Dušičky nejsou zdaleka jen křesťanským svátkem

2.11.2020
Jaroslav Svoboda

Svátek tzv. Dušiček dnes většina z nás chápe jako ryze křesťanský svátek, avšak, jak hovoří klasik, opak je pravdou. Tento svátek známe už z dob pohanských, Keltové v noci z 31. října na 1. listopad slavili svátek Samhain. Ten byl vnímán jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch a živí mohou navštívit podsvětí. Může tak dojít k setkávání živých s mrtvými, živí světlem ukazují cestu mrtvým, proto je v tento den tradice zapalovat ohně a svíčky.

Halloween v Česku. Nahradí oslavy smrti „po americku“ tradiční české Dušičky?

K původnímu svátku má nejblíž Halloween

Staří Slované ale věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými a potměšilými duchy. K původnímu svátku Samhain má patrně svou podstatou a znaky nejblíže oslava Halloween. V našich končinách pak byly historickým předchůdcem křesťanských dušiček slovanské ritualizované oslavy nebo hostiny, konané přímo na nekropolích na počest zesnulých předků.

Slovanská mytologie

Antická mytologie? Ta slovanská je stejně bohatá, ale téměř neznámá

A co naši předkové?

Jak už bylo řečeno, Slované věřili, že v tento den se vrací na zemský povrch duše zesnulých. Strážcem jejich světa je bůh Veles. Protože se v tento den jak svět živých, tak svět mrtvých propojují, bylo zvykem prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit. Někde se prostě jen vystavila za oknem zapálená svíčka, která měla bloudícím duším posvítit na cestu.

Tento den, den Návy (slovanské podsvětí), je nejvýznamnějším původním slovanským svátkem předků, ovšem dle staré tradice je povinností živých zvát své zemřelé předky na hostinu nejen v tento den, ale při každém svátku.

Den, kdy křesťané zničili slovanskou svatyni

Podle jednoho z mýtů touto dobou putuje Bohyně (Příroda) do podsvětí hledat svého usmrceného muže a počne zde také svého syna, vládce dalšího roku. Ten se rodí se Slunečním světlem o zimním Slunovratu. Podle této tradice je tedy mužský princip smrtelný (proto je také smrt pro něj důležité téma) a ženský princip stále se obnovující.

K bohům, ke kterým se v této době lidé obraceli, patřil Veles, jako vládce podsvětí, a bůh Rod, jako ochránce rodiny a celého rodu.



Nepřehlédněte