zavřít mapu
Baťova obchodní strategie je dnes už poměrně známá, výrobna obuvi, výstavba domů pro své zaměstnance, vytvoření sítě vlastních prodejen a jiné. Podobnou strategii měl ale i František Odkolek a to dokonce o více jak sedmdesát let dříve.
„Když hořely Odkolkovy mlejny na Kampě, přijeli hasiči až z Vysočan,“ říkal Švejk, a skutečně, Odkolkova firma byla totiž velmi známá a do nástupu Tomáše Bati byl František Odkolek jedním z největších podnikatelů v Čechách.
Když se někoho zeptáte na jména některých významných, nejen českých, podnikatelů, každý si vzpomene na Tomáše Baťu, Emila Škodu, Heinricha Mattoniho a další, František Odkolek už ale mnoho respondentů nenapadne. A přeci, jeho firma, založená v roce 1850, patří i po dlouhých sto sedmdesáti letech k tradici.
Odkolkové z Újezdce byli starým rytířským a hojně rozvětveným rodem. Po bitvě na Bílé hoře sice zchudl, část majetku mu ale zůstal. A právě z tohoto rodu pocházel i František Serafín Odkolek. Členové rodu měli velmi silně vyvinutý smysl pro podnikání, a to v každé době, takže se rod opět zmátořil a přišel k většímu majetku. František Odkolek (1817-1876) už samozřejmě nebyl žádným rytířem, ale spíše geniálním obchodním stratégem. Původně se živil jako mlynářský krajánek, což byl vyučený mlynář bez vlastního mlýna. Tímto způsobem se dostal v roce 1840 do pražského Sovova mlýna na Kampě. Krátce potom se oženil s Marií Trödlovou, nejstarší dcerou majitele mlýna Františka Trödla.
Po tchánově smrti v roce 1850 přeměnil firmu své manželky na rodinnou firmu František Odkolek. V roce 1864 koupil od knížecího rodu Lichtenštejnů jejich Lichtenštejnský palác, které využil jako své sídlo. O rok později pak přikoupil další okolní domy a zřídil pekárnu, všechny budovy tak spojovala velká Odkolkovská zahrada, což dohromady zabíralo značnou část Kampy. Odkolek rovněž vytvořil síť vlastních prodejen pečiva po Praze, která značce Odkolek zajistila věhlas.
V roce 1896, již po smrti Františka Odkolka i jeho syna Jindrcha (vynálezce psacího stroje uloženého v Národním technickém muzeu), mlýn na Kampě vyhořel a pražská obec nedala svolení k jeho obnovení. Právě na tuto událost vzpomíná ve filmu Josef Švejk větou „Když hořely Odkolkovy mlejny na Kampě, přijeli hasiči až z Vysočan.“ Pražanům totiž vadil komín, který silně znečišťoval střed města. Pekárna však zůstala v provozu až do roku 1912, kdy byla slavnostně otevřena nová pekárna i s mlýnem ve Vysočanech.
Značka si vybudovala nedostižné postavení v oboru a firma byla i průkopníkem marketingu – vydávala například vlastní časopis Odkolkovy táčky.
Firma Fr. Odkolek je jedním z mála podniků, o nichž bylo složeno hudební dílo. V roce 1928 napsal Karel Hašler píseň „Já mám holku od Odkolků“, která se záhy stala hitem a zlidověla. Po nástupu komunismu byla ale firma znárodněna a tím na dlouhá léta zanikla i značka Odkolek.
