Jules Verne by zatleskal. Nová mise na Mars, hledání života

Opět jsem si ověřil, že se asi skutečně stávám pamětníkem. Bylo mi třináct let, když jsem se v půl čtvrté ráno díval na zrnící, černobílý, televizní přenos. Naštěstí byly prázdniny, roku 1969. Kdo ví, jestli se tehdy pan Verne díval z poličky s knihami. Můj nejoblíbenější autor. Jeho předseda dělového klubu Barbicane, se však tehdy jmenoval Neil Armstrong.

Věda a technika učinila za těch padesát let neuvěřitelný skok. To, co bylo tehdy něco neuvěřitelného a fantastického, je už dnes normální, obyčejné, všední a rozhodně není hodno palcových titulků. Spíš naopak, skepse a nedůvěra ve vlastní síly, vytváří nejrůznější konspirační teorie o podvodech, ve filmových studiích. Každá nová mise, každá vesmírná sonda, naštěstí bere podobným skeptikům vítr z plachet.

Naše planeta není nafukovací. Mars, náš budoucí domov

Třicátého července 2020, v 13.50 našeho času, odstartovala z rampy č. 41, na mysu Canaveral, raketa Atlas 5. Na palubě měla něco přes tunu vážící sondu, jejíž cílem je planeta Mars a hledání života na této planetě. Proti Saturnu V, který kdysi vynášel lidi na Měsíc, je to celkem nenápadná raketa, poloviční výšky, ale s historickým významem letu.

Sonda nese název Perserevance Rover, a svoji předchůdkyni Curiosity, překonává v mnoha směrech. Kvalitnější design kol umožní delší dojezd v kamenitém terénu, o který není na Marsu nouze. Je vybavena 23 kamerami maximální kvality, a velkým rozlišením. Možná si i poslechneme, jak k nám Mars promlouvá, třeba při prachové bouři, sonda má dva vysoce citlivé mikrofony.

FOTO: Mise na Mars

Mise na Mars - mise Mars sondaMise na Mars - Mise Mars sondaMise na Mars - Mise Mars sonda roverMise na Mars - raketa atlas VMise na Mars - Planeta Mars

Dva metry dlouhá, robotická paže, je tím nejdokonalejším, co se dalo v roce 2020 vyrobit. Nabírá vzorky, s tvrdým materiálem si poradí příklepovou vrtačkou a může provádět i analýzu hornin tím, že je laserem změní v páry a vědci pak vyhodnotí spektrální čáry. Energii sonda získává z miniaturního plutoniového reaktoru. Zde se plutonium chová opravdu mírumilovně. Teplo z rozpadu jeho částic se mění na elektrickou energii. Vědci i přes toto vybavení musí sondu důkladně hlídat, protože na výměnu informací potřebuje radiový signál již skoro dvacet minut a obsluha nemůže reagovat na překážku ihned. Pečlivá volba místa přistání je proto samozřejmostí.

Sonda bude první i v dalším zařízení, které dosud nikde ve vesmíru nebylo vyzkoušeno. Tím aparátem je maličká helikoptéra, s dvojicí nosných vrtulí, s otáčkami 2400 za minutu. Helikoptéra nese název Ingenuity (vynalézavost) a vědci poprvé vyzkoušejí její možnosti v atmosféře, která je stokrát řidší, než ta pozemská. Sonda k Marsu dorazí v únoru roku 2021. Jules Verne by zatleskal.

Dnes, 13:40
Jako básník, který získal Nobelovu cenu, je Pablo Neruda v Chile uctíván dokonce i těmi, kterým se zprotivil...
Dnes, 11:40
Slon je souhrnný český a slovenský název pro dva rody chobotnatců. V současnosti známe tři...
Dnes, 10:20
Komerční článek
Participativní rozpočet zakořenil v desítkách obcí, občané navrhují projekty, hlasují o nich, komentují je a společně...
Dnes, 10:20
Škrábe vás v krku? Nemůžete se zbavit posledních zbytků nachlazení? Místo do lékárny zamiřte na...
Dnes, 09:40
Nedoslýchavý penzista Vladimír Švec ze Sušice byl v roce 2018 odsouzen k 27 letům v...
Dnes, 08:11
Filmů zabývajících se tématem druhé světové války je v současnosti nepřeberné množství, jedním z prvních...
Včera, 17:20
Vládě se boj proti onemocnění covid-19 vymkl z rukou. Bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček řekl,...
Včera, 15:40
S končícím létem začínají klesat teploty, a tak je opravdu ideální čas konečně opravdu začít...
Včera, 13:40
Na začátku příběhu usedlosti Ladronka byla záliba Karla IV. ve vinné révě. Na svazích rostly...
Včera, 11:40
Lidské tělo je bezesporu nesmírně složité. Troufáme si i říci, že je nejsložitějším živým organismem,...
Včera, 10:20
Pěstování máku má ve střední Evropě a hlavně v Čechách dlouhou tradici. První zmínky o...
Reklama