Víte jaké jsme slavili svátky před přijetím křesťanství? Většina vydržela dodnes

1.7.2020
Jaroslav Svoboda

Kultovní místa v Čechách a na Moravě

Slované své náboženství praktikovali převážně pod širým nebem. Důležitá nebyla stavba katedrál či kostelů, ale přírodní posvátná místa jako stromy, hory, háje, prameny, řeky, jezera, kameny nebo skály. Ta nejvýznamnější si svou hodnotu zachovala i po nástupu křesťanství. Jak už ovšem bylo zvykem, křesťané se svou „novou“ vírou převzali jak některé svátky (Vánoce, Velikonoce a jiné) tak i místa, ze kterých udělali svá poutní. Na řadě míst je dokonce archeologicky nebo písemně doložená existence kultovních objektů či chrámů, například svatyně Arkona na stejnojmenném poloostrově na Rujáně. Na našem území jmenujme zejména Říp či Milešovku, Pražský hrad, Radhošť anebo Děvín.

Sv. Vladimir byl opravdu svatý nebo vypočítavý?

Ve svém kultu využívali i různé předměty jako zbraně, výstroj a další předměty s magickými vlastnostmi.

Rituály

Mezi základní prvky slovanských rituálů patřily modlitby a zaříkávání spojené s obětí. V některých případech máme doloženy i obětiny krvavé. Obřady se soustředily na svátky v průběhu roku, tj. slunovraty a rovnodennosti. Další obřady se pak týkaly života samotného jedince (narození, svatba, smrt).

Sezonní rituály měly především hospodářský význam a závisely na pohybu slunce, které bylo takovým nejvyšším bohem. Proto také Slovany považujeme za uctívače tzv. solárního božstva. Po nástupu křesťanství však byly některé svátky zakazovány a to mnohdy velmi tvrdě. Posvátné duby křesťané káceli, posměšně tahali k vodě, kde je topili. Jiné svátky pak byly překryty těmi křesťanskými a v novém hávu a s novým cílem se dochovaly dodnes.

Letní slunovrat měl vždy silný sexuální prvek, oslavte jej letos také

Začátek roku nebyl v lednu, ale už v prosinci

Rok nezačínal jako dnes 1. ledna, nýbrž zimním slunovratem. Tento svátek se nazýval Hody či Kračun a doprovázely jej maškarní průvody, které se později přesunuly do období masopustu.

Počátek jara byl spojen se zvykem vynášení smrti, na přelom jara a léta připadaly různé další slavnosti, převážně se sexuálním nábojem. Existoval také svátek Provoda spojený s jarem a bujarými oslavami zesnulých, které se mnohdy konaly přímo nad jejich hroby. Následovala významná slavnost letního slunovratu, kupadlné svátky, které se později změnily ve svátek Jana Křtitele. Podzim byl pak ve znamení Dožínek.

Jaké bylo ve skutečnosti naše první písmo

Křtiny nekřtiny

Narození člověka bylo spojeny s praktikami, jež ho měly ochránit před zlými duchy a zajistit šťastnou budoucnost. Podobné obřady jsou známé z většiny náboženství ve více či méně pozměněné podobě. Důležité místo v narození dítěte měly Sudičky. Všechny tyto obřady byly samozřejmě s precizní přesností nahrazeny novými křesťanskými.



Nepřehlédněte