Historie našich platidel: od směnného obchodu až po korunu

21.12.2021
Jaroslav Svoboda

Historie platidel je stejně stará jako lidstvo samo. Odnepaměti totiž bylo potřeba měnit své zboží případně si „kupovat“ jiné – potřebné. Jak se u nás psala historie této oblasti? Více se dozvíte v pokračování článku o historii mincí na našem území.

Tolar nebo dolar?

Jáchymovský tolar byl velká stříbrná mince, která byla ražena v různých obměnách i státech. V Čechách byl ražen v Jáchymově v letech 1519 až 1528. Označení tolar se velmi rychle rozšířilo po celé německy mluvící oblasti a dále i do Ameriky, kde v drobně pozměněné verzi slouží jako platidlo dodnes (dolar).

Od stříbra ke zlatu

První českou zlatou mincí byl florén, který nechal razit od 3. ledna 1325 český král Jan Lucemburský. Zlaté mince do té doby razila pouze Byzantská říše a islámské státy. Název mince vychází z italského města Florencie, kde se razily obdobné mince. Na první ražbu ovšem Jan Lucemburský neměl dostatek zlata a tak vznikl pouze malý náklad, který se sice dostal do oběhu, ale nebyl hojně využíván. Nadále se tak využívaly především pražské groše v poměru šestnáct grošů za jeden florén. Na florénu byl ražen opis Jana Lucemburského a malý dvouocasý lev vedle hlavy Jana Křtitele. Po prnví mincovní reformě v roce 1353 na florén navázala ražba českého dukátu.

Aby se z vánočních svátků nestala štvanice. Užijte si svátky v lehkém stylu

Předvečer moderní doby

Další stříbrnou mincí, která byla ražená od roku 1559, byla grešle. Marie Terezie později zavedla měděnou grešli s malými rozměry a nízkou hmotností. Ražba této malé mince byla velmi nepraktická, takže její rozměry byly v roce 1760 zvětšeny. Hodnota grešle byla velmi nízká, za jeden tolar jich bylo celých 84. Právě díky této grešli tak vzniklo pořekadlo, že něco nestojí ani za zlámanou grešli. Měděné grešle byly naposledy raženy v roce 1768 v pražské mincovně.

Než jsme dospěli k nám dodnes užívané koruně, používali jsme tzv. zlaté. Zlatý byla mince používaná v letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie. Již v roce 1750 proběhl první pokus o vytvoření jednotné měny pro všechny dědičné země Habsburků. O čtyři roky později sjednala Marie Terezie dohodou s Bavorskem tzv. konvenční měnu. Tedy v Bavorsku i Rakousku se měly razit shodné mince, které mohly volně obíhat v obou zemích. Kolínská marka se dělila na 20 zlatých. Odtud převzala měnová reforma název “konvenční”, ale také “dvacetizlatková”.

Florin bylo možné počítat také jako půl konvenčního tolaru. Tento peněžní přepočet můžeme najít v lidové písni Já do lesa nepojedu – “Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar”, což tedy znamená, že sekera i topůrko měly stejnou hodnotu.

Zdroj: Česká mincovna


Témata:

Nepřehlédněte