16℃
Dnes je 17. říjen , svátek má Hedvika

H. G. Wells chtěl oholit Marxe a miloval spisovatelky. O lidstvu ani mimozemšťanech si nedělal iluze a zemřel jako pesimista

Další fotky

Zakladatel žánru sci-fi a utopista, britský spisovatel Herbert George Wells (21. 9. 1866 – 13. 8. 1946) je dodnes známý především svou novelou Válka světů, jeho literární záběr však byl podstatně širší. Našel si přitom čas i na cestu do SSSR a setkání s Leninem a se Stalinem a na velmi bohatý soukromý život.

Reklama

Během svého života však vynikl i jako prorocký sociální kritik, který věnoval své literární nadání vývoji progresivní vize v celosvětovém měřítku. Jako futurista napsal řadu utopických děl a předpověděl příchod letadel, tanků, kosmického cestování, jaderných zbraní, satelitní televize a něčeho, co se podobá i dnešnímu internetu. Ve svých dílech psal o cestování časem, invazi mimozemšťanů, neviditelnosti a biologickém inženýrství. K jeho nejvýznamnějším dílům patří Stroj času (1895), Ostrov doktora Moreaua (1896), Neviditelný muž (1897), Válka světů (1898) a vojenská sci-fi Válka ve vzduchu (1907). Wells byl čtyřikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, ale nedostal ji, protože podle tehdejších měřítek se sci-fi za literaturu nepovažovalo. Literatura (s velký „L“) se rozdělovala na lyriku, epiku, drama, poezii a prózu (povídka, novela, román) a až nyní se přidává i detektivka a sci-fi. Pochopitelně záleží na úhlu pohledu hodnotící komise.

Na básně recept měl, na život už ne. Narodil se před 210 lety a miloval alkohol a básnířky

Do Wellsových knih se však výrazně promítly také jeho socialistické názory, takže mnohá jeho díla lze považovat za sociálně vědecké utopie. Tento rys jeho tvorby, tj. odklon od beletristické tvorby k tvorbě filosofické a sociální, začal postupně převládat zhruba od roku 1905.

Jeho nejpřesvědčivějším politickým názorem byla idea Světového státu čili Kosmopole, jehož vznik považoval zhruba od roku 1900 za nevyhnutelný. Očekával, že půjde o společensky plánovaný celek, který bude rozvíjet vědu, ukončí nacionalismy a umožní jednotlivcům růst na základě jejich zásluh a nikoliv původu. Ve své knize „In the Fourth Year“ (Ve čtvrtém roce – rozumí se ve čtvrtém roce první světové války, tj. roku 1918), navrhuje, aby každý národ světa na základě demokratických voleb a proporcionálního zastoupení delegoval své zástupce do Společnosti národů. Toto mezinárodní společenství staví pak do kontrastu vůči imperialismu. V současné době by podle Wellse vzhledem k počtu obyvatel, té které země ve Společnosti národů zasedalo zhruba 1900 Číňanů, 1750 Indů, 440 občanů USA i 15 občanů naší republiky nebo 7 občanů Norska.

Pár špatných rozhodnutí, zničená rodina a sebevražda. Tragický a hlavně varující osud ruské básnířky

Po říjnové revoluci v Rusku v roce 1917 se Wellsovým sociálním hodnotám a politickým ideálům dostávalo v anglosaském světě stále ostřejší kritiky. Nedostatek informací o vývoji v sovětském Rusku vedl v roce 1920 Wellse k rozhodnutí navštívit tuto zemi osobně. Jako již věhlasný světový spisovatel se stal osobním hostem Maxima Gorkého a jeho prostřednictvím se setkal s vůdcem revoluce Leninem. Z Wellsovy knihy „Russia in Shadow“ (u nás tradičně Rusko v mlze, lépe však asi Rusko ve stínu, 1920) vyplývá, že na autora zpočátku zapůsobily vize o zlepšení sociálních podmínek nejnižších tříd a že Lenina vnímal jako sílu, která by mohla vést k onomu druhu „plánovaného světa“, v nějž doufal. V listu „The New York Times“ píše, že by panu Leninovi přál, aby se jeho vize uskutečnily, nicméně že on sám v jejich realizaci příliš nevěří.

Růže pro Algernon a zároveň i pro Daniela Keyese, autora této sci-fi povídky. Možná té vůbec nejdojemnější

Podobně rozporuplný náhled jako na Lenina měl i na Stalina, s nímž se setkal 23. 7. 1934. Rozmlouval s ním za pomoci tlumočníka, protože Stalin žádný cizí jazyk neuměl a Wells neuměl rusky. Americký spisovatel tím rozhovorem byl uveden poněkud do rozpaků. Po něm nejdříve opatrně prohlásil, že nejasnost rozhovoru mohla být způsobena špatnou kvalitou tlumočníka a v levicově zaměřeném časopisu „New Statesman“ uvedl: „Nikdy jsem nepotkal spravedlivějšího, upřímnějšího a čestnějšího muže… nikdo se ho nebojí a všichni mu důvěřují.“ A „Stalinův zlověstný image je neobjektivní nebo zkrátka falešný (unfair or simply false).“

Nic není jisté, nic definitivní. Clarke, sci-fi, která nestárne

Potom však zhodnotil Stalinovo vládnutí jako nesmírně rigidní (nesmlouvavé), omezující nezávislost myšlení a nesměřující ke skutečné „Kosmopoli“, v níž Wells doufal. Nakonec Stalina spolu s Hitlerem zcela zavrhl. Jako jeden z mála nepatřil k těm idealistům, a že jich bylo třeba i u nás v 30. letech dost, kteří líčili SSSR v té době jako podstatně lepší, než ve skutečnosti byl.

Kvůli nemoci musel do invalidního důchodu, ten si krátil psaním. Český Verne se jmenoval J. M. Troska

Již ve dvacátých letech se Wells označil za anti-marxistického socialistu a později dokonce prohlásil, že „by bylo lépe, kdyby se Karel Marx nikdy nenarodil“. Napsal také: „Bude lépe, budu-li psát o Marxovi bez licoměrné úcty. Vždy jsem ho považoval za nesmírně nudného člověka. Jeho rozsáhlé, nedokončené dílo „Kapitál“, řada nudných svazků o takových neskutečných přeludech, jako je buržoazie a proletariát, dílo stále odbočující do druhořadých rozvláčných diskuzí, připadá mi jako pomník náročného puntičkářství.“

Skvrnitý tyfus se s nikým nemazlí. Díky němu však vznikl nový, fantastický svět

Marxe samotného vnímá potom takto: „Asi ⅔ Marxova obličeje jsou zakryty plnovousem, který musel jistě znemožňovat jakoukoli normální činnost. Není to přirozený vous, je to plnovous pěstěný, šlechtěný, patriarchálně vystavený světu. Je docela takový jako „Kapitál“, ve své bezduché hojnosti.; lidská část obličeje vyhlíží z něho jako sova, jako by se dívala na to, jaký dojem vzrůst plnovousu udělal na lidstvo. Dožiji-li se toho, vezmu jednoho dne na „Kapitál“ nůžky a břitvu a napíšu ´Oholení Karla Marxe´“.

Jeho užívání drog ovlivnilo v šedesátých letech i generaci hippies. Jaký byl Překrásný, nový svět spisovatele Aldouse Huxleyho

Vzhledem k tomu, jak vážnými sociálními, morálními a etickými tématy se Wells zabýval, poněkud překvapí jeho soukromý živo. V roce 1891 se spisovatel oženil se svou sestřenicí (z druhého kolene) Isabel Mary Wellsovou (1865 – 1931). Hned několik týdnů po svatbě jej jeho žena přistihla při nevěře se studentkou Amy Catherine Robbinsovou (přezdívanou Jane, nar. 1872). Tehdy to byl společenský skandál. Následoval rozvod v roce 1894 a příští rok se Wells s Jane oženil. V manželství se jim narodili dva synové – George Philip (1901 – 1985) a Frank Richard (1903 – 1982). Jane zůstala jeho ženou až do své smrti roku 1927, a to i přes manželovy pletky s dalšími ženami.

Frankenstein jako výplod extravagantního prostředí a nekonformního mozku. V tomto případě ženského

Nebylo jich právě málo. V prosinci 1909 se Wellsovi narodila dcera Anna-Jane, kterou měl se spisovatelkou Amber Reevesovou a v letech 1910 – 1913 patřila mezi jeho milenky spisovatelka Elizabeth von Armin. V roce 1914 se mu narodil syn Anthony West (1914 – 1987), jehož matkou byla spisovatelka a feministka Rebecca Westová. V letech 1920-21, a příležitostně až do své smrti se Wells stýkal s americkou propagátorkou a zastánkyní antikoncepce Margaret Sangerovou. Mezi lety 1924 až 1933 spolupracoval s mladou, teprve dvaadvacetiletou nizozemskou dobrodružkou a spisovatelkou Odette Keunovou, se kterou žil ve Francii v domě, který si tam společně postavili. Při návštěvě Maxima Gorkého v Sovětském svazu v roce 1920 se intimně sblížil s jeho milenkou, ruskou šlechtičnou a špionkou Murou Budbergovou. Když Mura v roce 1933 opustila Gorkého a emigrovala do Londýna, známost s Wellsem obnovila, a dokonce ho ošetřovala, když onemocněl. Wells ji několikrát žádal o ruku, ale ona ho vždy důrazně odmítla.

Zřejmě psychopatický Maxim Gorkij miloval bolševické represe a možná se stal i jejich obětí

Poslední léta života byl Wells pesimistický nejen vůči okolí, ale i vůči lidské společnosti. Ve své knize „Mind at the End of its Tether“ (Rozum v koncích, 1945) píše, že nahrazení lidstva jiným živočišným druhem není zase až tak špatný nápad. A i když v době, kdy tuto knihu psal, ještě nevěděl o atomové bombě, netajil se svým přesvědčením, že si člověk brzy osvojí prostředky svého sebezničení. Možnost konečné zkázy, která ohrožuje naše pokolení, předpověděl takto: „Svět je v koncích.“

FOTO: H. G. Wells

H. G. Wells - NPG x13208; Herbert George Wells by George Charles BeresfordH. G. Wells - war-of-the-worlds-source-wikimedia-commonsH. G. Wells - Socha připomínající jeho Válku světů – zobrazení konfliktu meli lidstvem a mimozemskou rasou – wikipediaH. G. Wells - Kniha H. G. Wellse – Rozum v koncích -vydaná v roce 1948, kde nad lidstvem, obrazně řečeno, láme hůl – archiv autoraH. G. Wells - H. G. Wells v roce 1907 přede dveřmi svého domu v Sandgate – wikipedia
Další fotky
H. G. Wells - Herbert George Wells v roce 1943 – wikipedieH. G. Wells - H. G. Wells na přední obálce časopisu TIME, den před jeho 60. narozeninami (20. září 1926) – wikipediaH. G. Wells - Frederick Hollyer – H. G. Wells, 1890 – wikipedieH. G. Wells - 1 -Spisovatelka Amber Reevesová s dcerou H. G. Wellse Annou-Jane (1910) – wikipediaH. G. Wells - 2 – Socha spisovatelky Elizabeth von Armin, která byla v letech 1910 – 1913 milenkou H. G. Wellse – wikipediaH. G. Wells - 3 – Se spisovatelkou a femistkou Rebeccou West měl H. G. Wells syna Anthony Westa – wikipediaH. G. Wells - 4 – Americká propagátorka a zastánkyně antikoncepce Margaret Sangerová, milenka H. G. Wellse – wikipediaH. G. Wells - 5 – S Odette Keunovou žil Wells ve Francii (asi 1923) – wikipediaH. G. Wells - 6 – Mura Budbergová (1983 – 1974) s Maximem Gorkým, jinak také milenka H. G. Wellse – wikipediaH. G. Wells - 6 – Mura Budbergová, milenka H. G. Wellse, ve svém londýnském bytě (1972) – wikipediaH. G. Wells - Pamětní modrá deska na posledním domě H. G. Wellse v Regent’s Parku v Londýně – wikipediaH. G. Wells - Pamětní deska společnosti Společnosti H.G. Wells v Londýně, kde Wells žil mezi lety 1930 – 1936 – wikipediaH. G. Wells - Wellsovy příběhy byly otiskováby v amerických časopisech sci-fi v 50. letech – wikipediaH. G. Wells - Obálka prvního dne s motivem Války světů, vydaná ke 150. výročí narození H. G. Wellse (ruská pošta) – wikipediH. G. Wells - Kráter na opačné straně Měsíce, nazvaný po H. G. Wellsovi – wikipedia

V roce 1941 napsal, že epitaf na jeho hrobě by měl znít: „Já jsem vám to říkal! Vy zatracení blázni… “ (I told you so. You damned fools.) Zemřel pět let na to, 13. srpna 1946 v Londýně ve svém domě z blíže nespecifikované příčiny, zřejmě na cukrovku či rakovinu jater. Byl zpopelněn a jeho popel byl rozptýlen do moře. Wellsovo přání, týkající se epitafu na jeho hrobě tedy nemohlo být splněno, pouze na jeho domě v Regent’s Parku je umístěna modrá pamětní deska.

 

Před 28 minutami
Velké Karlovice nabízejí spoustu zážitků, navíc leží v krásné přírodě Javorníků a Vsetínských Beskyd.
Před 2 hodinami
Přitom na to měla plné právo. Marie Alexandrovna Romanovová, jediná dcera ruského cara Alexandra II., se...
Dnes, 10:00
Komerční článek
Při přechodu na DVB-T2 je vhodné zohlednit několik kritérií, která mají pro každého jinou prioritu....
Dnes, 10:00
25. srpna 1845 se narodil v Mnichově Maxmiliánu bavorskému a jeho ženě Marii syn, jenž...
Dnes, 08:00
Jezdit do Paříže za učením je už stopadesátiletou tradicí českých výtvarníků. Žádný jiný ale tak...
Včera, 17:30
Moani Lunga postoupil vpřed. Popadl z otrokářových rukou naběračku, vnořil ji do nádoby, vyňal ji...
Včera, 16:00
Enver Halil Hodža (albánsky Enver Hoxha, 16. října 1908 – 11. dubna 1985) pocházel ze zámožné muslimské rodiny a od svého strýce...
Včera, 14:00
Hrdina od Zborova, jeden z nejvlivnějších českých důstojníků za druhé světové války, divizní generál. Hned...
Včera, 11:30
Zámek Brandýs nad Labem patří k významným renesančním památkám. Původně se jednalo o gotický hrad...
Včera, 10:11
Organizátoři minulých novoročních ohňostrojů v Praze založili spolek Ohňostroj pro Prahu a chtějí uspořádat show...
Včera, 10:00
Podzim je tady naplno, ale víme vůbec co nosit? Jaké jsou letošní barvy a trendy?...
Reklama