I kdyby psal jen tužkou na papírový sáček, vytvořil by stejně nesmrtelné dílo. Budoucnost pana Bradburyho

Další fotky

Nemám příliš rád výraz obyčejný člověk. Každý je něčím zvláštní, každý je originál. Ale pro tentokrát se hodí. Stalo se módou pátrat po svých předcích. Řada lidí prozkoumává matriky a čenichá v archivech státních i církevních, tedy, pokud seženou příslušná povolení. Další lidi něco takového nezajímá, nebo si nechtějí přidělávat práci. Minulost jejich rodiny končí pradědečkem a jedno století nazpět je pro ně celý věk. A co takhle mít v rodině popravenou čarodějnici? V kádrovém posudku vám již vadit nebude, ale stejně. Asi se s tím nikde nebudete chlubit. Představte si však člověka, který na něco takového byl právem hrdý a nijak se s tím netajil. Měl to dokonce potvrzeno soudními protokoly, žádná rodinná legenda, které se nevěří.

Tím člověkem byl americký spisovatel Ray Bradbury, klasik světové vědeckofantastické literatury, který se zařazuje do období Zlatého věku science fiction. Narodil se 22. 8. 1920. Maminka byla původem ze Švédska. Psané a tištěné slovo bylo rodinnou tradicí, dědeček i pradědeček byli vydavatelé novin. Bradburyho zájem o psaní byl podmíněn tedy zřejmě i geneticky. Další dvě události, které jeho schopnosti usměrnily tím žádoucím směrem, bylo shlédnutí divadelní hry Zvoník u Matky Boží, a v jeho dvanácti letech kouzelnický výstup známého eskamotéra, který ho fascinoval. Kouzla miloval celý život, dokonce se měl vyjádřit, že kdyby nepsal, tahal by králíky z klobouku.

Tohle byste od Vernea nečekali. Temná vize 20. století – jenom technika a peníze

Vystudoval střední školu, ale na vysokou již nešel. Studium bylo tehdy velmi drahé a on si doplňoval vzdělání návštěvami knihovny, kde trávil prakticky veškerý volný čas. Později to ohodnotí komentářem, že zde získal všechny informace, které pro svoji práci potřeboval. Psal povídky, poezii a přivydělával si prodejem novin. V roce 1941 vydá první sci-fi povídku, v prestižním časopise, za což obdrží honorář patnáct dolarů. Od té doby pracuje jako spisovatel na plný úvazek.

Výstaviště se změní na svět sci-fi a fantasy. Na PragueCon přijedou i hvězdy z oblíbených seriálů

První sbírka povídek vychází již v roce 1947, pod názvem Temný karneval. V češtině vyjde až o šedesát let později. Následuje Marťanská kronika, z roku 1950. Román 451stupňů Fahrenheita, z roku 1953, je téměř biblí milovníků tohoto žánru. Děsivá vize budoucnosti, která nepotřebuje knihy, které se spalují a jejím čtenářům hrozí drakonické tresty. V roce 1956 si trochu odpočine od fantastiky, a napíše scénář k filmu Bílá velryba. Práce na trilogii s názvem Pampeliškové víno, kterou začal psát již v roce 1957, se protáhne na půl století. Ray Bradbury se nevěnoval jen sci-fi. Mysteriózní příběhy, horory, fantasy, alegorie, to je další a neoddělitelná část jeho práce. Důkazem je román Tudy přijde něco zlého, z roku 1962, kde se prolínají prvky fantasy, s jeho vzpomínkami na dětství. Jen pro zajímavost uvedu, že inspirací pro název byla Shakespearova hra Macbeth, kde čarodějnice říká: „Hádám z palce bolavého, tudy přijde něco zlého.“

FOTO: Ray Bradbury

Ray Bradbury - ray-bradbury-451-stupnu-frahrenheitaRay Bradbury - kniha 1Ray Bradbury - Kniha 2Ray Bradbury - kniha 3Ray Bradbury - kniha 4
Další fotky
Ray Bradbury - kniha 5Ray Bradbury - časopis 1Ray Bradbury - časopis 2Ray Bradbury - Ray Bradbury 2009Ray Bradbury - Ray Bradbury

Snad se v Bradburym ozvaly zasuté vzpomínky, na jeho upálenou prababičku ze sedmnáctého století. Motivy ohně se u něho vyskytují docela často. Není zde prostor, věnovat se podrobněji všem jeho dílům, kterých bylo velmi mnoho. Ray Bradbury byl svérázná postava. Nikdy nezískal řidičské oprávnění, což je zvláště v USA, dost velký nedostatek. Odmítal počítače a internet, prohlašoval, že mu psací stroj stačí. I kdyby ale psal jen tužkou na papírový sáček, vytvořil by stejně nesmrtelné dílo. Ray Bradbury fyzicky zemřel pátého června 2012, v Los Angeles.

Dnes, 14:00
Možnost cestovat v čase je tajným přáním mnoha milovníků záhad. Bohužel, Einstein, i tvůrci vědeckofantastické...
Dnes, 13:56
„Kde jsem se učil? Slyšel jsem od svého dětství mnoho o Komenském a jeho Orbis...
Dnes, 11:30
Každý rodič chce pro své dítě jen to nejlepší. Možná proto kontroluje každý jeho krok,...
Dnes, 10:00
Přestože pocházela z „dobré“ rodiny, její dětství šťastné nebylo a už ve 13 letech se...
Dnes, 09:01
Návrh zákona o České komoře porodních asistentek, který bude projednávat Senát, zřejmě ztratil bezvýhradní podporu...
Dnes, 08:00
Zbyla vám prkénka a zároveň chcete pomoci ptáčkům? Zkuste si s námi vyrobit jednoduchou ptačí budku,...
Včera, 17:30
Když potřebovala Francie pomoc, zjevila se jako boží blesk z čistého nebe. Bylo jí pouhých...
Včera, 16:00
Byl jednou jeden lékař. Zemřel kdysi, před mnoha staletími. Bylo to však v únoru, a...
Včera, 14:00
Polévka je základ, kdo ji nejí, ten je lunt. Pořekadlo našich babiček má velké opodstatnění....
Včera, 11:30
Na konci života mu český národ věnoval jednu poctu za druhou. Jeho Libuše se hrála...
Reklama