Švejk, Saxana nebo slavná Popelka, to jsou filmové postavy, které máme jasně spjaty s konkrétními a nezapomenutelnými herci. Málo se však ví, že ti, které si z těchto filmů pamatujeme nejvíc, v nich původně ani hrát neměli.
A začněme hned tím nejstarším, když se řekne Švejk, každého napadne Rudolf Hrušínský s příznačným úsměvem na tváři. Všemu ale mohlo být jinak, kdyby Vlasta Burian v roce 1931 přijal nabídku na roli Švejka. Pamatovali bychom si dnes jako Švejka hlavně Rudolfa Hrušínského?
Kromě Švejka byl Hrušínský nezapomenutelný i jako ředitel školy ve filmu Obecná škola. Tato role ale byla určena slovenskému herci Mariánu Labudovi, Labuda ale nabídku odmítl z důvodu natáčení jiného filmu. Role se tak ujal právě Hrušínský a filmu dodal dalších kvalit.
Odlišné obsazení od finální verze měli mít i československé komedie Ať žijí duchové a Dívka na koštěti. Rytíře Brtníka z Brtníku, kterého v prvním jmenovaném filmu ztvárnil Jiří Sovák, měl původně hrát Jan Skopeček. Ten se však tehdy vyjádřil nechvalně o režimu a o roli přišel. Naproti tomu slavnou Saxanu, kterou si většina diváků pamatuje v podání Petry Černocké, měla hrát Věra Špinarová. „Kdybych to jen tehdy tušila, že se z toho stane takový hit. Myslím si, že by se můj život ubíral jinou cestou. Netvrdím, že v pouze dobrém slova smyslu, ale určitě by byl jiný. Tak mi akorát zbyly slzy pro pláč a tichá závist, když v televizi vidím Saxanu. Mohla jsem to být já. Mohla jsem být dívkou na koštěti,” prohlásila později Špinarová.
Není asi typičtějším spojením filmové postavy s její reálnou představitelkou než v případě Popelky a Libuše Šafránkové. I ona ale přišla ke své roli, takříkajíc náhodou. Režisér Vorlíček totiž zkoušel a vybíral z desítek herců. Na hlavní roli zkoušel asi pět a dvacet adeptek, ze kterých si nakonec vybral půvabnou Janu Preissovou. S tou se nakonec domluvil. Když si s ní dal ale schůzku, aby konzultovali termíny natáčení, které se kvůli německým koproducentům uspíšily na zimu, zjistil, že herečka bude zrovna v šestém měsíci těhotenství. Musela se tak za ni rychle najít náhrada v podobě zmíněné Libuše Šafránkové.
Ani prince v podání Pavla Trávníčka nebyl do poslední chvíle jistý. Režisér Vorlíček počítal i s jinými alternativami, například s Janem Hrušínským, kterému dal tuto roli v dalším svém filmu.
Také pohádka Zdeňka Trošky O princezně Jasněnce a létajícím ševci měla být původně obsazena jinak. Krále měl hrát totiž Vlastimil Brodský a jeho komořího Josef Kemr. Z finančních důvodu však bylo natáčení odloženo a před novým termínem byly role přeobsazeny. Krále si nakonec zahrál Lubor Tokoš a komořího Jaroslav Čejka.
Zdroj: ČSFD
