Diváci herečku Antonii Nedošinskou milovali, její herečtí kolegové ale byli v jejím případě zdrženlivější. Byla také herečkou, která měla zajímavou klauzuli ve smlouvě, nesměla totiž zhubnout, ale naopak, musela si svá kila navíc pěkně hlídat. Filmová máma by dnes oslavila 137. narozeniny.
Antonie Nedošinská se narodila jako Antonie Valečková 26. června 1885 na pražském Smíchově do rodiny dělníka. Herečkou se chtěla stát už od mládí, ale její maminka z ní chtěla mít švadlenu. Vyučila se tedy švadlenou a současně navštěvovala dramatickou školu Karla Želenského. Prošla několika kočovnými soubory, aby se po návratu do Prahy stala opravdovou herečkou Švandova divadla na Smíchově (1919–1928) a nakonec Národního divadla (1928–1940). Hostovala ale i v mnoha dalších divadlech.
Stala se skvělou a legendární herečkou různých rozšafných a hodných matek, tetiček, rázných manželek apod. I v malém prostoru skvěle dokázala vytvořit složité charaktery, třeba i několika gesty. Bohužel její herectví, kvůli nedocenění její osoby, nemohlo plně vyniknout. Do svých nejlepších rolí vtělila Teklu v Gogolově „Ženitbě“ Dynybylovou v „Okénku“, Kláskovou v Jiráskově „Lucerně“, Dubskou v „Našich furiantech“, Mastílkovou ve „Fidlovačce“.
Mnohem více hereckých příležitostí ji přinesl film. Poprvé si zahrála paní radovou ve Zlatém srdéčku (1916). Už v němém období se stala jednou z nejobsazovanějších hereček. Tu pravou slávu jí ale přinesl až film zvukový. Nejčastěji hrála různé maminky a tetičky. Hrála matku Madly (Madla z cihelny), paní Peštovou (Velbloud uchem jehly), hospodyni Amálku (Falešná kočička), hospodyni Otýlii (Dívka v modrém), matku Kalinovou (Dědečkem proti své vůli) či hospodyni (Nebe a dudy).
Dodnes je nerozlučně spjata s hercem Theodorem Pištěkem, se kterým nejčastěji vytvářela manželské páry. Pouze výjimečně ji filmové umění dokázalo nabídnou velkou dramatickou a zápornou roli. Sehrála tak např. majitelku nevěstince v Tonce Šibenici (1930) režiséra Karla Antona. Tento film, resp. její roli, nesli její fandové velice nelibě, protože to najednou nebyla ona, maminka, tetička ani svérázná hospodyňka.
Před filmovou kamerou se Antonie Nedošinská objevila v roce 1947, shodou okolností opět s Theodorem Pištěkem, v roličce hospodyně Máry v Čapkových povídkách Martina Friče. Po druhé světové válce se již výrazněji ve veřejném životě neprosazovala.
Antonie Nedošinská zemřela 17. července 1950 v Poděbradech, kam se jezdila léčit s nemocným srdcem, ve věku šedesáti pěti let. Se svým jediným manželem, hercem Jiřím Nedošinským (1880 – 1923) měla jednu dceru.
Zdroj: ČSFD
