Karel Koželuh byl za svého života nejen světovou sportovní celebritou. Velká Británie, která je kolébkou tenisu, si jej dokonce vybrala za národního kouče. Jeho přítelem byl Vlasta Burian, Jan Masaryk nebo Henry Ford a na Floridě dokonce trénoval malého George Bushe. Byl sportovcem, jakého bychom dnes už nenašli.
Karel Koželuh se narodil 7. března 1895 a byl skutečně všestranným sportovcem, vždyť Československo reprezentoval v tenise, ledním hokeji i fotbale. Bohužel pro vrcholového sportovce, narodil se ve špatné době. Dnešní sportovci jeho úrovně si hrou vydělávají miliony korun ročně, i více. Koželuh na tom však byl o mnoho hůř. „Hraji tři sporty na vrcholové úrovni, abych se uživil. Pouze jeden by mi nestačil k nějakému většímu výdělku,“ přiznal Koželuh v časopise Sport a hry v roce 1917. Za své výkony v tenise byl v roce 2006 uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.
Koželuh byl ale i výborným fotbalistou, jeho srdcovým týmem byl klub SK Bubeneč, kvůli většímu výdělku však v roce 1914 přestoupil do Sparty, za kterou hrál v době první světové války. V roce 1916 pak přestoupil do klubu DFC Prag, což se později ukázalo jako zcela zásadní rozhodnutí, které ho zachránilo od téměř jistého narukování na frontu. Tehdejší spolumajitel klubu Hans Waissmüller prý totiž pro Koželuha vyjednal výjimku u rakouské armády, aby nemusel odejít do zákopů.
V roce 1917 se Karel Koželuh stává členem rakouského národního fotbalového mužstva. Po skončení války ještě zůstal u DFC Prag, ale v roce 1920 přestoupil na tři roky do Teplic. V roce 1923 si pak připsal dva starty za československou fotbalovou reprezentaci. Ve stejném roce ale reprezentoval novou republiku i na mistrovství světa v ledním hokeji, kde přispěl ke druhému místu. Na zisku titulu hokejového mistra světa se podílel o dva roky později, když svým gólem rozhodl klíčový zápas se Švýcarskem.
V té samé době byl ale Koželuh i veleúspěšným tenistou. V roce 1925 se stal profesionálním mistrem světa a o sedm let později vyhrál evropskou profesionální soutěž. Podobné úspěchy pak sbíral dále ve Francii i USA. V letech 1947 až 1949 byl nehrajícím kapitánem československého daviscupového týmu a zároveň trénoval hráče v klubu I. ČLTK Praha.
Přestože byl takovým výborným sportovcem, zdravá životospráva mu nic moc neříkala. Hodně pil a kouřil a doslova se přejídal, byť to na něm nebylo příliš vidět. Jak se ale takový člověk mohl dostat na vrcholovou úroveň hned tří sportovních odvětví?
Na vrcholu zůstal i po únorových událostech roku 1948. Dokonce zůstal i u československé reprezentace. Jak to všechno dokázal v době politických kauz, zůstává záhadou. Karel Koželuh však předčasně umírá ve večerních hodinách 27. dubna 1950 při autonehodě, během cesty do svého domu v Klánovicích.
Zdroj:
100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018.
Sport a hry
