Baťova obchodní strategie je dnes už poměrně známá, výrobna obuvi, výstavba domů pro své zaměstnance, vytvoření sítě vlastních prodejen a jiné. Podobnou strategii měl ale i František Odkolek a to dokonce o více jak sedmdesát let dříve.
„Když hořely Odkolkovy mlejny na Kampě, přijeli hasiči až z Vysočan,“ říkal Švejk, a skutečně, Odkolkova firma byla totiž velmi známá a do nástupu Tomáše Bati byl František Odkolek jedním z největších podnikatelů v Čechách.
Když se někoho zeptáte na jména některých významných, nejen českých, podnikatelů, každý si vzpomene na Tomáše Baťu, Emila Škodu, Heinricha Mattoniho a další, František Odkolek už ale mnoho respondentů nenapadne. A přeci, jeho firma, založená v roce 1850, patří i po dlouhých sto sedmdesáti letech k tradici.
Mlynář, ale bez mlýna
Odkolkové z Újezdce byli starým rytířským a hojně rozvětveným rodem. Po bitvě na Bílé hoře sice zchudl, část majetku mu ale zůstal. A právě z tohoto rodu pocházel i František Serafín Odkolek. Členové rodu měli velmi silně vyvinutý smysl pro podnikání, a to v každé době, takže se rod opět zmátořil a přišel k většímu majetku. František Odkolek (1817-1876) už samozřejmě nebyl žádným rytířem, ale spíše geniálním obchodním stratégem. Původně se živil jako mlynářský krajánek, což byl vyučený mlynář bez vlastního mlýna. Tímto způsobem se dostal v roce 1840 do pražského Sovova mlýna na Kampě. Krátce potom se oženil s Marií Trödlovou, nejstarší dcerou majitele mlýna Františka Trödla.
Senzační obchodní strategie
Po tchánově smrti v roce 1850 přeměnil firmu své manželky na rodinnou firmu František Odkolek. V roce 1864 koupil od knížecího rodu Lichtenštejnů jejich Lichtenštejnský palác, které využil jako své sídlo. O rok později pak přikoupil další okolní domy a zřídil pekárnu, všechny budovy tak spojovala velká Odkolkovská zahrada, což dohromady zabíralo značnou část Kampy. Odkolek rovněž vytvořil síť vlastních prodejen pečiva po Praze, která značce Odkolek zajistila věhlas.
Průkopníci marketingu
V roce 1896, již po smrti Františka Odkolka i jeho syna Jindrcha (vynálezce psacího stroje uloženého v Národním technickém muzeu), mlýn na Kampě vyhořel a pražská obec nedala svolení k jeho obnovení. Právě na tuto událost vzpomíná ve filmu Josef Švejk větou „Když hořely Odkolkovy mlejny na Kampě, přijeli hasiči až z Vysočan.“ Pražanům totiž vadil komín, který silně znečišťoval střed města. Pekárna však zůstala v provozu až do roku 1912, kdy byla slavnostně otevřena nová pekárna i s mlýnem ve Vysočanech.
Značka si vybudovala nedostižné postavení v oboru a firma byla i průkopníkem marketingu – vydávala například vlastní časopis Odkolkovy táčky.
Firma Fr. Odkolek je jedním z mála podniků, o nichž bylo složeno hudební dílo. V roce 1928 napsal Karel Hašler píseň „Já mám holku od Odkolků“, která se záhy stala hitem a zlidověla. Po nástupu komunismu byla ale firma znárodněna a tím na dlouhá léta zanikla i značka Odkolek.
