Generál Josef Knop. To jeho muži překročili v rámci karpatsko-dukelské operace jako první naše hranice

Před několik dny jsme si připomněli 75. výročí, kdy vojáci 1. československého armádního sboru v SSSR po urputných bojích v rámci karpatsko-dukelské operace bojovali na půdě své vlasti. Pojem Dukla byl v éře komunistů pojmem přímo posvátným.

Přesto – anebo spíš proto – jsme se nedozvěděli všechno o téhle události. A hlavně o všech, kteří se jí účastnili. Jedním z těch „zapomenutých“ byl generálmajor Josef Knop.

Josef Knop (*30. ledna 1909 v Žamberku) nastoupil v říjnu 1929 základní vojenskou službu u hraničářského praporu ve Fryštátu, v rámci které absolvoval v Opavě školu důstojníků pěchoty v záloze. V hodnosti četaře byl pak přijat ke studiu do Vojenské akademie v Hranicích a v půli roku 1932 byl – už jako poručík – určen k hraničářskému praporu do Rimavské Soboty. V roce 1934 nastoupil půlroční službu u obrněného vlaku v Milovicích, na kterou pak navázal desetiměsíční dělostřelecký aplikační kurs v Olomouci. V září 1936 se stal velitelem čety doprovodných zbraní u svého praporu (povýšen na nadporučíka), od února 1937 byl velitelem kanonové čety praporu.
Posledního června 1939 byl propuštěn z branné moci a zařazen k výkonu služby u Ředitelství státních drah s místem zaměstnání na nádraží v Kyšperku (Letohradě), pouhých 7 kilometrů od Žamberka.

Vrahové! Poslední slova degradovaného majora patřila komunistické justici

Po vypuknutí války a pádu Polska hledal cestu za hranice. 15. února 1940 opustil ilegálně Protektorát a směřoval do Francie. Putoval přes Slovensko, Budapešť, Bělehrad, Cařihrad, Bejrút, Marseille do Agde, kde se shromažďovala a cvičila naše zahraniční armáda.
Zde byl 4. dubna 1940 přijat do našeho vojska a zařazen ke 2. pěšímu pluku, kde byl ustanoven velitelem 8. (kulometné) roty 2. praporu, se kterým byl později odeslán na frontu. Zúčastnil se potupného ústupu francouzské armády před německými vojsky, svým chladnokrevným a rozhodným jednáním prý uchránil životy většiny svých vojáků.

Po pádu Francie se dostal s ustupujícím vojskem do přístavu v Séte, kde se 27. června 1940 nalodil na poslední loď Rod el Farag. Do Liverpoolu v Anglii doplul 12. července 1940 a s ostatními čs. dobrovolníky byl umístěn ve stanovém táboře našeho vojska v Cholmondeley Park. Zde se stali příslušníky nově vytvořené 1. čs. brigády ve Velké Británii. Josef Knop byl povýšen do hodnosti kapitána pěchoty a za boj ve Francii byl vyznamenán prvním Čs. válečným křížem – celkem jich dostal pět.

Generál Ingr chtěl vybudovat nepolitickou armádu, komunisté mu plány překazili

Postupně zastával stále důležitější posty a připravoval se pro plnění zvláštních úkolů a předávání svých zkušeností dalším adeptům.
V našich jednotkách v SSSR byl citelný nedostatek zkušených důstojníků. Ti byli doplňováni z našeho vojska ve Velké Británii. 11. září 1943 se nalodil v Liverpoolu se skupinou dalších důstojníků. Po cestě přes Jeruzalém, Teherán a Baku dorazil 12. listopadu do Moskvy.
Škpt. Josef Knop pak vykonával řadu funkcí – velitele poddůstojnické školy, padákového důstojníka a od 11. března 1944 velitele Oddílu pro zvláštní úkoly, kde se školili vojáci pro činnost a boj v týlu nepřítele. Je jasné, že v SSSR to nebylo zdaleka tak jednoduché jako v Anglii.

Později byl převelen k 1. čs. samostatné brigádě, kde se stal 1. června 1944 velitelem 2. praporu. Náčelníkem štábu praporu byl Oldřich Kvapil (1918 v Rovensku p.Tr. – 2011 v Praze), pozdější generálmajor. Jejich přátelství a spolupráce se u brigády staly proslulými.
V této funkci škpt. Knop prodělal těžké boje, na kterých se naše jednotky v SSSR podílely. Machnovka, „bezejmenná kóta 534“, Hyrowa hora, Dukla…
První českoslovenští vojáci, kteří 6. října 1944 u Dukly vstoupili na území vlasti, byli právě průzkumníci z jeho jednotky. Byla to hlídka z roty ppor. Michala Bileje, konkrétně z čety četaře Pavla Čmelíka. Šlo o vojíny Vladimíra Týrka, Petera Počila, Štefana Kučeravého, Michala Perehaňu, Nikolaje Mazura, Václava Hejdu, Václava Vegricha a Koubelu, k nim se neplánovaně přidal svobodník Vasil Nebiljak. (Výpovědi svědků k této události se rozcházejí – ne všichni vojáci se vzájemně znali – je možné, že s nimi byli ještě Aršen Klouček a Vasil Kopolovič).
Vojáci kolem šesté ráno „vztyčili vlajku“ na našem území, ale jelikož jim Němci těsně předtím rozstříleli tu skutečnou, posloužily noviny, na které vojáci namalovali vlajku, podepsali se a papír vsunuli na telegrafní sloup za jakousi cedulku.

Slavná Rota Nazdar položila základy naší armády. I když z ní moc nezbylo

Josef Knop se účastnil dalších těžkých bojů na našem území, což se velmi podepsalo na jeho zdraví, protože nebyl čas na doléčení zápalu plic a dalších frontových nemocí. V únoru 1945 byl určen zástupcem velitele 1. a pak 3. čs. samostatné brigády. 20. dubna 1945 byl nyní už major Josef Knop přidělen k Ministerstvu národní obrany k československé vládě do Košic.

Válka skončila a Josef Knop byl přidělen na štáb Velitelství 3. oblasti v Brně a hnedle povýšen na podplukovníka. Plukovníkem genštábu se stal v říjnu 1945, stejně tak posluchačem 3. ročníku Vysoké škole válečné v Praze.
Koncem roku se oženil s Ludmilou, náhodou i za svobodna Knopovou, která na něho čekala celou válku v jejich společném rodišti, v Žamberku.
Josefa Knopa zlobilo válkou poznamenané zdraví, po relativním vyléčení se stal v srpnu 1946 přednostou 1. oddělení na štábu velitelství v Táboře. V roce 1947 se začal projevovat stesk po rodině, která bydlela v dalekém Žamberku a kde se mu také mezitím narodila dcerka Yvona. Knop si podal žádost k převelení do Žamberka a dostal tam funkci velitele pěšího praporu.

Začali to Němci v Yperu. Historii našich vojenských chemiků přibližuje výstava na Kulaťáku

Roku 1949 se stal, jako stovky dalších důstojníků, obětí známých komunistických procesů, na kterých se také podíleli i někteří jeho bývalí spolubojovníci z východní fronty, které nový režim vynesl do všemocných pozic (třeba Oldřich Kvapil to dotáhnul na šéfa armádní rozvědky).
Soud plukovníka Knopa 14. prosince 1949 odsoudil za protistátní činnost na doživotí, trest byl pak změněn na 25 let žaláře. Válečný hrdina opustil vězení na amnestii prezidenta Novotného 9. května 1962. Musel pak vykonávat pouze podřadné práce.

Špatně doléčené nemoci z války, ale hlavně následky věznění se podepsaly na tom, že 1. dubna 1966 zemřel v nemocnici v Ústí nad Orlicí. Pohřben byl v Praze v Bubenči.

V roce 1991 byla Josefu Knopovi vrácena hodnost plukovníka generálního štábu a byl mu propůjčen Řád M. R. Štefánika III. třídy – a ještě v onom roce byl in memoriam povýšen na generálmajora. Ke Dni válečných veteránů 2009 pak dostal Kříž obrany státu ministra obrany ČR.
23. dubna 2005, v roce 60. výročí konce války, mu rodné město Žamberk připravilo důstojnou oslavu – byla odhalena jeho pamětní deska na náměstí, které již dříve bylo po něm pojmenováno.

Zdroje: Vladislav Severin, Rota nazdar; KVH Svoboda

FOTO: Generálmajor Josef Knop

Generálmajor Josef Knop - 1 knop rota nazdarGenerálmajor Josef Knop - 2 vo akad hraniceGenerálmajor Josef Knop - 3 knop žamberkGenerálmajor Josef Knop - 4 kvapil za internace v ssssr paměť národaGenerálmajor Josef Knop - 6 žžžž
Další fotky
Generálmajor Josef Knop - 7 knop
Dnes, 13:58
Bylo to čtvrté manželství anglického krále Jindřicha VIII. (1491 - 1547), kdy se jeho chotí...
Dnes, 11:31
Snadno a rychle, toť hlavní heslo kuchyně, v níž mají významné slovo ti, kteří na...
Dnes, 09:58
Vypadá to, jako kdyby hubnutí do plavek, vzhledem k počasí, letos nebylo až tak aktuální....
Včera, 16:02
Stříbrný kříž v rudém poli. Čtvrtá korouhev svatého Jiří, určená pro cizince. Pro cizince? Tehdy,...
Včera, 14:29
Železničních nehod na české železnici v létě přibylo. Za 8 dní se staly tři srážky...
Včera, 11:29
Lečo je poměrně jednoduchý pokrm typický pro maďarskou a středoevropskou kuchyni vůbec. K přípravě leča...
Včera, 10:01
Dodržovat pitný režim je v létě důležitější než kdy jindy. Většina Čechů vypije méně než...
Včera, 07:37
Jak už Náš REGION informoval, náborové plány ve třetím kvartálu 2020 nejsou příliš optimistické. Vyplývá...
14.7.2020
Ta bitva se dodnes vymyká všemu, co se učí na vojenských akademiích. Je v dokonalém...
14.7.2020
Gotická katedrála Notre-Dame, známá také jako chrám Matky Boží v Paříži, byla postavena v letech...
Reklama