Katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Mnichov byl pro Československo velká křivda

„Je to pro nás katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Podrobujeme se a budeme se snažit zajistit svému národu klidný život. Nevím, zda budou mít vaše země prospěch z rozhodnutí učiněného v Mnichově. Určitě však nejsme poslední, po nás to postihne i jiné.“ Tato prorocká slova pronesl 30. září roku 1938 tehdejší československý prezident Edvard Beneš

Podpis mnichovského diktátu připravil československo o 40 939 km2 rozlohy a 5 miliónů obyvatel, Udělal z malé středoevropské republiky hospodářského mrzáka jen s obtížemi schopného další samostatné existence. Mnichov byl vyústěním nálad a pocitů křivdy táhnoucích se již od konce první světové války.

Mezi německou menšinou v Československu začaly sílit nacionalistické tendence, především od ledna 1933, kdy se dostali v Německu k moci nacisté. V československu se přímým nástrojem Hitlerovy politiky staly Německá nacionální strana a Německá nacionálně socialistická strana dělnická. Téhož roku přiměla protistátní propaganda těchto uskupení československou vládu k vydání zákona o zákazu činnosti a rozpuštění politických stran. v Československu. Obě strany se formálně rozešly, ale na jejich základě se okamžitě vytvořila Sudetoněmecká vlastenecká fronta (Sudetendeutsche Heimatfront), která se v dubnu 1934 přeměnila v Sudetoněmeckou stranu (Sudetendeutsche Partei). Do jejího čela byl postaven bývalý učitel tělocviku v Liberci a pracovník v německém tělovýchovném hnutí Konrád Henlein (1898-1945).

„Sdílené“ ubytování v Praze zažívá boom, ale vyvolává spory. Platí pro něj stejné podmínky jako pro hotely?

Západní velmoci, jakými byla Francie a Velká Británie, se v rámci pacifistické politiky appeasementu stále více stahovaly s ustupovaly agresivitě Hitlerovského Německa. Bezskurpulózní Hitlerův antagonismus spolkl v březnu 1938 Rakousko a na řadě bylo Československo. Nacistická politika usilovala o nabourání republiky zevnitř. Záminkou se stala obrana zájmů sudetských Němců ohrožených útlakem z české strany. Vláda jednala s Henleinovou stranou a vycházela vstříc stupňujícím se požadavkům. Ty však v závěrečných fázích přesahovaly přijatelné meze. Proti snahám o dohodu stál požadavek henleinovců o připojení Sudet k Německu – heim ins Reich.

Parlamentní volby v roce 1935 skončily pro československé demokratické strany naprostým fiaskem. SdP získala absolutní převahu v řadách německých voličů a stala se vůbec nejsilnější politickou stranou v Československu. Vlivem politické geometrie získla agrární strana nakonec větší počet mandátu a udržet si úřad předsedy československé vlády. Po složitých jednáních byl také na místo prezidenta prosazen Edvard Beneš, kterého podpořil i odstupující Masaryk.

Expres do Mnichova srazil přes čtyřicet ovcí. Doprava je omezena. Ve vlaku nikdo zraněn nebyl

Vláda i prezident Beneš vycházeli z představy, že se republika bude případnému německému útoku bránit ve spojení s Francií a za účasti Velké Británie; na francouzské vystoupení byla vázána i pomoc SSSR podle československo-sovětské smlouvy z roku 1935. Tato koncepce ponechávala republiku v rukou západních mocností, od nichž obdržela vláda ultimátum, v němž byl již vysloven požadavek odstoupení pohraničních území Československa Německu. V případě nesplnění velmoci odmítaly poskytnout Československu vojenskou pomoc.

Anglo-francouzské ultimatum z 19. září 1938 vyvolalo obrovský odpor českého obyvatelstva. Pod tlakem veřejných protestů odstoupila Hodžova vláda. Nová vláda v čele s generálem Janem Syrovým (1888-1970), po neúspěšném jednání britského premiéra N. Chamberlaina s Hitlerem v Godesbergu, vyhlásila 23. září se souhlasem Velké Británie a Francie mobilizaci armády a nařídila obsadit pohraniční opevnění. Pod hrozbou německé agrese a rozpoutání války se 29. září sešla v Mnichově konference, na níž byla uzavřena bez účasti Československa dohoda mezi A. Hitlerem, vůdcem italských fašistů B. Mussolinim, britským premiérem N. Chamberlainem a francouzským premiérem F. Daladierem o odstoupení pohraničních oblastí českých zemí Německu. Znamenalo to porušení suverenity a územní integrity československého státu.

Divadlo Na Jezerce bude hrát na místech, která kdysi patřila Československu. „Shylock“ míří na předpojatost vůči židům

Československá vláda spolu s prezidentem E. Benešem se po zvážení mezinárodně politické a vojensko strategické situace diktátu 30. září podvolila. Mnichovským diktátem ztratilo Československo jakoukoli možnost obrany. Právě skutečnost, že jsme se nebránili je v očích mnoha historiků i sociologů jakousi jizvou na hrdosti národa. Zapřičiňuje prý typicky české poraženectví a snahu „vyklouznout“ s čistým štítem bez boje a ztrát.

Čemu se v Československu říkalo futurit? Byl to materiál budoucnosti

V prvních říjnových dnech muselo odstoupit rozsáhlá okrajová území Čech, Moravy a Slezska Německu. Vzápětí se přihlásili ultimativně s nároky další sousedé. Ochromené Československo muselo vyhovět požadavku Polska a odstoupit mu Těšínsko a menší území na Oravě a na Spiši. Dále bylo Československo donuceno podrobit se tzv. vídeňské arbitráži z 2. listopadu 1938 a odevzdat rozsáhlé oblasti jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. V důsledku těchto událostí ztratila republika 40 939 km2 s 5 milióny obyvatel, v nichž bylo 1 250 000 Čechů a Slováků.

V odtržených územích byla značná část lehkého a potravinářského průmyslu, ložiska hnědého a částečně i černého uhlí. Došlo k úbytku úrodné půdy, nová hraniční čára přerušovala na několika místech významné komunikace, byly omezeny možnosti zahraničního obchodu. Všechny tyto změny znamenaly porušení mezinárodního práva a z hlediska československého práva byly protiústavní. Národní shromáždění, které bylo v tomto ohledu jediným kompetentním orgánem, tyto územní změny nikdy neschválilo. Pád demokratického Československa byl první etapou v boji o osud demokracie v Evropě.

Americký prezident v roce 1967 tajně navštívil Prahu. Co ho lákalo v bývalém Československu?

TESAŘ, Jan. Mnichovský komplex: jeho příčiny a důsledky. Vydání druhé. Praha: Prostor, 2014.

FABER, David. Mnichov: krize appeasementu 1938. V Praze: Bourdon, 2015.

KVAČEK, Robert. Poslední den: Mnichov – Praha, konec září 1938. Praha: Pražská vydavatelská společnost, c2011. Magnetka.

Včera, 17:30
Hlavním aktérem tohoto příběhu se stal svatý Pavel z Tarsu, předtím Saul anebo česky také Šavel. Zapřisáhlý nepřítel...
Marcel Winter
Včera, 17:07
České strojírenské firmy by mohly ve Vietnamu nabídnout především větrné elektrárny, osobní i nákladní automobily,...
výčep
Včera, 16:00
Touto písní od Jaroslava Uhlíře, vždy začínal jeden z prvních českých sitkomů s názvem „Hospoda“....
Včera, 14:00
Na podzim roku 2017 zachytila antarktická observatoř „Ledová kostka“ velice zvláštní částici s extrémně vysokou...
Včera, 12:01
Mengeleho dvojče A-782. Tak zní název knihy publicisty Pavla Barocha vyprávějící příběh Jiřího Fišera, posledního...
Včera, 11:30
Jeden z nejpodivuhodnějších českých umělců dvacátého století téměř nevytáhl paty z Kyjova. Ale svět si...
Včera, 10:00
Jmenovala se Mihrimah a její životní dráha byla samozřejmě dána tím, že se narodila jako...
Včera, 08:00
Kdo se myje, smývá ze sebe milost boží. Zajímavý slogan, že? Byl na vývěsním štítě...
24.1.2020
Soutěž Auto roku letos vstoupila do 26. ročníku. Hodnocení vozů, které má pod palcem Svaz...
24.1.2020
Když je člověk nešťastný, je ochoten podstoupit cokoliv, co mu jen trochu pomůže. I to,...
Reklama