Hoří Národní divadlo! Náhody, které nastaly, jsou až neuvěřitelné

12.8.2020
Jaroslav Svoboda

Národní divadlo ještě nebylo ani celé dokončené, když jej potkala neslavná událost.  K požáru, který zničil měděnou kopuli, hlediště, oponu i jeviště, došlo během dokončovacích prací. Podle oficiálních závěrů tehdejšího vyšetřování oheň způsobila neopatrnost klempířů provádějících tyto práce, pozdější pokusy však tuto verzi zpochybnili.

Oficiální verze

Podle oficiální verze požár vznikl tím, že klempíři, kteří na střeše pracovali na instalaci hromosvodu, prý dostatečně neuhasili dřevěné uhlí v kamínkách, na kterých rozehřívali páječky, jimiž spojovali plechy na střeše. Podle výsledků tehdejšího vyšetřování uhlíky kolem půl páté odpoledne vysypali do žlabu a zalili vodou, od uhlíků se rozžhavil měděný okap a od něj chytilo dřevěné bednění střechy. Kolem páté odpoledne však začalo pršet a okapovým žlabem, v němž měly zůstat žhavé uhlíky, musela téct voda.

Josef Šimáček: Muž, který dal Čechům (nejen) víno

Nedostatky oficiální verze a souhra náhod?

Atmosféra v tehdejší Praze byla velmi napjatá. Proto se zpočátku vynořovaly domněnky, že divadlo shořelo kvůli národnostním třenicím mezi Čechy a Němci. Vyšetřování se ale zaměřilo na řemeslníky na střeše a určilo, že oheň zavinili svou nedbalostí.

Ovšem, po sto letech nechal spisovatel Miroslav Ivanov ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu udělat expertízu, která prokázala, že od neuhašených oharků budova vzplanout nemohla. Při pátrání narazil na řadu dalších okolností, jakými byla například záhadná sebevražda nadhasiče Čeňka Diviše, v pražském vodovodu právě v pátek 12. srpna 1881 výrazně poklesl tlak, praskla roura novomlýnského vodovodu, železná bezpečnostní opona se nedala ovládat, protože pod ní stálo lešení pro štukatéry, dva pracující na střeše, kterým byl požár přisuzován byli od německé firmy a především, v té době probíhaly nacionalistické nepokoje mezi Čechy a Němci, které vyvrcholily v úterý 28. června 1881 v Chuchli střetem, při němž dokonce zasahovala policie.

Jako první Čech navštívil pět světadílů, s Emilem Holubem se rádi neměli

Další nesrovnalosti vidí i Český rozhlas

Český rozhlas v září 2016 vyjmenovává „10 neuvěřitelných náhod“, které přispěly ke vzniku a šíření požáru. Letovací kamínka na střeše údajně v den požáru nechali sami hasiči, dvě hlášení o události telegrafovaná na hasičskou stanici se navzájem vyrušila, hasiči měli problémy se stříkačkou, navíc nedosáhli k pokleslé hladině Vltavy a nemohli při výjezdu sehnat ani koně, Pražané jim je totiž nechtěli půjčit. Ve vodárně na Karlově byl shodou náhod kvůli poruše nízký tlak a architekt vodovodního potrubí Národního divadla ve snaze hasit vypustil veškerou vodu nad jevištěm.

Poslední paradox

Patrně jedním z největších paradoxů celé situace je ten, že pražští hasiči byli v tu dobu na pohřbu svého kolegy, který spáchal sebevraždu z nešťastné lásky k divadelní tanečnici, první k požáru tak dorazili hasiči mimopražští. Namátkou uveďme dvacet hasičů z Čakovic, které ještě tehdy nebyly součástí Prahy.

Setkání hasičů pod Řípem se uskuteční na konci října

Podle expertizy, která se uskutečnila na konci 20. století, se údajně zvýšila pravděpodobnost verze úmyslného založení, přesto však tuto verzi nelze považovat za zcela prokazatelnou, protože chybějí přímé důkazy a usvědčení případných osob, které se mohly na založení požáru podílet.



Nepřehlédněte