29℃
Dnes je 20. červen , svátek má Květa

Jak sovětská revoluce požírala své děti. Tragický osud nevinného lékaře a komunisty

Další fotky

Zhruba od roku 1905 se v Rusku začalo rozvíjet revoluční hnutí, které vyvrcholilo Velkou sovětskou říjnovou revolucí v roce 1917. Na tomto „revolučním kvasu“ se podíleli tisíce komunistů, z nichž desítky potom bojovali o ta nejvyšší místa. Mnohé z nich to stálo život.

Reklama

Zvláště tragický se v tomto ohledu stal osud Mamiji Dmitrijeviče Orachelašviliho (10. června 1881 – 11. prosince 1937), lékaře, který pocházel z rodiny bohatého statkáře v západogruzínské vesnici Šorapanský újezd poblíž Kutaisi, který se v porovnání s jinými soudruhy své doby zas až tolik neprovinil.

Stalinovým čistkám zřejmě unikl jen díky smrtelnému infarktu. Nemožné splnit neuměl

Po ukončení klasického gymnázia nastoupil na studium medicíny na Národní univerzitě v Charkově na Ukrajině a pak v roce 1903 do Petrohradu na Vojenskou lékařskou akademii. Již v roce 1903 byl členem bolševické frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS(b)) a pod jejím praporem se aktivně účastnil revoluce v roce 1905. O rok později byl zatčen a vypovězen do střední Asie, kde se až do roku 1914 věnoval lékařské praxi. Po vypuknutí první světové války nastoupil do armády jako vojenský lékař a chirurg.

Auto nejprve zabilo její děti a potom i ji samotnou. Krásná a tragická Isadora Duncanová

Po provedení Invaze Rudé armády do Gruzie se Orachelašvili stal nakrátko předsedou revolučního výboru (revkomu) a tajemníkem Ústředního výboru gruzínské komunistické strany. Později byl i místopředsedou gruzínské Rady lidových komisařů. V letech 1922 až 1927 byl předsedou Rady lidových komisařů Zakavkazské SFSR. Od června 1923 až do května 1925 zastával zároveň i funkci místopředsedy Rady lidových komisařů SSSR.

Smrt „užitečného idiota“. Sverdlov nechal popravit carskou rodinu a zřejmě ho ubili jeho vlastní lidé

Poté byl jeden rok třetím tajemníkem výboru zakavkazské komunistické strany (1931 – 1932) a dostal se do sféry zájmů Beriji, který ho zřejmě kvůli jeho gruzínskému původu vnímal jako svoji konkurenci u Stalina. Orachelašvili před Berijou „utekl“ do Moskvy a od roku 1932 do 1937 působil jako zástupce ředitele Institutu Marxe-Engelse-Lenina. Nebylo mu to však nic platné.

Chtěl mít „z lebek popelníky“ a jít přes mrtvoly, nakonec se zastřelil. Okolnosti jeho úmrtí však zůstávají dodnes nevyjasněné

Berija už tehdy disponoval velkou mocí. Pro Berijovu další kariéru bylo důležité, že často navštěvoval Stalina v jeho sídle v Gagře u Soči, kde spolu často mluvili v rodné gruzínštině a Berija směl Stalina oslovovat jeho přezdívkou z mládí „Koba“. Díky tomu Berija dokázal prosadit odvolání sobě nepohodlných lidí na Zakavkazsku. V Moskvě byl jeho ochráncem Sergo Ordžonikidze.

Toužil po svobodné Gruzii a na Stalina prozradil kde co. Včetně jeho sadismu a spolupráce s carskou policií

V dubnu 1937 byl Orachelašvili vyloučen ze strany a pracovně vyslán do Astrachaně, kde byl 26. června zatčen, odvlečen do tbiliské věznice a 11. prosince popraven v rámci stalinské čistky. Před popravou Orachelašvili vykřikl: „Ať žije sovětská moc!“Jeho výslechy s použitím bití a mučení vedl plukovník NKVD N. A. Krymjan, známý sadista. (V roce 1953 byl zatčen, jeho žádost o milost zamítnuta a podle verdiktu Vojenského kolegia Nejvyššího soudu SSSR zastřelen. Téhož roku byl na Chruščovův příkaz zatčen, odsouzen k trestu smrti a popraven i Berija.)

Na svědomí měl tisíce životů, přesto byl oblíbenější než Stalin. A také na to doplatil

Orachelašviliho manželka Miriam byla tou dobou ministryní školství Gruzínské SSR a rovněž byla zatčena. Ve vězení ji však nepopravili, ale umučili k smrti. Jejich dcera Ketěvan byla také zatčena a odeslána na 15 let do gulagu. Její manžel, Jevgenij Mikeladze, šéfdirigent Tbiliské opery a zakladatel gruzínského Státního symfonického orchestru, pojmenovaného nyní po něm, byl v roce 1937 zastřelen jako nepřítel lidu.

FOTO: Orachelašvili

Orachelašvili - Mamija Dmitrijevič Orachelašvil -wikipediaOrachelašvili - Berija se Stalinovou dcerou Světlanou a Stalinem (v pozadí) -CtiDoma.czOrachelašvili - Dúm ve Tbilisi, kde Mamija Orachelašvili bydlel – wikipedieOrachelašvili - Gulag – rozbíjení kamenů na menší kousky – Zaujímavý SvetOrachelašvili - J. V. Stalin – wikipedie
Další fotky
Orachelašvili - Gulag – východní Sibiř – ČT24 – Česká televizeOrachelašvili - Lavrentij Berija – Sovětský politik, jeden z vykonavatelů Stalinových čistek ve 30. letech – ahaOrachelašvili - Nikita Andrejevič Krymyan – vyšetřovatel NKVD – wikipedieOrachelašvili - Sovětské gulagy ničily životy nevinných lidí – Žurnál – PravdaOrachelašvili - Sovětský pracovní tábor – gulag –

Až o více než dvacet let později, 1. července 1955 byl Mamija Orachelašvili a všichni členové jeho rodiny rehabilitováni. Jedna z ulic v Suchumi byla v době sovětské éry pojmenována po Orechalašvilim. Později byla přejmenovaná.

 

 

Před 10 minutami
Jmenoval se Siegfried Günter a spolu se svým dvojčetem Walterem se narodil 8. prosince 1899....
Před 2 hodinami
Z věštkyně se stala bojovnící za práva žen a první kandidátkou na prezidenta Spojených států....
Včera, 17:30
Komerční článek
Představte společnost Nordic Telecom… Jsme silná česká společnost a naší ambicí je přinést změnu do...
Včera, 17:30
Možná už máte delší dobu nějakého svého partnera, či partnerku. Jak si ale můžete být...
Včera, 16:00
Znáte příběh Hitlerova osobního pilota, excelentního Hanse Baura? Létal už za 1. světové války, stal...
Včera, 14:00
Místo nadité peněženky eury jen malá plastová kartička. Jet k moři jen s platební kartou a výběr...
Včera, 13:34
Zima se blíží. Kampaň s takovým podtitulem odstartovala před Úřadem vlády ČR v noci z...
Včera, 11:30
Proslavily ho kočky. Stovky koček, které Louis Wain kreslil a maloval v nejrůznějších lidských pozicích....
Včera, 10:00
Zdálo by se, že nám nemůže být nic vzdálenějšího, přesto lidé ve starém Egyptě uvažovali...
Včera, 09:33
Středočeské nemocnice by měly dostat 38 milionů korun na investiční akce. Rozhodli o tom krajští...
Včera, 08:00
Ano, vypůjčil jsem si název českého filmu, kterým Jiří Menzel vzdal hold průkopníkům a prvním...
Reklama