Duchovní svátek léta. Perunův den předci slavili medovinou a pivem

Současné tradice lidové kultury jako jsou různé obyčeje a svátky sahají až do dávné lidské minulosti. Na našem území se většina zvyků udržela od dob starých Slovanů. A tak právě nyní v srpnu můžeme slavit tzv. Perunův den.

Svátek patrně nejvýznamnějšího slovanského boha, hromovládce a válečníka, slaví Slované na rozhraní letní a zimní poloviny roku. Perunův den byl slavností všech zemědělců. Za svůj největší svátek je však považovali bojovníci, kteří v častých srážkách s nepřáteli nasazovali své životy a chránili vlastní krví rodnou zemi.

Slovanská mytologie

Antická mytologie? Ta slovanská je stejně bohatá, ale téměř neznámá

Obřad měl dvě části

Samotný obřad se pravděpodobně také dělil na dvě části, zemědělskou a vojenskou. Zemědělci uctívali Peruna chlebem a solí a v průběhu léta prosili o seslání nebeské vláhy nebo naopak o ukončení dlouhodobých dešťů. Říká se, že samotný déšť v tento posvátný den dokáže očistit člověka i dobytek od veškerých kouzel a má moc vyléčit i různé nemoci.

Vojáci světili během Perunova dne své zbraně, mládenci byli přijímáni do řad válečníků, konaly se rituální souboje a nakonec se všichni zapojili do her, dnes bychom řekli sportovních, ve kterých nechyběla síla, rychlost, odvaha či bystrý zrak.

Jedlo se maso a pila medovina

Jako hlavním obřadním jídlem bylo v tento den hlavně maso, především hovězí či skopové. Někdy nechyběla ani zvěřina a bezmasá jídla jako hrachová kaše, žitný chléb ze zrna nové úrody nebo pečivo z bílé mouky. Hlavními nápoji byla medovina, doma uvařené pivo a kvas.

Josef Šimáček: Muž, který dal Čechům (nejen) víno

Svátek si převzali i křesťané

Ve venkovském pravoslaví zastal úlohu Peruna svatý Eliáš (20. 8.), u nás se pozůstatky Perunova dne projevují nejčastěji kolem svátku sv. Jakuba (25. 8.), ale novodobí rodnověrci jej slaví spolu se slovenskými bratry již ve druhé polovině července. Východní Slované se k novodobému svátku – dni sv. Eliáše – připravovali i celý týden dopředu. Pekly se obrovské pirohy a chléb z první mouky nové úrody, lisoval se tvaroh a vařilo pivo. Charakteristickou součástí oslav byla tzv. „bratčina“, což byla společná hostina, kterou uspořádaly všechny hospodyně ve vsi pro celou obec.

V Čechách je v současné době tento svátek spíše opomíjený a paradoxně, možná jedni z mála, kdo jej slaví jsou právě ti, kteří s ním zpočátku nejvíce bojovali – křesťané.

Dnes, 17:20
Vládě se boj proti onemocnění covid-19 vymkl z rukou. Bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček řekl,...
Dnes, 15:40
S končícím létem začínají klesat teploty, a tak je opravdu ideální čas konečně opravdu začít...
Dnes, 13:40
Komerční článek
Participativní rozpočet zakořenil v desítkách obcí, občané navrhují projekty, hlasují o nich, komentují je a společně...
Dnes, 13:40
Na začátku příběhu usedlosti Ladronka byla záliba Karla IV. ve vinné révě. Na svazích rostly...
Dnes, 11:40
Lidské tělo je bezesporu nesmírně složité. Troufáme si i říci, že je nejsložitějším živým organismem,...
Dnes, 10:20
Pěstování máku má ve střední Evropě a hlavně v Čechách dlouhou tradici. První zmínky o...
Dnes, 08:12
Vesnice Mírovice ležící těsně za hranicí Prahy je jen menší osadou, ačkoliv v posledních letech...
Včera, 15:40
Známá scéna ze seriálu Sňatky z rozumu. Forman Nedobyl, z Rokycan, má od jisté doby...
Včera, 13:40
Dobrodružný příběh, neuvěřitelný tak, že by se ho zdráhal zfilmovat každý jen trochu soudný filmový...
Včera, 11:40
Nyní, tedy v době, kdy republiku i celý svět ovládá strach z neznámého onemocnění –...
Včera, 10:20
Řekové si rádi užívají života a jídlo je jedním z projevů tohoto užívání. Místní lidé...
Reklama