeřáb a na méně exponovaných stanovištích javor klen či jedle. „V tuto chvíli máme na severovýchod od Klínovce zhruba deset procent plochy smrku pichlavého k rekonstrukci,“ uvedl Liška. V letošním roce plánují Lesy ČR výsadbu přibližně čtyř milionů sazenic, loni jich bylo 2,5 milionu.

Smrk pichlavý ve velkém napadá houba kloubnatka. „Jediná účinná aplikace by byla letecky a tu nám nikdo neschválí,“ řekl Liška. Houba nemá ráda vysoké teploty a velké mrazy. Jak se na zasažených porostech projeví současné počasí, nelze podle lesníků odhadnout.

Jak bude vypadat Děčín? Lidé mohou připomínkovat vizi rozvoje města

V boji s kůrovcem déšť pomohl. „Počasí zastavuje kůrovce v jeho vývoji, ale nezpomaluje šíření. Aktuálně registrujeme v krušnohorských lesích zvýšený stav napadených stromů, takže je vyhledáváme, těžíme, asanujeme a dřevo z lesa odvážíme,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Lesníci využívají také řadu obranných opatření, jako jsou lapáky či insekticidní sítě. „Kůrovci je třeba věnovat pozornost v každém regionu,“ zdůraznila mluvčí.

Škůdce nicméně nezasáhl lesy v Krušných horách v takové míře jako jinde. Místu se také vyhnuly vývraty po vichřicích. „Je to dáno i tím, že náhorní plato je relativně mladé, co se týká věku dřevin,“ řekl lesní správce.

Návštěvníků hor během léta v poslední době přibývá. „Zejména teď po rozšíření elektrokol výrazně vzrostl počet turistů,“ řekl Liška. V Krušných horách jsou v blízkosti cykloturistických tras a cyklostezek vyhlídkové altány, lavice, naučné stezky. V lesích jsou tzv. body záchrany pro případ potřebné pomoci. Jsou to žluté tabulky s identifikačním číslem místa pro přesnou orientaci záchranářů.

Hojně využívány jsou také singletracky pro sjezd horských kol. „Ve spolupráci s lyžařskými areály Krušných hor na pozemcích Lesů ČR jsme umožnili jejich provoz,“ uvedla Jouklová.

vera/čtk

Vyžraná kola v polích. V Ústeckém kraji začali žně