Jakýkoli nepřátelský čin proti Západu, ať politický, vojenský nebo hospodářský, je pro arabský svět jen oprávněnou odplatou za dříve utrpěná příkoří, a to i těch z dávných dob křížových výprav. Povědomí o nich zůstává na Blízkém východě stále živé. Vždyť ještě Suezskou krizi v roce 1956 Arabové řadily do stejné kategorie jako třetí křížovou výpravu roku 1191 do Svaté země vedenou Francouzi a Angličany! Nejpřednější pak mezi nimi Richard I. Lví srdce (Richard I. the Lionheart).
Co o něm víme a čím se proslavil?
- Richardův otec Jindřich II. (1133 – 1189) z dynastie Plantagenetů v době své vlády neměl ani chvíli klidu, neustále čelil nějakým rozbrojům. Bouřili se venkované, šlechta i kněží. Matka Eleonora Akvitánská (1122/4 – 1204) byla nejprve manželkou francouzského krále Ludvíka VII. Ten se s ní rozvedl, protože mu nedala syna, jen dcery, a byla prý mu nevěrná s arabským otrokem.
- Než se stal Richard králem, vyznamenal se jako odvážný rytíř a schopný vojevůdce. Kromě jiného zkrotil barony ve své provincii).
- Papež Řehoř VIII. roku 1187 vyzval křesťanské panovníky ke křížové výpravě. Jeho výzvu přijali francouzský král Filip II. Augusta, Richard I. a císař Svaté říše římské Fridrich I. Barbarossa. Cílem výpravy bylo dobytí pevnosti Akkon.
- Na křížovou výpravu byly třeba peníze, a to nemalé. Richard vypsal nové daně, ale to nestačilo. Pak začal rozprodávat dvorské a církevní úřady. Kdo se nechtěl připojit ke králi do války, musel se vykoupit a zaplatit králi tučné výkupné.
- Po smrti svého otce roku 1189 se Richard stal anglickým králem a v červenci 1190 konečně vyplul se svým vojskem do Svaté země. Na cestu se vydal i francouzský král. Vojska římského císaře pochodovala přes Balkán a Malou Asii. Richarda cestou postihla nemoc. Musel přistát na Krétě a později se na Rhodu zotavil. Ostrov opustil začátkem května 1191, ale jeho flotila vplula do bouře, která odnesla několik lodí na Kypr. Tam je přičinliví obyvatelé vyloupili a spolu s posádkou zajali a uvěznili Richardovu sestru Johanu a navarrskou princeznu Berengarii, Richardovu snoubenku. Kyperský vládce Izák se postavil proti křižákům, i když byl křesťan, ale v nastalém boji Richard s posilami, které připluly, ostrov obsadil a své lidi zachránil. Proradnému Izákovi slíbil, že když se dobrovolně vzdá, nebude uvržen „do želez“. Ten velkorysou nabídku přijal, ale stejně skončil v poutech, jenomže stříbrných. Na Kypru si potom Richard 12. 5. 1191 ve městě Limasolu vzal Berengarii za manželku, která byla taktéž korunována anglickou královnou.
- V červnu již křižácká vojska dorazila do Palestiny a v červenci byla pevnost Akkon dobyta pomocí katapultů, které si křižáci přivezli na lodích. Francouzský král se po dobytí Akkonu, čili splnění cíle této křížové výpravy, vrátil domů. Císař Barbarossa se cestou do Svaté země utopil v řece v Anatolii a do Svaté země dorazily jen zbytky jeho německých vojsk. Richard však přesto pojal nový plán a hodlal osvobodit Jeruzalém od pohanů. Rozhodl se k němu dojít po břehu moře, odkud ho chránila námořní flotila. Richard byl respektovaným velitelem a ve vojsku udržel na tu dobu nevídanou kázeň. Používal při přesunu taktiku rozdělení svých oddílů do dvou souběžných proudů, z nichž jeden pochodoval a druhý ho z boku chránil před útoky muslimů a bojovníci se v těchto proudech prostřídávali. Richard Jeruzalém nedobyl, ale obsadil tímto způsobem důležitý přístav Askalon. 2. září 1192 potom uzavřel se saracénským vládcem Saladinem mír, a to na základě domluvy o rozdělení území ve Svaté zemi a zajištění volného přístupu pro křesťany na místa pro ně posvátná.
- Když Richard dostal zprávy z Anglie o tom, že jeho bratr Jan Bezzemek chce uchvátit anglickou korunu, vyrazil do Evropy v přestrojení na obchodní lodi. Ve Vídni byl však odhalen, falešně obviněn a uvězněn. Bylo to zároveň porušení úmluvy o tom, že všichni poutníci vracející se z křížového tažení jsou nedotknutelní. Propuštěn měl být až po zaplacení výkupného ve výši 150 000 hřiven stříbra, což přesahovalo možnosti anglické pokladny. Nakonec, po velkých potíží bylo výkupné sesbíráno a Richard byl po takřka dvou letech v roce 1194 propuštěn na svobodu. Po dobu jeho nepřítomnosti se proti němu vzbouřila část anglických držav ve Francii. Richard se proto nejprve vypravil tam, aby vzbouřence, své vazaly, potrestal. Během obléhání hradu Chalus, kdy táhl do boje jako vždy v první linii, byl postřelen z kuše, ale bojoval dál. Zprvu vypadalo jeho zranění jako lehké, ale pak se mu v ráně na rameni rozvinula infekce následovaná snětí, které 6. dubna 1199, ve věku čtyřiceti dvou let podlehl. Jeden z největších králů Anglie tak zemřel na francouzském území.
- Při balzamování lékaři vyjmuli Richardovi vnitřní orgány včetně srdce, a když ho poprvé spatřili, byli překvapeni jeho neobvykle velkými rozměry. Podle něj tak posmrtně získal přezdívku „Lví srdce“. Lvi mají srdce cca 3-4 větší než člověk, v poměru k svému tělu však překvapivě malé.
- Dodnes se zpochybňuje Richardova sexuální orientace. Když se vydal na 3. křížovou výpravu, bylo mu 32 let a nebyl ještě ženatý. „Richardovy zájmy nesměřovaly k manželství“, poznamenal jeden z jeho současníků. Jeho manželství zůstalo bezdětné a není ani známo, že by měl nějaké levobočky.
- Po Richardově smrti na anglický trůn nastoupil jeho mladší bratr Jan Bezzemek, který svůj přídomek získal podle toho, že nezdědil žádná významnější panství. Na rozdíl od svého bratra měl štěstí v tom, že se mu podařilo zplodit následníka trůnu, pozdějšího krále Jindřicha III. Plantageneta. Dynastie Plantagenetů se tak na anglickém trůně udržela, a to až do roku 1399, kdy byla vystřídána Lancastery.
- Richard I. Lví srdce se vyskytuje jako postava také v legendě o Robinu Hoodovi, kterému ukřivdil králův mladší bratr Jan Bezzemek. Robinu Hood čeká na Richardův návrat a věří, že u něj se domůže spravedlivosti.