Jezte kočičky, mohou prospívat vašemu zdraví

31.3.2021
Karel Dudek

Ten příběh dopadne dobře, to jistě ví každý, kdo si někdy přečetl Tajuplný ostrov. Kapitán Nemo, který je zde na odpočinku, donese za minutu dvanáct krabičku chininu a piráty usmrtí elektrickými střelami. Nás však bude zajímat ta vrbová kůra, které má souvislost i s našimi lidovými, velikonočními zvyky. Konkrétně na Zelený čtvrtek. Ne, nebudeme probírat církevní liturgie, stačí jen vysvětlit ten přívlastek zelený.  Název tohoto pátého dne Svatého týdne vznikl zřejmě ze zkomoleniny německého slova Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag -zelený čtvrtek.

Jak na velikonočního beránka. Rady od profesionální valašské cukrářky

V některých oblastech naší země bývalo ještě donedávna zvykem, se na zelený čtvrtek nejen se umývat v ledové vodě, což měla být prevence proti různým nemocem, ale také i polykat kočičky. Tím nemyslím ta roztomilá, čtyřnohá stvoření, nýbrž jehnědy vrby jívy. Na velikonoce nebyly pochoutkou jen pro včeličky, ale i pro děti, kterým se příliš nechtělo, ale zvyk je zvyk. Nebyl to až takový nesmysl. Ani pohanská pověra. Byla to ozvěna z časů, kdy byl člověk spjat s přírodou mnohem více než dnes. Příroda uměla člověka usmrtit, ale také i vyléčit. Nebyla krutá a člověku dávala šanci, pokud on nesložil ruce do klína a snažil se.

Istanbulská úmluva nezakazuje Velikonoce ani nemaže rozdíly mezi muži a ženami. Mýty a skutečnost!

Vrbová kůra totiž obsahuje alkaloid salicin, základ syntetických antipyretik, látek, které snižují horečku, potlačují zánět, a zmírňují bolest. Účinky odvaru z vrbové kůry znal už Hippokrates, věděli o nich Severoameričtí indiáni, Keltové, Germáni a nepochybně i Slované. Objev zapadl a byl znovuobjeven až v roce 1763, anglickým reverendem Edwardem Stonnem. V devatenáctém století proběhl intenzívní výzkum tohoto alkaloidu. Izolovaný, čistý preparát byl příliš hořký a jeho dávkování muselo být, vzhledem k vedlejším účinkům, opravdu odvažováno na lékárnických vahách. Bylo nutné najít přijatelnější, příjemnější řešení.  Chemici celé Evropy pracovali, vymýšleli, kombinovali i upravovali. Dlouhých sedmdesát let to trvalo, když na úsvitu dvacátého století, přesně 6. 3. 1899 byla patentována látka s názvem Aspirin. Nejstarší, synteticky připravený lék vůbec. Jules Verne mohl být spokojen. Jeho literární hrdina, novinář Gedeon Spilet, který si tehdy na vrbovou kůru vzpomněl, se určitě nemýlil.



Nepřehlédněte