Jak vypadal protektorátní jídelníček? Hospodyňky si musely vystačit i s málem

23.2.2021
Jaroslav Svoboda

Protektorátním přídělovým systémem bylo rozdělováno různé zboží, které bylo rozděleno do několika skupin. Těchto skupin bylo šest základních; existovaly tak lístky na potraviny, lístky na oděv, lístky na mýdlo, lístky na tabák, lístky na pohonné hmoty a lístky na krmiva pro nezemědělská zvířata.

Samotné přídělové lístky pak byly vydávány na tzv. přídělové, zásobovací období, což byly čtyři kalendářní týdny, které se obvykle nekryly s kalendářním měsícem. Příděly byly také rozděleny pro různé věkové a pracovní kategorie.

Byl premiérem protektorátní vlády, skončil jako starý, nemocný a bez peněz

Podívejme se ale, jak na tom byly domácnosti s příděly potravin a s čím musely hospodyňky vystačit. Lidé byli, jak už bylo pro Německo zvykem, rozděleni do příslušných skupin podle druhu práce, kterou zastávali. Dělili se tak na osoby normálně pracující, těžce pracující, nejtíže pracující a děti. Například masa mohli za týden odebrat osoby normálně pracující půl kila, těžce pracující rovné kilo a nejtíže pracující dokonce jedno kilo a dvě stě gramů, děti byly bez nároku, Tuku mohli lidé odebrat 210 g, 330 g, resp. 675 g, dle kategorie do které spadali, děti pak podle věku. Zajímavé je také množství chleba, který si mohli lidé pořídit, bylo to 2 900 g, 3 800 g a 4 800 g, opět dle kategorií, nebo určitou část mohli přeměnit za mouku.

Cukru pak bylo na příděl jednotně 400 g a jednou ročně 1 500 g na zavařování. Do přídělového potravinového systému spadaly i nápoje a tak si lidé na týden mohli pořídit 40 g kávy a 160 g kávovinové náhražky.

Dané příděly se pak měnily s průběhem války a tak na podzim 1944 měli lidé na osobu na den 1/16 l mléka, na týden 1 vejce, ¼ kg masa, 1 425 g chleba a 3 a ½ kg brambor. Na měsíc pak 140 g másla, 60 g sádla, 160 g umělého tuku, 1 200 g cukru, 16 housek, 25 cigaret nebo 5 doutníků.

Americký nálet, který zaskočil Prahu. Stovky mrtvých a nedozírné škody

A jak vypadal takový vzorový jídelní lístek na týden?

P O N D Ě L Í:

Svačina: jogurt nebo podmáslí a chléb
Oběd: polévka z kostí s kroupami, nastavovaná sekaná pečeně, bramborová kaše, hlávkový salát
Večeře: bramborový guláš

Ú T E R Ý:

Svačina: chléb s bramborovou pomazánkou
Oběd: celerová polévka, bramborové závitky s párkem a salátem
Večeře: koláč z ječné mouky, čaj

S T Ř E D A:

Svačina: chléb s máslem
Oběd: pórková nebo kmínová polévka s opraženým chlebíčkem, bramborové knedlíky se škrobovou moučkou, se zelím nebo špenátem, popř. s povidlovou omáčkou
Večeře: dršťková polévka s chlebem nebo brachovo-bramborová polévka

Č T V R T E K:

Svačina: chléb a brukev nebo jiná syrová zelenina či ovoce
Oběd: chlebová polévka, makarony s játrovou nebo gulášovou omáčkou
Večeře: bramborové topinky, pivo nebo čaj

P Á T E K:

Svačina: sýr a chléb
Oběd: bramborová polévka, vdolečky s marmeládou, černá káva
Večeře: karbanátky z vloček a sušené zeleniny s omáčkou okurkovou nebo z divočinky

S O B O T A:

Svačina: chléb a rozdělaný tvaroh s koprem
Oběd: polévka z rajského protlaku, bramborové placky se špenátem
Večeře: chléb s pomazánkou z kvasnic nebo sýrovou pomazánkou

N E D Ě L E:

Nebyla žádná svačina, ale na odpolední výlet s sebou bramborový salát a chléb

Oběd: polévka hovězí falešná, Sikulský guláš s bramborem a salátem, reveňový kompot
Večeře: chléb s máslem a ředkvičkami, pivo nebo čaj.

Snídaně byly celý týden jednotvárné a zpravidla se skládaly z kávy, chlebu, popř. Marmelády nebo umělého medu.

Přídělový systém u některých druhů zboží pak přetrval i po válce a zcela odstraněn byl teprve až při měnové reformě v roce 1953.



Nepřehlédněte