9℃
Dnes je 16. únor , svátek má Ljuba

Jak Sověti dobývali Měsíc. Jednou se netrefili, párkrát raketa shořela při startu

Program Luna byla série nepilotovaných vesmírných misí Sovětského svazu, která byla v letech 1959 až 1976 zaměřena na dosažení a prozkoumání Měsíce. Ty přinesly řadu informací o Měsíci, o jeho složení, teplotě či gravitaci.

Reklama

Z celého programu 24 misí bylo 15 úspěšných, ačkoliv celkový počet misí byl vyšší. Mise, které nedosáhly orbitu, nebyly do programu započítávány.
Třeba jako Luna 1968A, která se měla stát umělou družicí Měsíce a byla zničena při startu. Což se stalo 7. února 1968.

Vzhůru na Měsíc! Kosmická sonda Luna 1 začala před 60 lety psát novou kapitolu kosmického výzkumu

Kosmický výzkum na konci padesátých let znamenal pro Sověty vše, na co mohli být hrdí. Do konce roku 1958 byly do kosmu vypuštěny čtyři stroje (Sputnik 1, Sputnik 2, Sputnik 3 a Explorer), z toho první tři sovětské. V dobývání vesmíru nad Američany jasně vedli a nechtěli polevit. Začali proto vypouštět k Měsíci řadu sond s poetickým názvem Luna (rusky Měsíc).

První oficiálně přiznaný let (předcházely mu tři neúspěšné pokusy) byl označen Luna 1. Odstartoval 2. ledna 1959 ze sovětského kosmodromu Bajkonur (dnes Kazachstán) a cílem sondy bylo dopadnout na povrch Měsíce. Jenže raketa měla větší než plánovanou rychlost asi o 100 m/s a tak Měsíc po 34 hodinách letu minula o 6700 km od jeho středu. Byla však prvním objektem ze Země, který překonal druhou kosmickou rychlost. Na Zemi tato rychlost činí 7,9 kilometru za sekundu.

Lunu 1 postavila konstrukční kancelář Koroljova, dnešní RKK Eněrgija. Sonda ve tvaru koule o průměru 90 cm měla plášť ze slitiny hořčíku a hliníku.
Poslední stupeň nosné rakety Vostok 8K72 měl 1 kilo sodíku, který byl ve výšce 113 tisíc kilometrů nad Zemí rozptýlen a vytvořil umělou kometu. Z rozptylu bylo možné usuzovat na hustotu prostředí v tomto prostoru, pomohlo opticky určit přesnou polohu sondy.
Teprve po astronomickém pozorování rozptýleného sodíkového mraku bylo jasné, že se let k Měsíci vydařil.
Spojení s touto družicí bylo přerušeno po 62 hodinách kvůli vybití baterií ve vzdálenosti necelých 600 000 km. Nyní obíhá kolem Slunce jako první umělá planetka z planety Země. Oběžná dráha byla asi 450 dní. Není však nijak sledována.

Má vlast. Hvězdnou oblohu v Planetáriu doplnila hudba Bedřicha Smetany a záběry krás české krajiny

Na povrch Měsíce dopadla až sonda Luna 2, a to 13. září 1959.
Luna 2 (Lunik 2) se úspěšně zaryla do měsíčního povrchu rychlostí 3,3 km/s. Místo dopadu bylo západně od Mare Serenitatis, v oblasti Mare Imbrium (Moře dešťů). Je to první člověkem vyrobený objekt, který dosáhl jiného nebeského tělesa.
Váha sondy činila 390,2 kg, průměr těla měřil něco přes metr a konstrukčně se Luna 2 příliš nelišila od své předchůdkyně. Kulovitá sonda se dvěma rozdělenými hemisférami byla na jedné straně vybavená systémem antén pro přenos rádiového signálu a na druhé polokouli (té směrem k Měsíci) se nacházely kamery, které měly snímat detaily měsíčního povrchu. Spolu s posledním stupněm rakety byly všechny díly i přístroje rakety sterilizovány, aby se na Měsíc nedostala žádná forma pozemského života.
Sonda během svého pádu odvysílala snímky přibližující se měsíční krajiny.

Štefánikova hvězdárna už devadesát let zdobí vrchol Petřína – mohla ale stát jinde, na Letné nebo v Riegrových sadech

Cílem Luny 3 nebylo přistání na Měsíci, ale jako první přinesla fotografie odvrácené strany Měsíce.
Luna 3 (známá také pod názvy Lunik 3) se k Měsíci přiblížila na minimální vzdálenost 7 940 km od povrchu.
Sonda startovala 4. října 1959 z kosmodromu Bajkonur. 7. října na povel ze Země začala fotografovat Měsíc ze vzdálenosti 65-68 tisíc kilometrů, později i jeho odvrácenou stranu. Palubní fotoaparatura pracovala 40 minut. Naexponovaný film prošel automatickým vyvolávačem, ustalovačem a byl vysušen. Po zpracování sonda přes radioaparaturu předávala snímky Zemi.
20. dubna 1960 shořela v zemské atmosféře po 199 dnech letu, 11 obězích.
Snímky ze 70 procent odvrácené strany Měsíce byly sice velmi nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první atlas měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílný charakter krajiny odvrácené strany proti straně přivrácené. Svého hlavního cíle sonda dosáhla a připsala Sovětům další body v závodech v dobývání kosmu.

Luna 9 (jinak Lunik 9) se vydala na cestu k Měsíci 31. ledna 1966 a byla první sondou, která 3. února měkce dosedla na povrch Měsíce. O ní jsme přinesli obsáhlý článek 31. ledna t. r.

Dva kosmické milníky. Kosmické závody mezi USA a SSSR stále napínavější!

Z dalších letů byl zajímavý let Luny 16, která jako první v rámci programu Luna přivezla vzorky hornin.
Start nosné rakety Proton K/D se sondou byl krátce po poledni 12. září 1970, 20. září se jí podařilo měkké přistání na povrchu v oblasti Mare Fecunditatis (Moře hojnosti). Ještě před ránem byla vrtačkou odvrtána hornina, dopravena i s tímto vzorkem zpět do sondy a dvě hodiny poté (21. září) již návratové pouzdro odstartovalo na zpáteční cestu k Zemi.
24. září se sonda dostala k Zemi, oddělilo se od ní přistávací pouzdro se vzorkem a přistálo s ním zabrzděno padákem na území Kazachstánu, 80 km jihozápadně od Džezkazganu. Část vzorku 1,07 g byla později poskytnuta československým vědcům z ČSAV.

Sonda Luna 17 na povrch Měsíce dopravila vozítko Lunochod. Byl to pojízdný tančík, robotizované vozítko Lunochod 1. Byl osmikolový, dlouhý 2,2 metru, rozchod kol 1,6 metru, opatřený slunečními bateriemi na horním víku.
Start nosné rakety se sondou se odbyl 10. listopadu 1970 opět z Bajkonuru. Za sedm dní byly ze sondy odhozeny pomocné přístrojové bloky, zapálen brzdicí motor a sonda přistála v oblasti Mare Imbrium (Moře dešťů). Tři hodiny po přistání ze sondy vyjel Lunochod 1, ovládaný dálkově ze Země, a zahájil dlouhodobou činnost. Po povrchu najezdil 10 540 metrů, pořídil a na Zemi odeslal přes 20 000 snímků a několik stovek výsledků měření hornin. Vydržel pracovat až do 4. října 1971, pak mu došly zdroje. To byla velmi úspěšná mise.

Žáci si dopisují s NASA

Sovětský svaz na Měsíc nikdy nevyslal kosmonauta (utajený projekt byl po řadě neúspěchů zrušen), ale přesto program Luna přinesl řadu důležitých informací a zkušeností.
V rámci programu Luna bylo vypuštěno z Bajkonuru mnoho dalších sond.
Ty neúspěšné nebyly tehdy vůbec oznámeny, nebo získaly označení programu Kosmos.

Sovětský svaz také počítal s vynesením jaderné bomby a zasažení Měsíce. Z projektu ale sešlo z důvodu rizika při vynášení jaderné bomby na oběžnou dráhu. Podobný projekt byl diskutován a zavržen i v USA.

Zdroj: Wikipedie

FOTO: Projekt Luna

Projekt Luna - 1 luna 1 NRProjekt Luna - 2 luna 1 wikProjekt Luna - 4 Lunik_3Projekt Luna - 5 Luna_9_NRProjekt Luna - l 16 wi
Další fotky
Projekt Luna - hvězdárna
Před 1 hodinou
Pamatujete se ještě na verše slezského barda a ikony socialistického školství Petra Bezruče, na Maryčku...
Před 2 hodinami
Kubánská revoluce dnes slouží jako odstrašující příklad. Fidél Castro uchvátil 6. února 1959 moc na...
Dnes, 14:00
Po 2. světové válce a roce 1948 se u nás kladl důraz především na sovětské...
chia semínka
Dnes, 11:30
Chia semínka jsou v poslední době velice populární. Patří mezi tzv. superpotraviny, což jsou potraviny,...
Dnes, 10:00
Po valentýnské zimě, která se letos moc nevyvedla, protože někdy bylo místy přes den až...
Dnes, 09:39
Ve Středočeském kraji hygienici zaznamenali mírný pokles celkové nemocnosti, a to o 3,2 procenta. Celková nemocnost činila 1765 onemocnění na 100 tisíc...
Dnes, 08:00
Na chřipku jsou jakákoli antibiotika z lékárny krátká, to je známá věc. Proti přírodním antibiotikům...
Včera, 17:30
Marie de León Bello y Delgado se narodila 23. března 1643 a zemřela před 288...
Včera, 16:00
Herman Kahn nevěřil v pokrok lidstva jako celku. Atomová bomba, jaderná válka, hospodářská prosperita a...
Včera, 14:00
Má to vůbec smysl se podobným problémem zabývat? Můžeme se o to pokusit. Mnohým vytanou...
Reklama