-2℃
Dnes je 16. únor , svátek má Ljuba

Svatý Pavel Thébský dal práci pateřníkům a rozárníkům. Který jeho vynález se používá dodnes?

Další fotky

Pavel „Poustevník“ Thébský se v poušti věnoval cele rozjímavému a hloubavému způsobu života. K tomu samozřejmě patřilo modlení. Jak to však, v poušti, udělat, aby měl poustevník přehled o tom, kolik modliteb již pronesl?

Reklama

Nakonec to vymyslel velmi jednoduše. Sv. Pavel Thébský během modlení používal 300 kamínků, co kamínek přesunutý na druhou stranu, to jedna odříkaná modlitba. Nejpozději v raném středověku došlo k zdokonalení tohoto systému tak, že vhodné drobné předměty se navlékly na provázek a probíraly v prstech. Vznikl tak růženec (od rosarium = zahrada růží), který má podobu šňůrky s navlečenými korálky a křížkem. Zmenšenou verzí růžence je růžencový prsten, který rovněž slouží jako pomůcka pro počítání odříkaných modliteb.

Sv. Pavel Thébský se dožil více než sta let. Jak se mu to povedlo?

Modlení se růžence, tj. podoba a sled modliteb odříkávaných při probíráním se růžencem, časem se přetvořilo ve svébytnou kulturu. Základem bývala a dosud je modlitba Zdrávas Maria (Ave Marie), doplněná dalšími modlitbami a v různých variantách. Vznikl tak růženec bolestný, radostný, slavný anebo růženec světla, který zavedl Jan Pavel II. Celé odříkání růžence trvá asi dvacet minut.

Panna Marie hledala 8. prosince nocleh. A nebyla sama…

Růžence se u nás vyráběly odedávna. Zprávy o jejich výrobě a výrobcích, kterým se říkalo „paterníci“, (od Pater ´noster´ = Otče náš) jsou doloženy už ze 14. století. Do roku 1419 existovalo v Praze 27 paterníků. Živnost jim dobře vynášela, protože v letech 1370 až 1393 se pět “paterníků“ stalo staroměstskými měšťany. Růžence se u nás vyráběly z různých materiálů. Na dražší růžence se používalykorály nebo jantarové kuličky spojené stříbrnými nebo zlatými řetízky. Tam odvedli svou práci zlatníci. Prosté „pateře“ (růžence)  zhotovovali paterníci. Prostí lidé používali růžence zejména z klokočí, zimostrázového dřeva, kostěné nebo skleněné. „Korálky“ byly navlečeny na šňůrce nebo na řetízku.

V Příbrami koncem 19. století vyráběly růžence celé rodiny a výrobcům se říkalo „rozárníci“. Jejich výrobky se vzhledem blízkosti poutního místu Svatá hora u Příbrami prodávaly dobře a jistě.

Betlémáře z Příbramska i Trentina pojí staletí tradice i společná historie

V minulosti byl růženec jako takový velmi oblíben. V příbytku býval obyčejně zavěšen na kříži, někdy u kropeničky u dveří. Tam bylo jeho místo. Snímal se jenom, když se šlo do kostela, potom byl obtočený kolem ruky nebo i kolem krku, zvláště pak v adventní době, kdy se všichni domácí modlili růženec. Někde měli lidé růžence dva. Jeden na denní modlení pověšený na obvyklém místě a druhý po ruce u postele, když se v noci probudili. Bez růžence se nebylo možné ani vydat na cestu. Roku 1727 nalezli na cestě do Kolína nějakého mrtvého muže. Protože neměl u sebe „rosarium“, tak ho pochovali tam, kde zemřel, ne na hřbitově.

Růžence pochopitelně pronikly do pohádek a dalších slovesných děl. V pohádce „O mluvícím ptáku, živé vodě a třech zlatých jabloních“ dává chlapec své dívce růženec a prosí ji, aby se růženec každý den pomodlila. „Pokud půjde jedna perla od druhé, budu zdráv; jak zůstanou při sobě, budu mrtev.“ V Erbenově svatební košili nebohá dívka říká divému snoubenci, že za pasem má růženec. Jak pronikl růženec do myšlení našeho lidu, lze posuzovat i z jedné prostonárodní písně: „Kdyby mně byl dal zlatej tatíček, dokud jsem bejval malej chlapeček,  růženec, breviář, nebyl by ze mne lhář…“ Poustevníci v lidovém podání mají na tmavém hábitu růženec. Stejně jsou zobrazováni poutníci.

Hornické muzeum i Svatá Hora. Při toulkách po krásách Příbrami vás provedou nové rozcestníky

K růženci se váže také jedno z nejslavnějších děl Albrechta Dürera, Růžencová slavnost (1506). Jednalo se o skutečně existující svátek připomínající Pannu Marii jako „panenskou růži“. Na obraze Marie s Ježíškem rozdávají věnce uvité z růžových květů.

V dřívějších dobách stačilo růženec jednou koupit nebo vyrobit, a vydržel, přes dennodenní modlení, dotyčnému až do smrti. Dříve byl růženec tak věrným průvodcem člověka jeho celým životem, že náš prostý lid jím ovíjel i nebožtíkovy ruce v rakvi. Dnes jsou našimi věrnými průvodci životem stále novější a dražší mobily. Snad to nepůjde tak daleko, aby se dávaly i do rakve.

Česká mše vánoční v kostele Nanebevzetí panny Marie

Pranostiky na sv. Pavla Poustevníka Thébského, podle starého kalendáře na 10. nebo 15. ledna hovoří o úrodě: „Když 10. ledna slunce svítí, budem žita, vína hojnost míti.“  A o očekávaném rázu příštího roku „Na den svatého Pavla Poustevníka je-li pěkný den, bude příznivý rok; je-li větrný den, bude mokrý.“

Jméno Pavel má asi 201 000 lidí, věkový průměr je 46 let. Vyskytuje se od 30. let, nejvíce v 60. a 70. letech, pak nastává pokles. Další varianty nastávají přidáním druhého jména. Příjmení Pavel má asi 1100 lidí, věkový průměr je 42 let. Největší výskyt: 40., 70. a 90. léta. Rovněž příjmení má mnoho variant, např. Pavlíků statistika u nás eviduje 5202.

FOTO: Růženec

Růženec - 1024px-Albrecht_Dürer_099Růženec - OLYMPUS DIGITAL CAMERARůženec - youtubeRůženec - Pavel PavelRůženec - KLOKOČÍ – Klokočí – Blog.cz
Další fotky
Růženec - UZRÁLÉ PLODY STROMU KLOKOČÍ – lIRECEPTÁŘRůženec - RŮŽENEC ZE SEMÍNEK STROMU KLOKOČÍ – FlerRůženec - RŮŽENCOVÝ PRSTEN – 3DstyljpgRůženec - RŮŽENCOVÝ PRSTEN – Gold EligiusRůženec - RŮŽENCOVÝ PRSTÝNEK – ŠPERKYNMRůženec - Josef Pavel – wikipediaRůženec - Ota Pavel – čt24-česká televizeRůženec - Výskyt jména PavelRůženec - Výskyt příjmení Pavel

Někteří známí nositelé příjmení Pavel:

Josef Pavel (1908 – 1973) – ministr vnitra Československé socialistické republiky (1968)

Ota Pavel (1930 – 1973) prozaik a novinář

Pavel Pavel (*1957) – technik a experimentální archeolog

Včera, 17:30
Marie de León Bello y Delgado se narodila 23. března 1643 a zemřela před 288...
Včera, 16:00
Herman Kahn nevěřil v pokrok lidstva jako celku. Atomová bomba, jaderná válka, hospodářská prosperita a...
Včera, 14:00
Má to vůbec smysl se podobným problémem zabývat? Můžeme se o to pokusit. Mnohým vytanou...
Včera, 11:30
Je sice teprve únor, přesto se už nyní vyplatí rozhodnout, u kterého moře strávíte letní...
Vila Bertramka
Včera, 10:00
Klasicistní vila z 18. století se nachází na Smíchově a dnes již slouží jen jako...
Včera, 08:00
Jistě se pousmějete. A přece se točí!! Co jiného by řekl, to určitě ví každý,...
14.2.2019
Následujte instinkt. Pokud cítíte, že dnes je ten den, kdybyste měli projevit své láskyplné city...
14.2.2019
Tedy jen částečně, ale stejně. Dnes jsou někteří Havajci na tento čin svých předků hrdí....
14.2.2019
Oslavy jara a plodnosti patří nejspíš mezi nejstarší rituály lidské civilizace vůbec. Mohou však mít...
14.2.2019
Již šestý díl komediálního seriálu Most! odvysílala v pondělí Česká televize. K obrazovkám přilákal 1,68...
Reklama