Je asi nějaký vyšší řád, který nemůžeme pochopit, ale o to silněji jej můžeme cítit. Sto let Zdeňka Sýkory

Další fotky

„Chvílemi jsem byl zděšen, kam jsem se to vlastně dostal. Brzy jsem si ale uvědomil, že jsem opět na počátku.“ (Zdeněk Sýkora)

Galerie Zdeněk Sklenář oslavuje sté výročí narození významného českého umělce Zdeňka Sýkory (1920 v Lounech – 2011 tamtéž) uspořádáním výstavy ve Schönkirchovském paláci v Mikulanské ulici č. 7 v Praze 1.
Výstava potrvá do 21. března 2020.

Kurátorka výstavy Lenka Sýkorová představuje tuto významnou osobnost nejen jako umělce, který navždy ovlivnil současné české umění, ale i jako člověka milujícího a milovaného. V působivé instalaci architekta Josefa Pleskota se galerijní prostory obrazně promění v Sýkorův legendární lounský ateliér. Součástí expozice budou i vzácné bibliofilie s originálními ilustracemi Zdeňka Sýkory a filmové dokumenty mapující život a dílo umělce.
K jubileu současně Galerie Zdeněk Sklenář vydává knihu Zdeněk Sýkora – Moje příroda.

Po surrealistických a kubistických obrazech ze 40. let se Sýkora věnoval realistické krajinomalbě. Maloval zpravidla v okolí rodného města, zejména řeku Ohři a v údolí směrem na Rakovník, často ve společnosti Vladislava Mirvalda (1921, Záluží, Litvínov – 2003 v Lounech).
Po válce studoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Univerzitě Karlově v Praze, kde začal roku 1947 vyučovat a v roce 1966 se stal docentem malby.
V roce 1952 měl v Praze v Alšově síni první samostatnou výstavu, na níž představil asi čtyřicet krajin. Sýkora přiznával, že ho ovlivnila expresivní barevnost obrazů Jindřicha Pruchy (1886 v Uherském Hradišti – 1914 v Komarówě v Haliči).
Byl členem tvůrčí skupiny Křižovatka, jež byla založena v roce 1963 v Praze.

Úsměvný svět Jiřího Kalouska. Z jeho kreseb vyzařuje radost a rajská pohoda

„Začínal jsem ve čtyřicátých letech jako krajinář. Ve svém dalším vývoji jsem prošel všemi proměnami malířství typickými pro začátek tohoto století. V šedesátých letech jsem došel k abstraktní malbě a jako první jsem použil počítač jako pomocný nástroj. Od struktur, pro které je charakteristický přísný řád, jsem se pomalu dostal k liniím, kde postupně převládla náhodnost jako určující faktor,“ řekl umělec ke své tvorbě.

Do své další tvorby již v roce 1964 zapojil počítač, který přináší nové možnosti, zejména může urychlit poměrně složitou přípravu obrazu. V této době spolupracoval s matematikem Jaroslavem Blažkem, který měl možnost na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy používat jeden z prvních počítačů v republice – LGP 30.
Zatímco předešlé obrazy struktur z roku 1963 byly ještě tvořeny intuitivně a byly vedeny snahou, aby se žádná z kombinací v obraze neopakovala, při práci s počítačem bylo nutné přijmout důslednou racionální logiku. Všechny vstupní parametry (tvary elementů, jejich poloha, barevnost, pravidla jejich spojování) musely být přesně definované a převedené na číselné kódy, tak aby s nimi počítač mohl pracovat. Do prázdného rastru bylo autorem zadáno několik elementů a pomocí jednoduchého výpočtu se určovalo, které elementy zaujmou sousední místa tak, aby vyhověly zadaným pravidlům. Všechna zadání i výsledky byly zaznamenávány. Počítač se ukázal především jako rychlý a spolehlivý pomocník – byl tedy využit pouze k výpočtu předem definovaného konceptu.

Obrazy byly zpravidla malovány klasickou metodou – olejem na plátno, často měly monumentální rozměry.

Křemílek s Vochomůrkou se na čas přestěhovali z pařezu na zámek

Struktury prošly vývojem a po několika výrazových obměnách (z hlediska jejich barevnosti, tvarů a velikosti elementů, polohy rastru, použití materiálů) dospěl Sýkora v roce 1971 k tzv. makrostrukturám, které vznikaly zvětšením elementů, prakticky jako detaily již existujících struktur. Vznikající obrysové linie, vytyčující hranici mezi černými a bílými plochami na těchto obrazech, se v roce 1973 staly podnětem ke vzniku liniových obrazů, jejichž tvorbě se Sýkora věnoval až do konce života.
Sám k tomu řekl: „Mé první liniové obrazy jsou ze sedmdesátých let a pokračují dodnes, stále reflektují můj základní pocit světa. Je třeba je vnímat přímo, vstupovat do nich jako do vody a nechat se unášet.“

Zdeněk Sýkora se také celý život vracel ke krajině a navazoval na výsledky své malby konce 50. let. Obrazy krajin začínal malovat vždy v plenéru, kam se od roku 1960 vydává spolu se členy malířského kroužku, který v Lounech založil a dvacet let vedl. Kromě již zmíněných motivů řeky a údolí ho nově zajímaly horizonty.

Díla Andy Warhola a dalších představitelů pop-artu uvidíte v Chodovské tvrzi

Zdeněk Sýkora je také autorem realizací v architektuře, keramického obkladu stěny v pasáži v Jindřišské ulici (1968), mozaikového obkladu větracích komínů Letenského tunelu v Praze (1969, obojí ve spolupráci s arch. Josefem Kalesem), návrhu dlažby pro náměstí v holandském Gorinchem (1974), mozaiky do kulturního domu v Litvínově (1975), řešení vstupní haly firmy Selmoni AG v Basileji (1993) nebo vstupní haly budovy Národního integrovaného střediska Řízení letového provozu v Jenči u Prahy (2005, ve spolupráci s Lenkou Sýkorovou).

Od roku 1985 spolupracoval ve své tvorbě s manželkou Lenkou.
V roce 2003 mu francouzský ministr kultury udělil titul rytíře Řádu umění a literatury.

FOTO: Dílo Zdeňka Sýkory

Dílo Zdeňka Sýkory - 1 sýDílo Zdeňka Sýkory - 2 Sykora plakatDílo Zdeňka Sýkory - 3 muoloDílo Zdeňka Sýkory - 4 muolDílo Zdeňka Sýkory - 5 Sýkora_restaurovaá mozaika v kd litvínově dnes itadela wi gortyna
Další fotky
Dílo Zdeňka Sýkory - 6 lzsDílo Zdeňka Sýkory - 7 DSC05417Dílo Zdeňka Sýkory - 7b žluté topoly počeděliceDílo Zdeňka Sýkory - 8 _sykora-krajina-obalka-detDílo Zdeňka Sýkory - 8 gzssDílo Zdeňka Sýkory - 9 wi gortynaDílo Zdeňka Sýkory - 0 DSC05419
Dnes, 10:00
Přestože pocházela z „dobré“ rodiny, její dětství šťastné nebylo a už ve 13 letech se...
Dnes, 09:01
Návrh zákona o České komoře porodních asistentek, který bude projednávat Senát, zřejmě ztratil bezvýhradní podporu...
Dnes, 08:00
Zbyla vám prkénka a zároveň chcete pomoci ptáčkům? Zkuste si s námi vyrobit jednoduchou ptačí budku,...
Včera, 17:30
Když potřebovala Francie pomoc, zjevila se jako boží blesk z čistého nebe. Bylo jí pouhých...
Včera, 16:00
Byl jednou jeden lékař. Zemřel kdysi, před mnoha staletími. Bylo to však v únoru, a...
Včera, 14:00
Polévka je základ, kdo ji nejí, ten je lunt. Pořekadlo našich babiček má velké opodstatnění....
Včera, 11:30
Na konci života mu český národ věnoval jednu poctu za druhou. Jeho Libuše se hrála...
kobliha
Včera, 10:00
Zlatavé koblížky se světlým prstencem po obvodu, lehce nakyslou marmeládou uvnitř a poprášené štědrou vrstvou...
Včera, 09:35
Jaromír Mašek skončil k 16. únoru letošního roku ve funkci ředitele Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod....
Včera, 08:00
Prvním prostředkem, kterým se člověk dokázal vznést do vzduchu, byl horkovzdušný balon.
Reklama