Jediní vojáci na světě bez maskáčů, s halapartnou a samopalem

Další fotky

Slouží v Papežské švýcarské gardě, která oficiálně existuje od 22. ledna roku 1506 a neoficiálně ještě o pár desetiletí déle. Když je dnes obdivují nesčetní návštěvníci Vatikánu, připadá jim, jako by tito gardisté zamrzli v čase svého vzniku. Ve skutečnosti však plní funkci ochranky papeže a Vatikánu zcela na úrovni moderní doby.

Švýcarská garda byla původně označením pro všechny švýcarské žoldnéře, kteří v minulosti sloužili v armádách mnoha evropských panovníků a fungovali jako osobní strážci či střežili panovnická sídla. Mladí Švýcaři se od starověku často nechávali kvůli chudobě najímat do cizích služeb. Aby si ve středověké přelidněné zemi, kde byla nouze o práci, zajistili obživu na zimu, dávalo se až na 15 000 švýcarských mužů přes léto verbovat do válek. Velmi brzy si získali skvělou reputaci jako odvážní a věrní válečníci a prosadili se v mnoha armádách. Dokonce do takové míry, že „švýcar“ (Schweizer, Schweitzer) se stal obecním označením pro jakéhokoliv zahraničního námezdního vojáka.

Československo mělo svoji armádu dříve než vlastní stát. Jaké byly první roky naší armády?

Panovníci různých zemí pochopitelně chtěli, aby v jejich osobních gardách sloužili ti nejlepší vojáci, často tedy Švýcaři. V 18. století jednotky tzv. švýcarské gardy působily zejména na panovnických dvorech po celé Evropě, především jako strážní jednotky, a jejich příslušníci, z valné většiny skuteční Švýcaři, stále fungovali jako nájemní žoldáci. Francouzský král udržoval např. takovou jednotku nazvanou Centa de suisses (Švýcarská setnina). A za vlády Marie Terezie sloužil v Hofburgu ve Vídni od roku 1748 do roku 1767 švýcarský strážní oddíl čítající až 450 příslušníků, což ostatně dodnes připomínají vídeňské místní názvy Schweizerhof nebo Schweizerertor (Švýcarský dvůr, Švýcarská brána).

Byl to zázrak. Papež Jan Pavel II. přežil atentát, který by kohokoliv jiného zabil

Do dnešních dnů se dochovala jediná švýcarská garda, a to ta papežská. Vznikla tak, že papež Sixtus IV. (1471 – 1484) požádal některé švýcarské kantony o vojáky a nechal pro ně na Via Pellegrino postavit kasárna. Jeho nástupce Inocenc VIII. (1484 – 1492) si tuto švýcarskou gardu ponechal a papež Julius II. (1503 – 1513) její postavení upevnil. Když švýcarské kantony požádal o poskytnutí stálé dvousetčlenné posádky švýcarských gardistů. Prvních 150 mužů určených k jeho službám dorazilo do Říma po tříměsíčním pochodu 22. ledna 1506 a toto datum bylo potom určeno jako oficiální den vzniku papežské gardy.

Papež Jan Pavel II. do Prahy zavítal před 28 lety. Proč je tato událost milníkem v naší historii?

V současnosti má papežská švýcarská garda 135 mužů, kteří se stále těší velké úctě pro svou disciplínu a věrnost stejně jako kdysi ve středověku. Zároveň jde také o nejmenší, nejstarší, nejbarevnější a nejfotografovanější oficiální armádu na světě a jako taková se stala jedním ze symbolů Vatikánu. Není tam však jen na ozdobu, kromě funkce reprezentativní hradní stráže, vykonává i povinnosti papežské ochranky. Hlavním úkolem stráže je podle jejího statusu „neustále dohlížet na bezpečnost Svatého otce a jeho bydliště“, především doprovázet Svatého otce na jeho cestách, střežit vstupy do Vatikánu, chránit kardinálské kolegium během neobsazeného Svatého stolce a plnit další povinnosti týkající se zajištění pořádku.

Politici diskutovali, zda jsou kapacity české armády dostačující, co zálohy či případná povinná vojenská prezenční služba

Co do vnitřní struktury papežské gardě, která má statut pluku, velí plukovník, do jejího důstojnického sboru patří 1 zástupce velitele (podplukovník), 1 kaplan (podplukovník) 1 major a 2 kapitáni, mezi poddůstojníky 1 šikovatel, 8 strážmistrů, 12 desátníků a 13 svobodníků a do mužstva se počítá 78 halapartníků. Gardisté jsou rozděleni do tří skupin, přičemž v první skupině jsou převážně německy mluvící, ve druhé skupině většinou francouzsky a italsky a do třetí jsou začleněni členové gardového orchestru. Vedle spíše ceremoniálních zbraní, kdy řadoví gardisté tradičně používají halapartnu a dlouhý meč a důstojníci rapír nebo šavli, má garda ve výzbroji i moderní palné zbraně.

Slavná Rota Nazdar položila základy naší armády. I když z ní moc nezbylo

Příslušníkem vatikánské švýcarské gardy se může stát pouze svobodný Švýcar katolického vyznání ve věku 19 – 30 let a vyšší než 174 cm. Musí také dokončit základní výcvik ve švýcarské armádě, mít středoškolské nebo odborné vzdělání a přísahat věrnost papeži. Členství ve vatikánské gardě je ve Švýcarsku často rodinnou tradicí. Oženit se gardisté mohou, pokud jsou starší 25 let, odsloužili v gardě minimálně tři roky, upsali se na další tři roky služby a dosáhli nejméně hodnost desátníka. Po třech letech služby mají gardisté od roku 2001 právo získat federálně uznávaný diplom odborníka v oblasti bezpečnosti a zabezpečení.

V bitvě u Zvolenu před 100 lety čs. armáda zachránila Slovensko a Maďarsko před vládou sovětů

Nápadná barevná uniforma Švýcarské gardy je renesančního původu. První uniformy měly jen dvě barvy, modrou a žlutou, odvozené od rodových barev papeže Julia II. Až Lev X. (1513 – 1521) z rodu Medici, přidal na uniformy medicejskou červenou. Ovšem to, že ji navrhl sám Michelangelo, je pouze krásnou legendou. Současná podoba uniformy pochází z roku 1914. Zajímavostí je, že v současné době se uniformy pro švýcarské gardisty šijí v Třešti u Jihlavy.

Polní kuráti se odebrali do literatury. Ale vojenští kaplani se do naší armády vrátili před 20 lety

Gardisté, kteří přišli v roce 1506 do Říma, pravděpodobně žádné zvláštní uniformy neměli a byli oblečeni jako většina vojáků té doby, tedy v dubletech, krátkých přiléhavých kabátcích s širokými rukávy, v nohavicích po kolena a v punčochách a s rameny a hrudí chráněnými pancířem. Snad jen na hrudi mohli mít znak v podobě švýcarského kříže nebo papežských zkřížených klíčů.

FOTO: Papežská švýcarská garda

Papežská švýcarská garda - Tradiční uniformy papežské švýcarské gardy – wikipediePapežská švýcarská garda - Vatikán – Švýcarská garda – wikimedia.commonsPapežská švýcarská garda - Itálie – Papežský stát (1852) – wikimedia commonsPapežská švýcarská garda - Moderní zbraně vatikánské gardy – 2 – Glock 19 je poloautomatická samonabíjecí pistole v ráži 9 mm Luger – wikipediePapežská švýcarská garda - Das Schweizertor in der Hofburg in Wien – wikipedia
Další fotky
Papežská švýcarská garda - Itálie – Papežský stát (1821 až 1838) – wikimedia commonsPapežská švýcarská garda - Itálie – Papežský stát (1820) – 3 – wikimedia commonsPapežská švýcarská garda - Itálie – Papežský stát (1820) – 4 – wikimedia commonsPapežská švýcarská garda - Itálie – Papežský stát (1820) – wikimedia commonsPapežská švýcarská garda - Itálie – Papežský stát (1820) -3 – wikimedia commonsPapežská švýcarská garda - Itálie – Papežský stát (1852) -2 – wikimedia commonsPapežská švýcarská garda - Itálie – Papežský stát (1870 až 1900) – wikimedia commonsPapežská švýcarská garda - Při slavnostní přísazePapežská švýcarská garda - Plašť pro nepříznivé počasí – wikipediaPapežská švýcarská garda - Pracovní uniforma – wikipediePapežská švýcarská garda - Rüstungen in der Armeria – wikipediaPapežská švýcarská garda - Rüstungen in der Armeria – wikipediaPapežská švýcarská garda - Soldaten der Schweizergarde am Bronzenen Tor im Vatikan – wikipediaPapežská švýcarská garda - Šlechtická garda – wikipediePapežská švýcarská garda - Švýcarské halapartny z 15. století – wikimedi.commonsPapežská švýcarská garda - Švýcarský gardista s halapartnou – wikipediaPapežská švýcarská garda - Uniformen in der Armeria – wikipediaPapežská švýcarská garda - Waffensammlung der Schweizergarde in der Armeria (heute nicht mehr in Gebrauch) – wikipediaPapežská švýcarská garda - Příslušník papežské Palatinské gardy v uniformě – wikipediePapežská švýcarská garda - Moderní zbraně vatikánské gardy – 1 – Poloautomatická pistole SIG 220 – wikipediePapežská švýcarská garda - Moderní zbraně vatikánské gardy – 3 – samopal Steyr TMP 9mmPara – wikipediePapežská švýcarská garda - Moderní zbraně vatikánské gardy – 4 – samopal Heckler & Koch MP5 – wikipediePapežská švýcarská garda - Moderní zbraně vatikánské gardy – 5 – útočná puška SIG SG 550 – wikipediePapežská švýcarská garda - Moderní zbraně vatikánské gardy – 6 – útočná puška SIG SG 552 – wikipediePapežská švýcarská garda - Moderní zbraně vatikánské gardy – 7 – samopal Heckler & Koch MP7Papežská švýcarská garda - 1 – Rank insignia of Hellebardier and Tambour (OR-1) sleeve, for the Pontifical Swiss Guard. – wikipediePapežská švýcarská garda - 2 – Rank insignia of Vizekorporal (OR-3) shoulder board (sleeve), for the Pontifical Swiss Guard. – wikipediaPapežská švýcarská garda - 3 – Rank insignia of Korporal desátník (OR-4) sleeve (chevron), for the Pontifical Swiss Guard. – wikipediaPapežská švýcarská garda - 4 – Rank insignia of Wachtmeister (OR-5) sleeve (chevron), for the Pontifical Swiss Guard. – wikipediaPapežská švýcarská garda - 5 – Rank insignia of Feldweibel šikovatel (OR-7) sleeve (chevron), for the Pontifical Swiss Guard. – wikipediaPapežská švýcarská garda - 6 – Rank insignia of Hauptmann (OF-2) shoulder board, for the Pontifical Swiss Guard. – wikipediaPapežská švýcarská garda - 7 – Rank insignia of Major (OF-3) shoulder board, for the Pontifical Swiss Guard. – wikipediaPapežská švýcarská garda - 8 – Rank insignia of Oberstleutnant podplukovník (OF-4) shoulder board, for the Pontifical Swiss Guard. – wikipediaPapežská švýcarská garda - 9 – Rank insignia of Oberst (OF-5) shoulder board, for the Pontifical Swiss Guard. – wikipediaPapežská švýcarská garda - Hodnosti Papežské švýcarské garsy – wikipediaPapežská švýcarská garda - Itálie – Papežský stát (1820) – 2 – wikimedia commonsPapežská švýcarská garda - Vlajka Papežské švýcarské gardy za papeže Františka a plukovníka Christopha Grafa – wikipediaPapežská švýcarská garda - Prapor švýcarské gardy v letech 2013 až 2015 – wikipedie

Prapor Švýcarské gardy vychází ze švýcarské tradice 18. století a v současné podobě se užívá od roku 1913. Je čtvercový, o straně dlouhé 220 cm, rozdělený bílým křížem na čtyři pole. Ve středu je umístěn znak aktuálního velitele gardy, v prvním poli je znak vládnoucího papeže, druhé a třetí pole obsahuje 5 pruhů v barvách švýcarské gardy (modrá, žlutá, červená) a ve čtvrtém poli je umístěn znak Julia II., který Švýcarskou gardu založil. Prapor se mění pokaždé s novým papežem či velitelem gardy, heslo však zůstává už po staletí stále stejné: „Odvaha a věrnost“.

Včera, 17:30
Záhadná smrt devíti členů Djatlovovy výpravy, která měla za cíl v únoru 1959 vystoupat až...
Včera, 16:00
Vědecký tým pod vedením brazilské neurobioložky Suzany Herculano-Houzelové se rozhodl pro vědecký průzkum v oblasti...
Včera, 14:00
Komerční článek
Kvůli šíření nového typu koronaviru zakázal ministr zdravotnictví vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí...
Včera, 14:00
Nápady bývají různé. Vyrazit s trabantem na cestu kolem světa. Třeba. I když letos to...
Včera, 10:12
Sobota 24. října 1942, 11 hodin a 12 minut. Nacisté právě zastřelili drobnou tmavovlasou dívenku....
Včera, 08:22
Dnes je již jméno české operní pěvkyně Terezy Stolzové tak trochu zapomenuté. Neprávem. Marně bychom...
31.5.2020
Karafiáty se v západočeských Klatovech pěstují déle než dvě staletí. Božskou květinu, jak nazval karafiát...
31.5.2020
Dneska si vyzkoušíme opravdu náročný recept, větrník. Tento zákusek kupujeme v cukrárnách za pár korun....
31.5.2020
Československou horolezeckou expedici „Peru 1970“, jejíž členové chtěli vystoupit na vrchol hory Huandoy (6 360...
30.5.2020
Grilování je nejlepší úprava masa. Víte proč? Díky krátké přípravě je dobře stravitelné a neleží...
30.5.2020
Muž, který je dodnes neprávem opomíjen. Jeho osud se naplnil jen o necelý rok později,...
Reklama