Jan Želivský, Robespierre husitské revoluce

9.3.2020
Karel Dudek
Další fotky

Zajímavá slova, že? Člověk by skoro řekl, že by se dala použít i v dnešní době. Bohužel, či bohudík, už je to více než šest století, kdy zazněla. Z kazatelny u Panny Marie Sněžné, na Novém Městě Pražském.

O Janu Želivském se až do bezprostředního začátku husitské revoluce neví prakticky nic. Zřejmě se narodil někdy v roce 1380 v Humpolci, a stal se členem premonstrátského řádu v klášteru v Želivi. Po upálení Jana Husa odešel do Prahy, kde se stal kazatelem pražské chudiny. Nejdříve v kostele sv. Štěpána na Rybníčku a od roku 1419, u Panny Marie Sněžné. Byl velmi radikální, a v kombinaci s chialistickými vizemi se stal později i velmi nebezpečným pro každého, kdo hledal jakýkoliv, i sebemenší kompromis s umírněnými husity, či dokonce s katolickou opozicí.

A pak se stalo něco, co naplnilo husity vírou ve vítězství a křižáky hrůzou. Kruciátám se v Čechách nedaří

Byl iniciátorem první pražské defenestrace z 30. 7. 1419. Jeho kázání dokázala zfanatizovat davy. V době ohrožení Prahy křižáckými vojsky byl v podstatě nedotknutelný, protože byl potřebný. Tak, jako mnozí před ním a mnozí, kteří přišli po něm, neunesl tíhu své moci a využil ji k likvidaci svých potenciálních i skutečných oponentů.

Dokonce vytáhl jako velitel Pražanů proti křižácké armádě, která operovala v okolí Mostu, a kdyby nezasáhl včas Jan Žižka, celá výprava by díky jeho naprosté neschopnosti velet armádě, skončila fiaskem. Spory mezi radikálními a umírněnými husity propukaly ve chvílích bez nebezpečí. Utichaly vždy, když byl nepřítel na dohled. Jednou jsi dole, jednou nahoře.

FOTO: Jan Želivský

Jan Želivský - Staroměstská radniceJan Želivský - Zizka VítkovJan Želivský - Staroměstská radniceJan Želivský - defenestraceJan Želivský - Husité
Další fotky
Jan Želivský - Hus na kazatelněJan Želivský - pomník Jana Želivského v ŽeliviJan Želivský - kostel Panny Marie Sněžné

Když v roce 1421 čáslavský sněm podpořil mírnější křídlo husitů, Jan Želivský vyvolal v Praze znovu povstání chudiny a Prahu ovládl. Z bojovníka revoluce se stal nenáviděný i obávaný, krvavý Robespierre. Byl zakázán hazard, nevěstince, byly zakázány ozdoby oděvů, nákladné účesy a kromě náboženských textů i písně. Želivský začal pomalu ale jistě ztrácet sympatie i u dřívějších příznivců, zvláště když dával popravovat každého, kdo se mu znelíbil.

Pohár přetekl ve chvíli, kdy nechal popravit oblíbeného stoupence umírněných husitů, Jana Sádla z Kostelce. Bylo nutné jednat a opozice také jednat začala. Je paradoxem, že žalobu na něho podal mistr Jakoubek ze Stříbra, ten, který obnovil podávání pod obojí. Jan Želivský byl předvolán na Staroměstskou radnici, kde byl zatčen a ještě téhož dne, 9. 3. 1422 i s několika dalšími stoupenci popraven. Spiklenci nedomysleli, že ze dvora radnice vede na náměstí úzká strouha, kterou se krev dostala na náměstí. Dav vtrhl na radnici, kde objevil svého popraveného vůdce. K nějaké rozhodující protiakci už však nedošlo. Smrtí Jana Želivského končí období radikálního husitství.



Nepřehlédněte