Výpravy za bohatstvím Nového světa
Vasco Núñez de Balboa se narodil v roce 1475 v Jerezu de los Caballeros ve Španělsku. Pocházel z farmářské rodiny a od mládí musel tvrdě pracovat. Krátce poté, co Kolumbus roku 1492 doplul k pobřeží Nového světa, začaly se Španělskem šířit dobrodružné příběhy a legendy o pohádkovém bohatství. A tak mnoho lodí plných mladých odvážlivců měsíc, co měsíc vyplouvalo přes Atlantik.
S jednou z prvních výprav ke břehům Ameriky, kterou vedl v roce 1501 mořeplavec Rodrigo de Bastidas, připlul Balboa na Haiti. Ale ne všichni kolonisté zbohatli – Balboa se údajně zadlužil a chtěl svým věřitelům uniknout. Možná ho jen lákalo další dobrodružství, snad nemohl zapomenout na báchorky o legendárních nalezištích zlata. Jisté je, že se v roce 1510 vydal na další plavbu, která vedla k břehům Jižní Ameriky. Podle legendy opustil Haiti tajně, ukrytý v dřevěné bedně.
Sláva objeviteli Jižního moře
O pár měsíců později se v Darienu, který byl centrem kolonie nazývané „Zlatá Kastilie“, stal guvernérem. Balboa se však zmocnil místodržitelského úřadu neprávem – vyvolal povstání a sesadil velitele výpravy Martina de Encisa. Nyní však mohl konečně naplnit svůj sen o závratném bohatství, a tak začal ze všech sil pátrat po zlatu. Současně však hledal cestu, jak si získat španělského krále, který mu po zprávách o povstání jistě nebyl nakloněn. Potřeboval se proslavit.
A to se mu záhy podařilo. Od indiánů, s nimiž spolupracoval při několika výpravách do vnitrozemí, se dozvěděl o druhém velkém moři, jež prý leží za pralesem. Balboa se připravil na cestu a společně se stem španělských dobrodruhů a několika sty indiánů se vydal do neprobádané džungle. Po třech týdnech strastiplné cesty byl však královsky odměněn. Jako první Evropan spatřil nové pobřeží. V plné zbroji a se španělskou zástavou se Balboa vrhl do Tichého oceánu, jenž nazval jižním, a tímto aktem jej zabral pro svého krále. Okamžitě poslal zprávu do Madridu, načež mu bylo odpuštěno.
Předčasná smrt slavného dobyvatele
Řádným guvernérem Darienu se však nestal. Naopak. Než se z cest vrátil, dorazil do Darienu králem jmenovaný guvernér Pedro Arias de Avila, který Balboovi záviděl jak jeho objevy, tak i rostoucí popularitu. A mezi oběma muži došlo zákonitě ke sporům. Alespoň na čas je částečně vyřešil místní biskup, jenž přiměl Balbou, aby si vzal protivníkovu dceru za manželku. Nenávist však přetrvala, a když se Balboa připravoval k další výpravě a začal stavět nové lodě, byl proradným místodržícím obžalován ze zrady a vzpoury proti králi. Společně s jeho čtyřmi nejvěrnějšími druhy jej bezodkladně odsoudili k trestu smrti stětím. Psal se rok 1519.
Odkaz Vasca Núñeze de Balboy
Na Balboovy činy historie nezapomněla. Několik parků a ulic v dnešní Panamě nese jméno „Vasco Núñez de Balboa“ a nejeden památník vzdává čest jeho objevu Jižního moře. Hlavní přístav s tichomořským vstupem do Panamského průplavu se nazývá Balboa, včetně okresu v provincii Panama, neboť k ní náleží Souostroví perel, jež slavný Španěl objevil. Také zdejší měnu nazývají balboa a některé mince obsahují jeho podobiznu. Balboovo jméno si připomínají i v dalších zemích, například v Kalifornii. Madrid mu vzdal hold mimo jiné názvem stanice metra a při pojmenovávání se nezapomnělo ani na měsíční kráter.
Zdroj: Libor Budinský (Popravy slavných, 2002)
