Znamenalo by to výrazně omezit jiné služby nebo investice, řekl ve středu Půta. Zásah do financování škol je podle něj tak zásadní, že jde o reformu, a ta by se neměla dělat během dvou měsíců a bez předchozího projednání.
„Když se člověk podívá na krajský rozpočet, tak mzdy učitelů a nepedagogických pracovníků jsou dvakrát vyšší než daňové příjmy kraje, to znamená, že i deset procent by znamenalo významné omezení jiných resortů – sociálních věcí, kulturních institucí, financování zdravotnictví nebo třeba oprav silnic,“ doplnil Půta. Navíc kraj podle něj nemá v rozpočtovém určení daní na financování mezd ve školství, stejně jako tomu je ve zdravotnictví. „To si stát nechal na sobě, nikdy to nechtěl přenést na zřizovatele, a tak je to jeho zodpovědnost,“ dodal.
V Libereckém kraji je zhruba 440 mateřských a základních škol, do kterých chodí více než 56.000 dětí, bezmála 16.500 studentů je na 48 středních školách v kraji. Z toho samotný kraj zřizuje osm mateřských škol, deset základních a 36 středních škol, které navštěvuje dohromady bezmála 17.000 předškoláků a školáků. V loňském roce prošlo krajským rozpočtem bezmála 7,75 miliardy korun určených na mzdy a platy ve školství, daňové příjmy kraje byly jen 4,42 miliardy.
Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc, podle školských odborů ale i tak v resortním rozpočtu chybí téměř osm miliard korun. Školské odbory proto připravují na pondělí 27. listopadu stávku, žádají víc peněz pro školství, kritizují také to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství – tedy například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků.
Zdroj: ČTK